Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Design for building an electric drive into a Orlican VSO-10 Gradient glider
Vančo, Miroslav ; Juračka, Jaroslav (oponent) ; Sklenář, Filip (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the design of building electric propulsion (FES) into an Orličan VSO-10 Gradient glider. The introduction is focused on problem statement with main challenges of building electric propulsion into gliders. The research section is devoted to current situation on the market of gliders with overview of the propulsion systems and their basic parameters. The most appropriate configuration of the propulsion system is selected, based on performance calculations, regulations, and requirements. For final configuration, installation into the glider construction is designed, with respect to actual regulations. In the last part, cost of propulsion and installation is calculated.
FeS cluster assembly in cytosol of Trichomonas vaginalis
Stojanovová, Darja ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Šuťák, Róbert (oponent)
Železo-sirné klastry jsou kofaktory celé řady významných proteinů. Pro studium syntézy těchto klastrů se využívají především modelové organismy typu Saccharomyces cerevisiae, Homo sapiens a v poslední době také Trypanosoma brucei. U Trichomonas vaginalis, anaerobního prvoka, který parazituje v urogenitálním traktu lidí, však nebylo toto téma studováno více do hloubky. T. vaginalis patří mezi anaeroby, jejichž mitochondrie byla redukována na hydrogenosom. V této organele již byly identifikované některé komponenty ISC dráhy pro syntézu klastrů, zatímco proteiny, které se účastní CIA dráhy v cytosolu, nebyly u T. vaginalis doposud charakterizovány. Tato práce se zabývá především TvIscU, jedním z hlavních proteinů ISC dráhy, a dále také komponenty CIA dráhy. Oba dva typy syntézy klastrů, jak v hydrogenosomech tak i v cytosolu, se zásadně liší od typického modelu založeném na studiu S. cerevisce. V této práci jsme studovali hypotetické funkční propojení ISC-CIA systému. Dále jsme identifikovali homology k charakterizovaným proteinům účastnících se CIA dráhy. Konkrétně jsme identifikovali Nbp35, Cfd1, Nar1, Cia1 Cia2, avšak nenalezli jsme proteiny homologní pro Tah18, Dre2 a Mms19. Nalezené proteiny jsme v T. vaginalis exprimovali značené Ha-tagem a lokalizovali je v buněčných frakcích a pomocí...
Functional study of the SUF pathway in the cell of Monocercomonoides exilis and Paratrimastix pyriformis
Zelená, Marie ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Syntéza železo-sirných center je nepostradatelný buněčný proces, který je závislý na složitých biosyntetických drahách. U modelových eukaryot jsou těmito drahami ISC v mitochondrii a CIA v cytosolu. Nedávná analýza genomu a transkriptomu amitochondriálního prvoka Monocercomonoides exilis prokázala, že tento organismus postrádá ISC dráhu, která byla nahrazena bakteriální SUF dráhou. Blízký volně žijící příbuzný M. exilis, Paratrimastix pyriformis, obsahuje organely příbuzné mitochondrii, přesto zde byla ISC dráha také nahrazena dráhou SUF. Získání SUF dráhy je považováno za podmínku pro následnou ztrátu mitochondrie u M. exilis, který je prvním zdokumentovaným eukaryotickým organismem zcela bez této organely. SUF dráha byla doposud předmětem mnoha studií u bakterií, avšak její role hlavního poskytovatele železo-sirných center pro eukaryotické buňky byla popsána pouze u několika případů, a to především na základě genomických dat. Tato práce se zabývá domnělou ATPázou SufC a domnělým proteinovým lešením SufB. Oba proteiny byly úspěšně izolovány v rekombinantní formě. U SufC byla naměřena ATPázová aktivita, která by zvýšená za přítomnosti SufB. Podmínky pro ATPázovou aktivity SufC byly standardizovány. Rekombinantní forma SufC byla použita k přípravě protilátky, která byla použita k lokalizaci SUF...
FeS cluster assembly in cytosol of Trichomonas vaginalis
Stojanovová, Darja ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Šuťák, Róbert (oponent)
Železo-sirné klastry jsou kofaktory celé řady významných proteinů. Pro studium syntézy těchto klastrů se využívají především modelové organismy typu Saccharomyces cerevisiae, Homo sapiens a v poslední době také Trypanosoma brucei. U Trichomonas vaginalis, anaerobního prvoka, který parazituje v urogenitálním traktu lidí, však nebylo toto téma studováno více do hloubky. T. vaginalis patří mezi anaeroby, jejichž mitochondrie byla redukována na hydrogenosom. V této organele již byly identifikované některé komponenty ISC dráhy pro syntézu klastrů, zatímco proteiny, které se účastní CIA dráhy v cytosolu, nebyly u T. vaginalis doposud charakterizovány. Tato práce se zabývá především TvIscU, jedním z hlavních proteinů ISC dráhy, a dále také komponenty CIA dráhy. Oba dva typy syntézy klastrů, jak v hydrogenosomech tak i v cytosolu, se zásadně liší od typického modelu založeném na studiu S. cerevisce. V této práci jsme studovali hypotetické funkční propojení ISC-CIA systému. Dále jsme identifikovali homology k charakterizovaným proteinům účastnících se CIA dráhy. Konkrétně jsme identifikovali Nbp35, Cfd1, Nar1, Cia1 Cia2, avšak nenalezli jsme proteiny homologní pro Tah18, Dre2 a Mms19. Nalezené proteiny jsme v T. vaginalis exprimovali značené Ha-tagem a lokalizovali je v buněčných frakcích a pomocí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.