|
|
Effect of endosymbionts on composition and properties of Trichomonas vaginalis exosomes
Zdrha, Alois ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Trichomonas vaginalis je parazit lidského reprodukčního systému a je původcem nejrozšířenější nevirové sexuálně přenosné nemoci trichomoniázy. Tato nemoc má většinou mírný průběh, ačkoli dokáže způsobit i závažné zdravotní komplikace. Průběh onemocnění je závislý na imunitním systému pacienta, mikrobiomu a virulenci parazita. Je však důležité, že virulence T. vaginalis je značně variabilní a je závislá na sekretovaných a povrchových molekulách. Mezi ně patří proteázy a adheziny, které mohou být sekretované v sekretomu nebo v extracelulární váčcích (EV). Dalšími potenciálními faktory virulence jsou: Trichomonas vaginalis virus (TVV) a Mycoplasma hominis. Ačkoliv se vlivem TVV na virulenci T. vaginalis zabývalo mnoho studií, vědci se dosud neshodli. Tato práce analyzuje vliv TVV na složení proteinů a RNA v exosomech a dopad TVV na sekreci cytokinů. Klíčová slova endosymbionti, dsRNA virus, TVV, exosomy, paraziti, Trichomonas vaginalis, bioinfor- matika
|
|
|
Role extracelulárních váčků v přenosu dsRNA virů u parazitického prvoka Trichomonas vaginalis.
Horáčková, Jana ; Rada, Petr (vedoucí práce) ; Voleman, Luboš (oponent)
Trichomonas vaginalis je parazitický prvok, který se nachází v lidském urogenitálním traktu, kde adheruje k buňkám epitelu. Při infekci uvolňují buňky T. vaginalis extracelulární váčky, díky kterým mohou parazité komunikovat mezi sebou a modulovat imunitní odpověď hostitele. Většina studovaných kmenů T. vaginalis obsahuje dsRNA Trichomonasviry (TVV). Tento virus patří do rodiny Totiviridae, do které patří i další dsRNA viry parazitických protist. TVV se přenáší vertikálně do dceřiných buněk při buněčném dělení a zatím nebyl prokázán horizontální přenos TVV mezi buňkami T. vaginalis. Částice TVV byly objeveny uvnitř malých extracelulárních váčků, které uvolňují infikované buňky T. vaginalis do extracelulárního prostředí. V této diplomové práci bylo prokázáno, že při kokultivaci infikovaných a neinfikovaných trichomonád dochází k přenosu TVV mezi trichomonádami. Touto cestou se však nepodařilo stabilně infikovat trichomonády TVV. Bylo také prokázáno, že extracelulární váčky z infikovaných trichomonád jsou schopné transportovat TVV mezi trichomonádami. Nicméně ani touto cestou se nepodařilo trichomonády stabilně infikovat TVV.
|
|
|
Role of exosomes and ectosomes in Trichomonas vaginalis virulence
Göblová, Rebeka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Trichomonas vaginalis je s přibližně 275 miliony případů ročně původcem nejčastějšího nevirového sexuálně přenosného onemocnění. Virulence tohoto parazita závisí nejméně na čtyřech faktorech: transformaci tvaru buněk, cytoadherenci, sekreci cysteinových proteáz a přítomnosti endosymbiontů. V posledních desetiletích se při interakci parasita s hostitelem ukázaly jako důležité také extracelulární vezikuly. Bylo zjištěno, že T. vaginalis je jedním z protistů, který má schopnost tyto extracelulární vezikuly v podobě exosomů a ektozomů tvořit. Tyto vezikuly jsou pravděpodobně zapojeny do komunikace mezi hostitelem a parazity, o jejich funkci je však k dispozici jen omezené množství informací. Pro zkoumání možné role exosomů ve virulenci T. vaginalis jsme nejprve vybrali vhodný kmen, který je bez endosymbiontů (TV 17-2MI). Dále jsme připravili šestklonů kmene TV 17-2MI, abychom otestovali, zda je kmen, co se týče virulence homogenní nebo zda existují mezi jednotlivými buňkami rozdíly. Myší intraperitoneální virulenční testy odhalily, že klony vykazovaly významné rozdíly v úrovni virulence. Zejména ve tvorbě abscesu a úmrtnosti infikovaných zvířat. Prokázali jsme virulentní heterogenitu buněk získaných z jediného kmene T. vaginalis. Pozorovaná heterogenita není založena na přítomnosti nebo nepřítomnosti...
|
|
|
Exosomes, their biogenesis, composition and role
Hyka, Lukáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Exosomy jsou podtyp extracelulárních váčků, oproti ostatním extracelulárním váčkům se liší svým endozomálním původem a svým typickým tvarem. Tvorba váčků začíná při maturaci časných endozomů a invaginaci váčků dovnitř lumen. Při invaginaci se pomocí proteinových komplexů ESCRT třídí ubiquitinované proteiny dovnitř váčků. Do těchto váčků je také uzavřeno malé množství cytosolu. Po vytvoření se tyto váčky nazývají intraluminální váčky a celé těleso se nazývá multivezikulární tělísko. Multivezikulární tělísko splývá s plazmatickou membránou a intraluminální váčky jsou sekretovány jako exosomy. Exosomy jsou přítomné v mnoha tělesných tekutinách a jsou sekretovány mnoha druhy buněk. V organismu prezentací antigenu na svém povrchu aktivují imunitní systém nebo slouží v buněčné komunikaci přenosem malých RNA molekul.
|
|
|
Exozóm a jeho role v metabolismu RNA v kvasinkách S. cerevisiae
Holická, Eliška ; Půta, František (vedoucí práce) ; Groušl, Tomáš (oponent)
Exozóm je proteinový komplex přítomný v jádře a cytoplazmě kvasinek podílející se na degradaci, úpravách a nastavení hladiny vzniku a zániku RNA. Jeho jádro se skládá z devíti katalyticky inaktivních podjednotek, se kterými fyzicky asociuje RNA nukleáza Rrp44. Funkce exozómu je závislá na mnoha kofaktorech, respektive fakultativně asociovaných enzymech, což zajišťuje jeho vysokou versatilitu. V různých kompartmentech buňky funguje odlišným způsobem a hraje roli v odlišných procesech. V jádře se podílí především na úpravách prekurzorů různých specializovaných RNA, kdežto v cytoplazmě hlavně na degradaci nativních mRNA. Jeho základní funkcí je ale ve všech těchto procesech exonukleolytické štěpení jednořetězcové RNA od 3' konce. Exozóm má své homology napříč organismy - různé druhy nukleáz v bakteriích, archeální exozóm, PM-Scl komplex (nebo také exozóm) u člověka, což implikuje vysokou konzervovanost této degradační mašinérie. Je tedy zřejmé, že exozóm u kvasinek není jejich evoluční novinkou, spíše naopak některé komponenty tohoto komplexu v průběhu evoluce ztratily svou původní funkci.
|
host ::
RSS.