|
|
Dopady hospodářského rozvoje na úroveň znečištění životního prostředí
Zhirenko, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vztahu mezi znečišťujícími látkami a hospodářským rozvojem. V práci je pomocí regresní analýzy ověřena platnost environmentální Kuznětsovy křivky pro různé škodlivé látky jak pro celý svět, tak i pro některé jednotlivé státy a skupiny států (Rusko, Česká republika, státy OECD, nejméně rozvinuté státy). Pomocí korelační analýzy je zhodnocena závislost emisí CO2 na obyvatele na stupni industrializace, zastoupení služeb, podílu zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomice.
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
Analysis of the renewable energy support schemes in the EU: Can be an ECOlogical also an ECOnomical?
Andoková, Senta ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Práca porovnáva FIT (Feed-in tariff) a RPS (Renewable Portfolio Standard) ako dve najpoužívanejšie schémy podpory obnoviteľných zdrojov energií (OZE) v EÚ. Následne skúma vzťah environmentálnej Kuznetsovej krivky (EKC) a pomocou praktického experimentu na verejnom osvetlení v Prahe navrhuje riešenie ekologického fungovania elektrických sietí v EÚ s efektom znižovania emisií CO2. Hlavný prínos spočíva v aktuálnosti a originalite ekonometrickej analýzy a praktického experimentu. Analýza FIT a RPS preukázala, že obe schémy ovplyvňujú dopyt po elektrine a zvyšujú jej cenu. Ekonometrický model bol testovaný pre 28 štátov EÚ za obdobie 1990-2013. Výsledky hovoria, že EÚ sa momentálne nachádza na klesajúcej časti EKC v tvare obráteného U, pričom zlomový bod, po ktorom začína závislosť rásť, je pre väčšinu pozorovaní príliš ďaleko na to, aby bol zdrojom obáv. Praktický experiment prepája výsledky modelu a nameranú úsporu energie. Inštalácia podobných zariadení na elektrické siete v EÚ môže priniesť uspokojivé výsledky zníženia emisií CO2 nezávisle na štátnej podpore. Efektívnejšie využívanie existujúcich zdrojov energií však nie je dostatočné a malo by skôr slúžiť ako doplnok ku konvenčnej podpore, ktorá by sa mala postupne vytrácať s rozvojom technológií OZE. Klasifikace O13, Q20, Q410, C21, C23 Klíčová...
|
|
|
Effect of global poverty reduction on wild animal welfare
Petr, Tomáš ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Richter, Eva (oponent)
Vliv snižování světové chudoby na welfare volně žijících zvířat Abstrakt Cílem této práce je nalézt propojení ve formě teorie nebo ekonomického modelu mezi dvěma koncepty - světovou chudobou a welfare volně žijících zvířat. Syntézou současného poznání se snažíme odpovědět na otázku, zdali v současnosti existují vědecky podložená vysvětlení pro vztah mezi klesající světovou chudobou a welfare volně žijících zvířat. Také se snažíme odpovědět na otázku, zdali se s klesající světovou chudobou spíše zhoršuje nebo zlepšuje welfare volně žijících zvířat. Za předpokladu, že jsou zvířata cítícími bytostmi je jejich welfare negativně ovlivňován dopady lidských činností. Tyto činnosti mohou být ze strany člověka podnikány úmyslně (např. lov) nebo neúmyslně, kdy se jedná o celou škálu průmyslových činnosti vedoucí k narušení habitatů zvířat, popřípadě dochází k chemickému znečištění biosféry. K problému vlivu snižování světové chudoby na welfare volně žijících zvířat přistupujeme dvěma způsoby. Za prvé se snažíme nalézt vysvětlení vztahu růstu bohatství společnosti a environmentální degradace z makro-perspektivy. Vysvětlení nalézáme prostřednictvím environmental Kuznets curve a její odvozeniny - animal welfare Kuznets curve. Pomocí těchto vztahových křivek však lze vliv snižování chudoby na welfare volně žijících...
|
|
|
The Environmental Kuznets Curve Framework: Europe 2020 Greenhouse Gases Target in the EU-15 states
Korba, Pavel ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Kraicová, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá nezbytností a dopady opatření přijímaných ve starých členských státech Evropské unie (EU-15) v rámci cíle snížení skleníkových plynů podle strategie Evropa 2020. Použitím environmentální Kuzněvovy křivky (EKC) pro emise oxidu uhličitého (CO2) jako teoretického rámce, zpožděného autoregresivního distribuované-ho modelu jako ekonometrické techniky a dat z let 1970 až 2010 (1991 až 2010 pro Německo) testujeme nezbytnost těchto opatření. EKC je nalezena v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku a ve Velké Británii. Avšak, pouze v Dánsku je detekována signifikantně (na deseti procentní hladině významnosti). Použitím základní implikace z EKC zjišťujeme, že pouze v Dánsku je hospodářsky rozvoj dostatečný k udržení kvality životního prostředí, tedy další opatření nejsou potřeba. Ve zbývajících státech použitím Toda-Yamamotovy metody testujeme Grangerovu kauzalitu, abychom prozkoumali dopady opatření na hrubý domácí produkt (HDP). Naše výsledky naznačují, že pouze v Rakousku, Německu (s opatrností kvůli omezenému počtu pozorování) a Irsku, tato opatření můžou ohrozit hospodářský rozvoj, v ostatních státech byla nalezena žádná anebo pouze jednosměrná kauzalita (od HDP k CO2). Pro zachování kompletnosti naší práce, EKC byla testovaná také ve dvou panelech států z...
|
|
|
Analysis of the renewable energy support schemes in the EU: Can be an ECOlogical also an ECOnomical?
