|
|
The Weekend of Dermot & Grace: Eugene R. Watters' Long Modernist Poem
Světlík, Martin ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Literární odkaz irského básníka, prozaika, dramatika a esejisty Eugena Rutherforda Watterse (později publikujícího pod jménem Eoghan Ó Tuairisc) zahrnuje jak díla v angličtině, tak práce psané irsky. Tento významný představitel irského modernismu byl však dosud z velké části přehlížen literární kritikou. Tato diplomová práce se zaměřuje na Wattersovu ambiciózní dlouhou modernistickou báseň The Week-End of Dermot and Grace (Víkend Dermota a Grace) vydanou roku 1964, které se doposud dostalo pouze zběžného kritického zhodnocení. Po formální stránce báseň vykazuje spřízněnost s díly vysokého modernismu, zvláště pak s poezií T.S. Eliota, a to především co do mnohoznačnosti Wattersova jazyka, který využívá široké škály intertextuálních referencí. Po stránce tematické se báseň dotýká shození první atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 americkým letectvem. Tato přelomová událost na Watterse silně zapůsobila a inspirovala ho k úvahám o podstatě víry, civilizace, technologie a kolektivní viny v kontextu irské neutrality za druhé světové války. Zkáza japonského města ve jménu západních hodnot ho též přiměla uvažovat nad rolí básníka a poezie v moderním "atomovém věku". Vzhledem k výše zmíněným atributům Wattersovy básně bylo jakožto metoda této práce zvoleno detailní čtení zohledňující historické,...
|
|
|
The Weekend of Dermot & Grace: Eugene R. Watters' Long Modernist Poem
Světlík, Martin ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Theinová, Daniela (oponent)
Literární odkaz irského básníka, prozaika, dramatika a esejisty Eugena Rutherforda Watterse (později publikujícího pod jménem Eoghan Ó Tuairisc) zahrnuje jak díla v angličtině, tak práce psané irsky. Tento významný představitel irského modernismu byl však dosud z velké části přehlížen literární kritikou. Tato diplomová práce se zaměřuje na Wattersovu ambiciózní dlouhou modernistickou báseň The Week-End of Dermot and Grace (Víkend Dermota a Grace) vydanou roku 1964, které se doposud dostalo pouze zběžného kritického zhodnocení. Po formální stránce báseň vykazuje spřízněnost s díly vysokého modernismu, zvláště pak s poezií T.S. Eliota, a to především co do mnohoznačnosti Wattersova jazyka, který využívá široké škály intertextuálních referencí. Po stránce tematické se báseň dotýká shození první atomové bomby na Hirošimu 6. srpna 1945 americkým letectvem. Tato přelomová událost na Watterse silně zapůsobila a inspirovala ho k úvahám o podstatě víry, civilizace, technologie a kolektivní viny v kontextu irské neutrality za druhé světové války. Zkáza japonského města ve jménu západních hodnot ho též přiměla uvažovat nad rolí básníka a poezie v moderním "atomovém věku". Vzhledem k výše zmíněným atributům Wattersovy básně bylo jakožto metoda této práce zvoleno detailní čtení zohledňující historické,...
|
|
|
Ironické mýty a rozbité obrazy: Reflexe povstání roku 1798 v irském románu a dramatu dvacátého století
Markus, Radvan ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Mac Craith, Micheal (oponent)
Irské povstání roku 1798 je společně s předcházející dekádou právem považováno za přelomovou událost ve vytváření irské národní identity. Proto nepřekvapí, že na poli historiografie i literatury dalo podnět k vzniku velkého množství často si odporujících interpretací. Tato studie se soustředí na historické romány a divadelní hry napsané o povstání jak v anglickém, tak i irském jazyce v průběhu dvacátého století, zvláště pak po roce 1916. Ve středu pozornosti stojí interpretace zmíněné události obsažené v těchto literárních dílech, které jsou srovnávány s různými pohledy na rok 1798 vzniklými na půdě irské historiografie. Vzhledem k tomu, že se na povstání zvláště od sedmdesátých let dvacátého století pohlíží ve světle pozdějšího konfliktu v Severním Irsku, hraje tato spojitost v analýze významnou roli. Na teoretické úrovni čerpá disertace z poznatků Haydena Whitea, jenž, jak známo, uvedl v pochybnost hranici mezi zpracováním dějinných událostí v historiografii a literární fikci. Tento relativismus je zároveň doplněn vybranými prvky filozofie Paula Ricoeura, která klade důraz na nevyhnutelné etické otázky se zobrazením dějin spojené. V souladu se svými teoretickými východisky zkoumá studie možný přínos interpretací historie obsažených v literatuře. Z hlediska obsahu je zdůrazněna skutečnost, že...
|
host ::
RSS.