|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Hospodářský cyklus a měnová politika: moderní rakouský pohled
Komrska, Martin ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent) ; Kadrmas, Tomáš (oponent)
Tato disertační práce představuje výsledky výzkumu zaměřeného na tzv. rakouskou teorii hospodářského cyklu (Austrian Business Cycle Theory, dále jen ABCT). Hlavní částí práce je ekonometrická analýza pěti hypotéz postavených na teoretických predikcích ABCT. Cílem této analýzy bylo zjistit, zda lze na dlouhých časových řadách identifikovat strukturální vztahy, které ABCT předpokládá. Použitý dataset z USA pokrývá doposud nejdelší časové období (1967 - 2016), jaké bylo kdy v rámci ekonometrických testů ABCT analyzováno. Jelikož je z pohledu ABCT klíčovou proměnnou tzv. úrokový gap (neboli odchylka tržní úrokové míry od přirozené úrovně), obsahuje tato práce na rozdíl od předchozí literatury hned tři alternativní modely úrokového gapu. Výsledky ukazují, že pohyby úrokového gapu měly ve sledovaném období předpokládaný dopad na relativní rozložení ekonomické aktivity v jednotlivých výrobních stádiích, na cyklický vývoj peněžní zásoby i agregátní valuace akciového trhu. Testována byla také hypotéza o dopadu změn úrokového gapu na relativní ocenění jednotlivých sektorů akciového trhu, která se v dosavadní ekonometrické literatuře doposud neobjevila. Empirické výsledky jsou však v tomto případě zatíženy nízkou statistickou významností. Kromě empirického testu tradiční verze ABCT nabízí tato práce také konkrétní návrhy na další možné směry budoucího výzkumu. Představuji několik typů distorzí, které může na finančních trzích vyvolávat nekonvenční měnová politika. Analýza tohoto typu distorzí by mohla být do budoucna značnou příležitostí pro další rozvoj výzkumu v tradici ABCT. Z pohledu dílčích teoretických přínosů nabízí práce také originální příspěvek k debatě o údajné nekonzistenci Hayekových názorů na otázku stabilizace cenové hladiny a hospodářský cyklus. Doposud v literatuře převládající názor, že Hayek svým návrhem na systém svobodně si konkurujících měn popřel vlastní verzi ABCT, vychází především z kritického příspěvku Whitea (1999), který však trpí mnohými dezinterpretacemi Hayekova díla. Nabízím proto interpretaci alternativní, která objasňuje, že Hayekovy názory na zmíněnou problematiku zůstaly v průběhu jeho kariéry zcela konzistentní.
|
host ::
RSS.