Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium genové exprese faktorů signální dráhy oxysterolů u pacientek s karcinomem prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Hormonální terapie je běžnou součástí léčby karcinomu prsu u nádorů exprimujících estrogenové a progesteronové receptory. Tato terapie má za cíl zabránit proliferativním účinkům hormonů skrze příslušné receptory a inhibovat tak růst nádoru. Část nádorů je ovšem k této terapii rezistentní navzdory expresi hormonálních receptorů, přičemž důvody této rezistence nejsou v současné době zcela objasněny. Oxysteroly jsou hydroxylované deriváty cholesterolu, které by mohly ve vzniku této rezistence hrát roli. Jejich působení může ovlivňovat účinky hormonální terapie a zároveň některé signální dráhy vedoucí k nádorové progresi. Tato práce přináší výsledky analýzy exprese genů kódujících proteiny ovlivněné působením oxysterolů, proteiny metabolismu a transportu oxysterolů, transkripční faktory a proteiny signálních drah, které mohou souviset s účinky oxysterolů v buňce. Na základě porovnání expresního profilu mezi tumory lišícími se v expresi estrogenových receptorů a porovnání s klinicko-patologickými daty identifikuje kandidátní geny pro další studium. To by mohlo v konečném výsledku vést k vytvoření nových diagnostických markerů pro terapii karcinomu prsu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Mechanisms of resistance and iron metabolism in cancer stem cells
Lettlová, Sandra
(CZ) Rakovinné kmenové buňky (RKB), stejně jako normální kmenové buňky v tkáních, zodpovídají za zachování a růst nádorů. RKB představují malou frakci buněk uvnitř nádoru, která je charakteristická vlastní obnovovací kapacitou a schopností vyvolat nádor v myších s nefunkčním imunitním systémem. U buněk se zvýšenými kmenovými vlastnostmi se předpokládá, že jsou odpovědné za rezistenci nádorů k léčbě, tvorbu metastáz a návrat nádorového onemocnění. První část této práce se zabývá rezistencí nádorů, která je často spojena se zvýšenou expresí "ATP-binding cassete" (ABC) transportérů pumpujících chemoterapeutikum ven z buněk. Pro účely této studie jsme použili in vitro model RKB založený na kultivaci buněk jako tzv. 3D "sféry". Expresní profil ukazuje, že náš model RKB odvozený z buněčných linií rakoviny prsu a prostaty exprimuje celkově vyšší hladinu ABC transportérů, zejména ABCA1, ABCA3, ABCA5, ABCA12, ABCA13, ABCB7, ABCB9, ABCB10, ABCC1, ABCC2, ABCC3, ABCC5, ABCC8, ABCC10, ABCC11 a ABCG2. Analýza proteinové hladiny ABC transportérů v RKB prsu pak ukázala vyšší expresi transportérů ABCB8, ABCC1, ABCC2, ABCC10 a ABCG2 a naopak snížení hladiny proteinů ABCB10 a ABCF2. V souladu s těmito daty, sféry připravené z buněčných linií T47D a MCF7 vykazují rezistenci k daunorubicinu a doxorubicinu, a zajímavě...
Role of estrogen signaling in breast carcinoma: implications for cell metabolism
Urbančoková, Alexandra ; Smolková, Katarína (vedoucí práce) ; Dibus, Michal (oponent)
Bunečná transformácia vedie k nádorovému bujnenie, ktoré spôsobuje globálne ochorenie, nazývané rakovina. Rakovina prsníka predstavuje druhú najviac zastúpenú skupinu postihujúcu najmä ženy. Postup ochorenia je stimulovaný ženským pohlavným hormónom estrogénom. Tento hormón ovplyvňuje bunku cez signalizáciu estrogénového receptoru, napríklad zmenami v proliferácii, angiogenézii, apoptóze a diferenciácii. Táto signálna dráha ovplyvňuje aj metabolizmus buniek rakoviny prsníka. V liečbe sa využíva inhibícia práve estrogénovej signalizácie. Avšak, niektoré tumory sú voči tejto terapii rezistentné a je potrebné hľadať nové ciele terapie, ktorými môžu byť zmeny v metabolizme buniek rakoviny prsníka. Tato práca bližšie zoznamuje s tematikou rakoviny prsníka a vplyvu estrogénového receptoru.
