|
| |
|
|
Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému
MERTLÍK, Josef
Cílem diplomové práce na téma "Využití podpůrných technologií na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému" je zhodnotit možnost využití podpůrných technologií na operačním a informačním středisku integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje. V diplomové práci se nejprve zaměřuji na teoretickou část, kde jsou prostřednictvím odborné literatury, zákonů a vyhlášek shrnuty základní informace o integrovaném záchranném systému a o hasičském záchranném sboru. Dále jsem provedl rešerši dostupných odborných pramenů. V teoretické části jsem také uvedl nejpoužívanější podpůrné technologie na operačních a informačních střediscích integrovaného záchranného systému. Ve výzkumné části jsem se nejprve zaměřil na průzkum názorů pracovníků Operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje na využití podpůrných technologií prostřednictvím dotazníkového šetření. Dále se v této části věnuji analýze typů a podtypů událostí, pro které by bylo vhodné či nevhodné využít podpůrných technologií, a to konkrétně sestavit automatický návrhář techniky. Sestavil jsem rozbor statistiky výjezdů a událostí v roce 2021 vypracovaných do grafických přehledů. Z vyhodnocených odpovědí na dané otázky je patrné, že většina operačních techniků a důstojníků souhlasí se zavedením podpůrných technologií. Stejně tak z celkové analýzy vyplývají přínosy pro využití automatického návrháře techniky. Přínosem této diplomové práce je využití zpracovaných informací na operačním a informačním středisku Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.
|
|
|
Analýza rizik obce s rozšířenou působností Sedlčany
HERMOVÁ, Barbora
Cílem diplomové práce je zhodnotit pomocí analýzy rizik, zda se na území ORP Sedlčany mohou vyskytnout rizika, která by mohla vést k mimořádné události. Z důvodu nepřetržitého vývoje nám vznikají nová rizika, na které je potřeba se připravit. Na ně se lze připravit pomocí multikriteriální analýzy, kterou jsem pro území ORP zpracovala. K dosažení těchto cílů jsem si stanovila hrozby, které se na území mohou vyskytnout. Hrozby jsou rozděleny do tří kategorií: přijatelná, podmínečně přijatelná a nepřijatelná. U každé hrozby bylo využito veličin, které určují pravděpodobnost výskytu. Pravděpodobnost i následky byly hodnoceny semikvantitativními škálami, které jsou desetibodové. Koeficienty určují frekvenci, smrtelné dopady, ohrožení osob, poškození životního prostředí, přímé škody a náklady, omezení osob, dobu trvání a omezení společnosti. V rámci šetření bylo zjištěno, že území ORP Sedlčany je ohroženo 36 riziky, které by mohly vést k mimořádné události. V některých případech může mimořádná událost přerůst v situaci, kdy nebudou stačit běžné síly a prostředky k odvrácení. Poté by mohlo dojít k vyhlášení krizového stavu. Takové mimořádné události by podle analýzy rizik byly přirozená povodeň, přívalová povodeň, epidemie a narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu. ORP se nepřipravuje pouze na tyto krizové situace, ale musí být seznámena s typovými plány, které stanovují 23 krizových situací, které by mohly vzniknout bez ohledu na výsledky analýzy rizik. Výsledky byly konzultovány s pracovníkem krizového řízení Janem Kundrlíkem a s Hasičským záchranným sborem v Příbrami, konkrétně s mjr. Mgr. Kristýnou Vojtíškovou.