Andoková, Senta ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Rečka, Lukáš (oponent)
Práca porovnáva FIT (Feed-in tariff) a RPS (Renewable Portfolio Standard) ako dve najpoužívanejšie schémy podpory obnoviteľných zdrojov energií (OZE) v EÚ. Následne skúma vzťah environmentálnej Kuznetsovej krivky (EKC) a pomocou praktického experimentu na verejnom osvetlení v Prahe navrhuje riešenie ekologického fungovania elektrických sietí v EÚ s efektom znižovania emisií CO2. Hlavný prínos spočíva v aktuálnosti a originalite ekonometrickej analýzy a praktického experimentu. Analýza FIT a RPS preukázala, že obe schémy ovplyvňujú dopyt po elektrine a zvyšujú jej cenu. Ekonometrický model bol testovaný pre 28 štátov EÚ za obdobie 1990-2013. Výsledky hovoria, že EÚ sa momentálne nachádza na klesajúcej časti EKC v tvare obráteného U, pričom zlomový bod, po ktorom začína závislosť rásť, je pre väčšinu pozorovaní príliš ďaleko na to, aby bol zdrojom obáv. Praktický experiment prepája výsledky modelu a nameranú úsporu energie. Inštalácia podobných zariadení na elektrické siete v EÚ môže priniesť uspokojivé výsledky zníženia emisií CO2 nezávisle na štátnej podpore. Efektívnejšie využívanie existujúcich zdrojov energií však nie je dostatočné a malo by skôr slúžiť ako doplnok ku konvenčnej podpore, ktorá by sa mala postupne vytrácať s rozvojom technológií OZE. Klasifikace O13, Q20, Q410, C21, C23 Klíčová...
|
|
|
Environmentální Kuznetsova křivka v České republice
Mádr, Marek ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu environmentální Kuznětsovy křivky (EKC). EKC je modelem vyjadřujícím vztah hospodářského vývoje a poškozování životního prostředí. Zvolené téma je aktuální mj. v souvislosti s probíhajícími diskuzemi týkajícími se globálního oteplování a vlivu lidské činnosti na tento fenomén. Koncept by nám tak mohl mnohé napovědět o budoucím vývoji znečišťování nejen v rozvojových zemích. Práce se zabývá otázkou, zda má výzkum vztahu hospodářského vývoje země a poškozování ŽP smysl. Práce se dále snaží přispět k potvrzení či vyvrácení platnosti konceptu EKC pro konkrétní situace. Konkrétně jde o ověření platnosti modelu EKC pro vybrané ukazatele znečištění životního prostředí v České republice. Hlavními metodami práce jsou rešerše literatury a empirická analýza. Rešerše odborných článků a dalších publikací týkajících se konceptu EKC je uvedena v první části práce. Druhá část je věnována empirickému testování EKC pro různé polutanty na příkladu České republiky. Rešerše literatury dospívá k tomu, že empirické ověřování platnosti modelu EKC má smysl. S výsledky je však třeba pracovat nanejvýš obezřetně. Závěrem vlastního výzkumu modelu EKC pro vybrané látky znečišťující ovzduší v České republice, je ověření platnosti modelu.
|
|
|
Analýza konceptu Environmentální Kuznetsovy křivky
Kollertová, Petra ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Ochrana životního prostředí bývá velmi často v rozporu se snahou o co nejvyšší ekonomickou úroveň země. V některých vyspělých zemích se se zvyšující hospodářskou úrovní zvyšuje i znečištění životního prostředí. Ovšem jen do určitého bodu -- bodu zlomu -- od kterého se naopak se zvyšující ekonomickou prosperitou země znečištění životního prostředí snižuje. Pro tento jev nacházíme v environmentální ekonomii výraz Environmentální Kuznetsova křivka (EKC). Diplomová práce se zabývá analýzou EKC, počínaje podrobnou deskripcí teoretického a ekonometrického zázemí, přes faktory ovlivňující EKC a klíčové studie, které byly v této oblasti publikovány. V souvislosti s faktory, které mají na EKC vliv, zdůrazním významnou roli environmentální regulace a státních či mezinárodních ekologických politik, kterým věnuji úvodní části své práce. Cílem práce je zanalyzovat, zda je EKC hypotéza v realitě platná či nikoli. Dále se práce zaměřuje také na situaci v rozvojových zemích -- zda musí projít stejným vývojem jako dnešní vyspělé země nebo naopak využijí jejich zkušeností.
|
host ::
RSS.