Mechanisms of resistance and iron metabolism in cancer stem cells
Lettlová, Sandra
(CZ) Rakovinné kmenové buňky (RKB), stejně jako normální kmenové buňky v tkáních, zodpovídají za zachování a růst nádorů. RKB představují malou frakci buněk uvnitř nádoru, která je charakteristická vlastní obnovovací kapacitou a schopností vyvolat nádor v myších s nefunkčním imunitním systémem. U buněk se zvýšenými kmenovými vlastnostmi se předpokládá, že jsou odpovědné za rezistenci nádorů k léčbě, tvorbu metastáz a návrat nádorového onemocnění. První část této práce se zabývá rezistencí nádorů, která je často spojena se zvýšenou expresí "ATP-binding cassete" (ABC) transportérů pumpujících chemoterapeutikum ven z buněk. Pro účely této studie jsme použili in vitro model RKB založený na kultivaci buněk jako tzv. 3D "sféry". Expresní profil ukazuje, že náš model RKB odvozený z buněčných linií rakoviny prsu a prostaty exprimuje celkově vyšší hladinu ABC transportérů, zejména ABCA1, ABCA3, ABCA5, ABCA12, ABCA13, ABCB7, ABCB9, ABCB10, ABCC1, ABCC2, ABCC3, ABCC5, ABCC8, ABCC10, ABCC11 a ABCG2. Analýza proteinové hladiny ABC transportérů v RKB prsu pak ukázala vyšší expresi transportérů ABCB8, ABCC1, ABCC2, ABCC10 a ABCG2 a naopak snížení hladiny proteinů ABCB10 a ABCF2. V souladu s těmito daty, sféry připravené z buněčných linií T47D a MCF7 vykazují rezistenci k daunorubicinu a doxorubicinu, a zajímavě...
Mechanisms of resistance and iron metabolism in cancer stem cells
Lettlová, Sandra ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
(CZ) Rakovinné kmenové buňky (RKB), stejně jako normální kmenové buňky v tkáních, zodpovídají za zachování a růst nádorů. RKB představují malou frakci buněk uvnitř nádoru, která je charakteristická vlastní obnovovací kapacitou a schopností vyvolat nádor v myších s nefunkčním imunitním systémem. U buněk se zvýšenými kmenovými vlastnostmi se předpokládá, že jsou odpovědné za rezistenci nádorů k léčbě, tvorbu metastáz a návrat nádorového onemocnění. První část této práce se zabývá rezistencí nádorů, která je často spojena se zvýšenou expresí "ATP-binding cassete" (ABC) transportérů pumpujících chemoterapeutikum ven z buněk. Pro účely této studie jsme použili in vitro model RKB založený na kultivaci buněk jako tzv. 3D "sféry". Expresní profil ukazuje, že náš model RKB odvozený z buněčných linií rakoviny prsu a prostaty exprimuje celkově vyšší hladinu ABC transportérů, zejména ABCA1, ABCA3, ABCA5, ABCA12, ABCA13, ABCB7, ABCB9, ABCB10, ABCC1, ABCC2, ABCC3, ABCC5, ABCC8, ABCC10, ABCC11 a ABCG2. Analýza proteinové hladiny ABC transportérů v RKB prsu pak ukázala vyšší expresi transportérů ABCB8, ABCC1, ABCC2, ABCC10 a ABCG2 a naopak snížení hladiny proteinů ABCB10 a ABCF2. V souladu s těmito daty, sféry připravené z buněčných linií T47D a MCF7 vykazují rezistenci k daunorubicinu a doxorubicinu, a zajímavě...