|
|
|
Činnost Policie České republiky v době nouzového stavu
FOUROVÁ, Miluše
Bakalářská práce řeší problematiku Policie České republiky, jejího postavení v rámci Integrovaného záchranného systému a jejího plnění úkolů za běžného stavu a následně v případě vyhlášení nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19. Práce se dělí na dvě části, první část je teoretická a druhá je praktická. Teoretická část práce je rozdělena na několik kapitol a podkapitol, přičemž teoretická část bakalářské práce charakterizuje Integrovaný záchranný systém, popisuje jeho činnost při vzniku mimořádné události a vyjmenovává a popisuje jeho základní složky, kdy nejvíce je tato část věnována Policii České republiky. Ohledně Policie České republiky jsou v teoretické části popsány důležité aspekty, týkající se například charakteristiky této složky, její skladby nebo plnění základních úkolů. V souvislosti pak s těmito úkoly, obsahuje poslední část teoretické části problematiku vyhlášených nejvýznamnějších nouzových stavů v České republice, kdy jsou jmenovány všechny vyhlášené nouzové stavy v souvislosti s pandemií Covid-19 a s nimi související zavedená opatření v rámci Policie České republiky. V praktické části byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření, kdy tento dotazník byl určen pro příslušníky Policie České republiky. Cílem dotazníku bylo zjistit, zda policie České republiky zvládla situaci, která přišla v souvislosti s pandemií onemocnění Covid-19 a zda tato situace měla vliv na výkon služby a na službu vykonávající policisty. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Policie České republiky díky policistům, kteří jsou pevnou základnou této složky a k nastalé krizové situaci v souvislosti s pandemií Covid-19 přistupovali s velkým respektem, zvládla čelit pandemii Covid-19 ať už na úrovni interní a personální, tak i vůči napjaté atmosféře, která panovala mezi veřejností. Byť policisté vnímali jistou obavu, zejména ozdraví svých blízkých a chyběl po přijetí režimových opatření kontakt s ostatními kolegy, díky svým osobnostním předpokladům, na základě kterých byli přijati do služebního poměru, na sobě psychický dopad nepociťovali a nově příchozí situace byla zvládnutá s naprostou profesionalitou.
|
|
|
Činnost integrovaného záchranného systému při povodních v obci s rozšířenou působností Vodňany
DUŠKOVÁ, Denisa
Hlavním tématem bakalářské práce jsou povodně v roce 2002 a 2013 na celém zasaženém území České republiky a také v obci s rozšířenou působností Vodňany. Zhodnocena byla především činnost příslušných orgánu a obyvatelstva se zaměřením na rozsah evakuace a postup základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část začíná vymezením pro toto téma důležitou legislativou, která je zde základním pilířem. Dále se v této části nachází popis integrovaného záchranného systému, povodňových orgánů a jednotlivých opatření před vznikem a během povodně. Nechybí zde ani jednoduché vysvětlení pojmu "evakuace" a mezi poslední kapitoly teoretické části patří povodně v roce 2002, 2013 a povodňové situace v Evropě v roce 2021, jelikož v každém státě se intenzita povodní, jejich následky, průběh, ale také postup záchranných složek a přístup obyvatelstva liší více, či méně. Scénář není vždy stejný a je důležité vědět, jak si ostatní státy s živelní pohromou takového rozsahu poradí. Praktická část byla zaměřena na podrobně rozpracovaný popis obsahu Digitálního povodňového plánu města Vodňany, rozepsání a posouzení činností zainteresovaných orgánů a integrovaného záchranného systému při povodních v roce 2002 a 2013 ve Vodňanech a zjištění znalostí a připravenosti obyvatelstva Vodňan na téma povodně ve formě dotazníkového šetření. Výsledky tohoto šetření byly rozpracovány do grafů. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že existují patrné nedostatky ve znalosti občanů Vodňan na téma povodně.
