|
|
Harmonizace zdaňování korporací v EU
Skalická, Hana ; Sadovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Po vstupu do Evropske Unie problematika dani dostala a stale dostava zcela novy raz. Vytvari se tak uplne jine pravni prostredi, a to nejen v Ceske republice, ale i v Evropske unii samotne, kde az doposud byly harmonizovany pouze neprime dane. Prime dane jsou zatim ponechany plne v kompetenci clenskych stat.. Objevuji se v.ak tlaky na harmonizaci i tohoto odvetvi. Dan z pridane hodnoty je jednim z nejcastejsich predmetu spou u Evropskeho soudniho dvora v Lucemburku a stale vetsiho vyznamu nabyvaji i jeho rozsudky v oblasti primych dani. Dojde i zde k tak vyznamne harmonizaci jako na poli dani neprimych? Aby se pripadny investor mohl objektivne rozhodnout, do ktere spolecnosti investovat a proc, musi mit moznost tyto spolecnosti objektivne porovnat. A jednim z rozhodujicich kriterii je ucite velikost zisku po zdaneni a na to navazujici pripadna vyplata dividend. Pokud se budou uplatnovat uzne zpusoby zdaneni v ruznych clenskych statech, nebude moznost podniky z ruznych censkych statu objektive srovnat. Cilem teto disertacni prace je na zaklade vyzkumu provedeneho ve vecech 27 censkych statech Evropske unie ohledne zdanovani korporaci navrhnout metodu, jak harmonizovat zdanovani korporaci tak, aby byly odstraneny prekazky, ktere brani spolecnostem pri bchodovani na jednotnem trhu a aby byly minimalizovany naklady korporaci na splneni danovych pozadavku jednotlivych clenskych statu. K dosazerni tohoto cile byly zvoleny tri dici cile: .. analyza zdanovani korporaci v jednotlivych clenskych statech Evropske unie na zaklade vyzkumu provadeneho ve vsech 27 .censkych statech, .. analyza navrhu Evropske komise ohledne harmonizace zdanovani spolecnosti, .. navrzeni vlastni metody harmonizace zdanovani spolecnosti v Evropske unii. V zaveru teto disertacni prace jsou zdurazneny jeji prinosy pro vedu, praxi a pedagogickou cinnost.
|
|
|
Postup podnikatele při žádosti o vrácení DPH ze zemí EU
Moravec, Petr ; Penka, Miroslav (oponent) ; Kopřiva, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá harmonizací daně z přidané hodnoty v Evropském společenství a je zaměřena na úpravu vrácení daně z přidané hodnoty. Práce analyzuje vliv komunitárního práva na tuzemské právo a odchylky mezi jednotlivými legislativami. Výsledkem práce je popsání podmínek, posouzení nároku na vrácení daně a popsání postupu jednotlivých subjektů při podávání žádosti do jiných států Evropské unie.
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
The European Court of Justice as a political actor
Vikarská, Zuzana ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
ESD jako politický aktér I. Úvod V roce 2009 se ve Spojených státech amerických hledal nástupce na uprázdněné místo soudce Nejvyššího soudu USA.1 Kandidátkou byla soudkyně hispánského původu, Sonia Sotomayor, která byla známou aktivistkou za práva hispánských žen. Na základě některých svých projevů byla soudkyně Sotomayor dokonce označena za rasistku.2 Její nominace vyvolala bouřlivou diskusi nejen v politických kruzích, ale také mezi širokou veřejností. V roce 2010 se na Soudním dvoře EU uprázdnily tři soudcovská místa, dvě na Soudním dvoře a jedno na Tribunálu.3 Členské státy nominovaly své kandidáty a výběru soudců se poprvé v historii EU účastnil i nově zřízený Výbor podle článku 255, který má podle Smluv za úkol vydávat "stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu."4 Výbor nejdříve schválil nizozemskou kandidátku (československého původu) Alexandru Prechal, a to s výslovným doporučením,5 u dalších kandidátů byl však průběh nominace o něco složitější. Poté, co se Výbor vyjádřil k nominacím, ze seznamu kandidátů zmizela dvě jména: maďarský soudce Czúcz a řecký kandidát Vassilopoulos.6 Stalo se tak bez formálního rozhodnutí, bez jakéhokoliv odůvodnění a bez veřejné diskuse. Kontrast mezi uvedenými dvěma příklady je zřejmý: zatím co v USA je...