Studium genové exprese faktorů signální dráhy oxysterolů u pacientek s karcinomem prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Hormonální terapie je běžnou součástí léčby karcinomu prsu u nádorů exprimujících estrogenové a progesteronové receptory. Tato terapie má za cíl zabránit proliferativním účinkům hormonů skrze příslušné receptory a inhibovat tak růst nádoru. Část nádorů je ovšem k této terapii rezistentní navzdory expresi hormonálních receptorů, přičemž důvody této rezistence nejsou v současné době zcela objasněny. Oxysteroly jsou hydroxylované deriváty cholesterolu, které by mohly ve vzniku této rezistence hrát roli. Jejich působení může ovlivňovat účinky hormonální terapie a zároveň některé signální dráhy vedoucí k nádorové progresi. Tato práce přináší výsledky analýzy exprese genů kódujících proteiny ovlivněné působením oxysterolů, proteiny metabolismu a transportu oxysterolů, transkripční faktory a proteiny signálních drah, které mohou souviset s účinky oxysterolů v buňce. Na základě porovnání expresního profilu mezi tumory lišícími se v expresi estrogenových receptorů a porovnání s klinicko-patologickými daty identifikuje kandidátní geny pro další studium. To by mohlo v konečném výsledku vést k vytvoření nových diagnostických markerů pro terapii karcinomu prsu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Úloha estrogenových receptorů v prognóze a predikci terapie karcinomu prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Estrogenové receptory (ER) jsou součástí rodiny jaderných receptorů, které po navázání steroidního ligandu zprostředkovávají různé fyziologické funkce. Kromě toho hrají roli také v řadě onemocnění, mezi nimiž je rakovina prsu. ER patří mezi proteiny detekované v karcinomu prsu v rámci klinické praxe a na základě jeho přítomnosti jsou pacientky léčeny endokrinní terapií. Názory na roli ER v rakovinných buňkách nejsou v současné době zcela jednotné, v budoucnu by však jeho detekce a léčba ER a ER selektivními ligandy mohla přinést pokrok v nádorové terapii. Dalším důležitým faktorem, jenž může ovlivnit estrogenovou signalizaci a také účinnost endokrinní terapie, jsou izoformy, mutace a posttranslační modifikace ER a rozluštění jejich významu v rakovinných buňkách může významně rozšířit znalosti o signalizaci ER a naznačit další cesty ke zlepšení léčby.
Význam amplifikace genu HSD17B1 u karcinomu prsu
MAŠOVÁ, Michaela
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Přesto, že incidence neustále narůstá, snižuje se mortalita tohoto onemocnění. Nicméně, stále existují případy, u nichž konvenční léčba selhává. Jedním z terapeuticky důležitých rysů je hormon-dependentní závislost karcinomů prsu a status receptoru růstového faktoru HER-2 (Her-2/neu, c-erbB-2). U karcinomů se zvýšenou expresí estrogenového či progesteronového receptoru (ER, resp. PR) lze léčbu zacílit na jejich blokádu, či v případě HER2 nadměrné exprese funkci zablokovat použitím monoklonální protilátky trastuzumab, popř. lapatinib. Přestože díky agresivitě HER2 pozitivních nádorových buněk patřil tento podtyp onemocnění do skupiny pacientek s nejhorší prognózou, díky cílené (biologické) léčbě patří v současné době tyto pacientky do skupiny nejlépe léčitelných ca. mammy. Nicméně, u některých hormonálně-dependentních nádorů dochází k selhání léčby. Jedním z důvodů by mohl být produkt genu HSD17B1, který zasahuje do metabolismu těchto hormonů. Gen je navíc lokalizován na chromozomu 17 (podobně jako gen HER2) a tudíž lze předpokládat jeho aberaci. Vzhledem k tomu, že sonda pro gen HSD17B1 není komerčně dostupná, připravili jsme tuto sondu pomocí transfekovaných E. coli bakteriálních klonů a její specifitu jsme ověřili na chromozomálních preparátech a pacientských vzorcích. V předkládané práci jsme provedli FISH u 50 vzorků pacientek s karcinomem prsu s cílem alespoň předběžně zjistit, v jaké míře je u nich zmnožen gen HSD17B1 a zvážit jeho zařazení do rutinního vyšetřování ca. mammy. Dále jsme se pokusili ověřit, zda počet kopií genu HSD17B1 není závislý na statusu genu HER2, či zda nekoreluje např. s věkem pacientky při diagnóze apod. Zdá se, že počet kopií genu HSD17B1 je v některých případech u ca. prsu navýšen, i když se jeho navýšení je spíše důsledkem polyzomie chromozomu 17. V další fázi bude studie rozšířena o další pacienty a dokončen sběr klinických dat a jejich analýza ve vztahu k HSD17B1. Jedná se o pilotní projekt, jehož cílem je ověřit význam genu HSD17B1 a případně nabídnout připravenou sondu ke komercionalizaci.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.