|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika - 10 let plánů, nadějí, úspěchů i zklamání
Hlaváčková, Kristina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP), která tvoří bezpečnostní a obrannou dimenzi Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie, je v dnešní době jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících evropských projektů. V průběhu deseti let své existence prokázala svůj smysl, životaschopnost, dynamiku vývoje, schopnost reakce na aktuální témata, problémy a trendy, vytvořila pevné politické i vojenské struktury, zavázala se k rozvoji svých vojenských schopností, stanovila jednotnou strategii v oblasti bezpečnosti a obrany a vytvořila rámec pro spolupráci s NATO. Počáteční teoretické úvahy dokázala proměnit v politickou a vojenskou praxi, zahájila přes dvacet vojenských nebo civilních misí a postupně si začala v celosvětovém měřítku budovat pozici důvěryhodného bezpečnostního aktéra. Celá dekáda EBOP však nebyla pouze o úctyhodných výsledcích. Zároveň ji provázely neúspěšné snahy o nalezení konsensu mezi téměř třemi desítkami členských států, absence dostatečných prostředků a schopností pro skutečné obranné osamostatnění, spojené s vojensko-technickou závislostí na NATO, omezená flexibilita systému politického rozhodování a limity stanové samotným charakterem Evropské unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit prvních deset let fungování EBOP s primárním zaměřením na její vojenskou část a...
|
|
|
The Special relationship, the ESDP and the British national interest at the turn of the new millennium
Kunertová, Dominika ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Anotácia Magisterská práca "Zvláštny vzťah, Európska bezpečnostná a obranná politika a britský národný záujem na prelome nového tisícročia" analyzuje vzťah Spojeného kráľovstva k Spojeným štátom americkým a Európskej únii počas vlády britského premiéra Tonyho Blaira. Použitím kritickej diskurzívnej analýzy a aplikovaním troch kritérií v rámci procedurálneho konceptu národného záujmu sa práca snaží stanoviť, či vytvorenie a ďalší vývoj Európskej bezpečnostnej a obrannej politiky bolo v britskom národnom záujme, a či bola táto politika kompatibilná s blízkym vzťahom medzi Britániou a Spojenými štátmi. Na základe analýzy britského politického diskurzu troch hlavných politických strán na tému bezpečnosti a obrany táto práca prichádza k záveru, že pre Britániu bolo dôležité zachovať NATO v jadre svojej bezpečnostnej politiky, udržiavať blízky vzťah so Spojenými štátmi a zlepšiť svoju pozíciu v Európe. Základné stanoviská britskej politickej elity zostali nezmenené počas celého skúmaného obdobia. Na úrovni diskurzu, EBOP bola v britskom národnom záujme, keďže bola prezentovaná ako snaha posilniť európsky pilier v rámci NATO. Predikátová analýza a anylýza metafor prejavov Tonyho Blaira ukázala, že britský premiér, považovaný za iniciátora myšlienky silnejšej EÚ v úlohe vojenského hráča, používal metaforu mostu a...
|
|
|
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup
Pfeifer, Tomáš ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Grünvaldová, Tereza (oponent)
Velká Británie a společná bezpečnostní a obranná politika EU: Neofunkcionalistický a liberálně mezivládní přístup Abstrakt Tomáš Pfeifer V prosinci 1998 došlo k poměrně známémů setkání francouzských a britských představitelů v městečku St. Malo. Výsledkem byla deklarace, jež je považována za počátek nejnovějšího období evropské integrace v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. Během několika měsíců byla vytvořena architektura oficiální evropské a bezpečnostní politiky, do jejíhož čela byl postaven Javier Solana. Tento vývoj navázal na desítky let stagnující evropské spolupráce v rámci Západeovropské unie i jiných více či méně formálních programů. Tato práce nahlíží na problém evropské bezpečnostní spolupráce z pozice Spojeného království, jež je nejen jedním z iniciátorů tohoto procesu, ale i (spolu s Francií) dominantním evropským vojenským hráčem a státem s bohatou historií a odpovídající komplexní zahraniční politikou. Britové byli po dlouhou dobu vnímáni spíše jako jakási brzda evropské integrace a jako nekonstruktivní člen EU; co tedy přimělo novou labouristickou vládu Tonyho Blaira změnit přinejmenším zdánlivě anglický přístup ke kooperaci, a to i v oblasti tak choulostivé, jakou je vysoká politika? Z celé řady teorií, jimiž by bylo možno tento problém analyzovat, byly vybrány dvě, pro něž je...
|
host ::
RSS.