|
|
|
Postup podnikatele při žádosti o vrácení DPH ze zemí EU
Moravec, Petr ; Penka, Miroslav (oponent) ; Kopřiva, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá harmonizací daně z přidané hodnoty v Evropském společenství a je zaměřena na úpravu vrácení daně z přidané hodnoty. Práce analyzuje vliv komunitárního práva na tuzemské právo a odchylky mezi jednotlivými legislativami. Výsledkem práce je popsání podmínek, posouzení nároku na vrácení daně a popsání postupu jednotlivých subjektů při podávání žádosti do jiných států Evropské unie.
|
|
|
Harmonizace zdaňování korporací v EU
Skalická, Hana ; Sadovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Po vstupu do Evropske Unie problematika dani dostala a stale dostava zcela novy raz. Vytvari se tak uplne jine pravni prostredi, a to nejen v Ceske republice, ale i v Evropske unii samotne, kde az doposud byly harmonizovany pouze neprime dane. Prime dane jsou zatim ponechany plne v kompetenci clenskych stat.. Objevuji se v.ak tlaky na harmonizaci i tohoto odvetvi. Dan z pridane hodnoty je jednim z nejcastejsich predmetu spou u Evropskeho soudniho dvora v Lucemburku a stale vetsiho vyznamu nabyvaji i jeho rozsudky v oblasti primych dani. Dojde i zde k tak vyznamne harmonizaci jako na poli dani neprimych? Aby se pripadny investor mohl objektivne rozhodnout, do ktere spolecnosti investovat a proc, musi mit moznost tyto spolecnosti objektivne porovnat. A jednim z rozhodujicich kriterii je ucite velikost zisku po zdaneni a na to navazujici pripadna vyplata dividend. Pokud se budou uplatnovat uzne zpusoby zdaneni v ruznych clenskych statech, nebude moznost podniky z ruznych censkych statu objektive srovnat. Cilem teto disertacni prace je na zaklade vyzkumu provedeneho ve vecech 27 censkych statech Evropske unie ohledne zdanovani korporaci navrhnout metodu, jak harmonizovat zdanovani korporaci tak, aby byly odstraneny prekazky, ktere brani spolecnostem pri bchodovani na jednotnem trhu a aby byly minimalizovany naklady korporaci na splneni danovych pozadavku jednotlivych clenskych statu. K dosazerni tohoto cile byly zvoleny tri dici cile: .. analyza zdanovani korporaci v jednotlivych clenskych statech Evropske unie na zaklade vyzkumu provadeneho ve vsech 27 .censkych statech, .. analyza navrhu Evropske komise ohledne harmonizace zdanovani spolecnosti, .. navrzeni vlastni metody harmonizace zdanovani spolecnosti v Evropske unii. V zaveru teto disertacni prace jsou zdurazneny jeji prinosy pro vedu, praxi a pedagogickou cinnost.
|
|
| |
|
|
Konkurz v ČR a EU
PAVLISOVÁ, Lucie
V hospodářské a právní praxi dochází často k určitým situacím, při nichž porušení práv či nesplnění povinností není přiměřené postihnout obvyklými procesními prostředky. K nim patří především stav, při němž dlužník má závazky vůči řadě věřitelů a není v jeho reálných možnostech, aby je všechny splnil. Tento stav bývá označován jako úpadek a jeho řešení je upraveno dle zákona o konkurzu a vyrovnání. Konkurz je považován za poslední možnost uspořádání nepříznivých finančních a hospodářských vztahů mezi věřiteli a dlužníkem a vede k urovnání jejich vzájemných majetkových poměrů. Účelem a záměrem tohoto řízení je tedy to, aby v jediném řízení byly vyrovnány závazky mezi dotčenými subjekty a všichni věřitelé jednoho dlužníka, který je v úpadku, byli uspokojeni pokud možno rovnoměrně a spravedlivě. Likvidace nebo reorganizace nadnárodních společností, které se ocitly v úpadku, vyvolává celou řadu právních problémů. Rozvoj nadnárodních společností a také značný počet velkých úpadků s mezinárodním dopadem vyvolal diskuze o potřebě vytvoření systému, který by obsahoval řešení takových situací v nadnárodním měřítku.
|
host ::
RSS.