|
|
|
Statistické šetření vybraných parametrů volání na tísňovou linku 155
VLKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce je zaměřena na činnost zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby, které je prvkem kritické infrastruktury a také součástí integrovaného záchranného systému. Tato práce se zabývá fungováním zdravotnické záchranné služby, její strukturou, legislativou, krizovou připraveností, součinností s ostatními složkami integrovaného záchranného systému v případě mimořádných událostí a krizových stavů. Ve výzkumné části bylo k verifikaci výzkumných hypotéz, vedle logických a empirických metod aplikovaného kvantitativního výzkumu, použito statistické šetření naměřených dat vybraných parametrů (příčiny, stupně naléhavosti) volání na tísňovou linku 155 zdravotnického operačního střediska ZSS příslušného kraje. Hypotézy o normalitě vybraných parametrů byly potvrzeny. Hypotéza o korelační závislosti vybraných parametrů byla zamítnuta. Během průzkumu byly zjištěny nejčastější akutní problémy volajících. Současně byly hovorům přiřazeny stupně naléhavosti podle platné legislativy. Výsledky této práce mohou být použity k zvýšení povědomí obyvatelstva v dané problematice, zároveň může být využita jako funkční podklad k dalším navazujícím pracím.
|
|
|
Analýza krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace
VACÍK, Slavomír Ladislav
V diplomové práci bylo zpracováno téma analýzy krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace, které se ukázalo z pohledu dnešní koronavirové krize jako velmi aktuální. Základ analýzy tvořilo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 162 respondentů. Na otázky odpovídali především lidé ve věku od 21 do 65 let, převážně s vysokoškolským vzděláním, bydlící v obcích různých velikostí. V rámci dotazníku byla zjišťována spokojenost respondentů s komunikací státní správy směrem k veřejnosti z pohledu využívaných komunikačních kanálů, druhu poskytované informace o mimořádné události, její srozumitelnosti a důvěryhodnosti. Vyhodnocením výzkumu bylo zjištěno, že pro získání informací o mimořádných událostech byl respondenty nejvíce využíván internet, především pak zpravodajské portály, dále sociální sítě, a také tradiční televizní a rozhlasové vysílání. Většina respondentů uvedla, že dokáže důležité informace o krizové situaci rychle najít a jsou pro ně převážně srozumitelné. Také bylo zjištěno, že většina respondentů spíše dokázala rozeznat pravdivou zprávu od dezinformace a snažila se také důležité zprávy ověřovat z více zdrojů. K tomu také respondenti využívali především veřejnoprávní rozhlas, televizi a její zpravodajský internetový portál, protože byly považovány za nejdůvěryhodnější. Respondenti v dotazníku také uvedli, že nejvíce získávali informace od ministerstev a obcí. Z výzkumu vzešlo několik doporučení pro státní správu. Stát by měl zvážit vytvoření speciální mobilní platformy, která by informovala obyvatele o vzniklých mimořádných událostech a opatřeních pro jejich zvládnutí. Dále by měl zajistit rychlé, srozumitelné poskytování důležitých, jednotných informací za využití všech komunikačních nových i tradičních platforem.
|
|
|
Evacuation of objects and equipments Emergency medical services of the capital city of Prague during special floods
PAVLEČKO, Michal
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať pripravenosť Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy pri mimoriadnej udalosti zvláštna povodeň. Teoretická časť tejto práce uvádza všeobecné informácie o zvláštnych povodniach, o objektovej evakuácií a rieši legislatívnu problematiku v tejto oblasti. Vo výskumnej časti bola vykonaná identifikácia hrozieb zvláštnych povodní na území hl. m. Prahy. Boli vyhodnotené jednotlivé vodné diela, pri ktorých sa zistilo pomocou záplavových máp, ktoré záujmové objekty Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy sú ohrozené zvláštnou povodňou. Ďalej vo výskumnej časti bol pre komplexnosť vyhodnotenia krízovej pripravenosti vykonaný polo štruktúrovaný rozhovor s vedúcimi pracovníkmi krízového managementu Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy. Tento polo štruktúrovaný rozhovor bol vyhodnotený analýzou SWOT, z ktorej vyplynuli ďalšie poznatky využiteľné pre zlepšenie krízovej pripravenosti Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy pri hrozbe zvláštnej povodni. Na základe dát z analýzy SWOT je pre využitie príležitostí k eliminácií slabých stránok organizácie zvolená stratégia spojenectva. Všetky závery sú uvedené v prehľadných tabuľkách a pracuje sa s nimi vo výskumnej časti v zmysle nových návrhov a opatrení pre evakuáciu záujmových objektov Zdravotníckej záchrannej služby hl. m Prahy pri zvláštnej povodni. Cieľ práce zhodnotenie pripravenosti Zdravotníckej záchrannej služby hl. m. Prahy bol naplnený. Najväčším a hlavným prínosom práce sú vytvorené návrhy, pre zlepšenie krízovej pripravenosti organizácie uvedené v diskusii. Táto práca prináša v riešenej problematike nové znalosti, postupy a odborné poznatky. Všetky návrhy a ich prípadne využitie v praxi so zaradením do plánu krízovej pripravenosti budú konzultované na najbližšom jednaní krízového managementu.
|
|
|
Zhodnocení logistického zabezpečení Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Územního odboru Jihlava při vybraných mimořádných událostech
MALOUŠKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo posoudit, na základě analýzy úroveň logistického zabezpečení Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Územního odboru Jihlava při vybraných mimořádných událostech. Teoretická část práce se opírá o právní normy, odbornou literaturu a internetové zdroje. Samotná teoretická část je zaměřena na integrovaný záchranný systém, přičemž značná pozornost je věnováno právě Hasičskému záchrannému sboru. V práci je věnována pozornost také mimořádným událostem, jejich klasifikaci a logistice. Poslední kapitolou teoretické části, která navazuje na předchozí kapitolu o logistice a dále je využita také v praktické části, je logistické zabezpečení Hasičského záchranného sboru. Pro praktickou část bylo realizováno dotazníkové šetření, které bylo provedeno, za pomoci vytvořeného dotazníku, u příslušníků spadajících pod Územní odbor Jihlava. Dále se v této části pojednává o statistice požárů vzniklých v rámci tohoto území a zjištěné údaje jsou následně analyzovány. Praktickou část uzavírá zhodnocení čtyř vybraných mimořádných událostí se zaměřením zejména na logistické zabezpečení.
|
|
|
Porovnání připravenosti výkonných a velících policistů Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události AMOK
KOŠNER, Luboš
Téma diplomové práce "Porovnání připravenosti výkonných a velících policistů Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události AMOK" bylo zvoleno s ohledem na dlouhodobý profesní zájem autora práce; zároveň se autor snažil zvolit takové téma a zpracování, které by mohlo být určitým přínosem a náhledem na mimořádnou událost AMOK - útok aktivního střelce. Práce se v první teoretické části zabývá rešerší literatury a právních předpisů týkajících se krizového řízení, mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva. Dále je zde popsána činnost policie ve vztahu k zásahu u mimořádné události AMOK - útok aktivního střelce. V druhé části práce je popsán provedený výzkum a jsou zde zpracovány výsledky provedeného výzkumu. Výzkumným cílem diplomové práce bylo získat odpověď na výzkumnou otázku "Jaká je úroveň připravenosti výkonných a velících policistů zařazených u Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje pro řešení mimořádné události "AMOK - útok aktivního střelce"?". Pro získání výsledků výzkumu a pro zodpovězení výzkumné otázky byl použit kvantitativní výzkum. Data pro výzkum byla pořízena dotazníkovým šetřením. Odpovědi získané v rámci dotazníkového šetření byly následně vyhodnoceny. Samotné výsledky jsou podrobně popsány v kapitole "Výsledky" a následně je o nich diskutováno. Autor se domnívá, že cíl diplomové práce byl splněn, když odpovědí na výzkumnou otázku je, že úroveň připravenosti výkonných policistů je téměř shodná s úrovní připravenosti velících policistů. Úroveň připravenosti je dobrá, ale na zvolené stupnici dosahuje výsledné známky 3. Tato diplomová práce může sloužit jak odborné, tak i laické veřejnosti.
|
host ::
RSS.