|
|
Emilie Fryšová (1840-1920)
Nývltová, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Indrová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá shrnutím informací o Emilii Fryšové, ženě, mezi jejíž nejdůležitější životní role bych zařadila roli učitelky, etnografky a publicistky. Pro zpracování práce jsem nejprve provedla rešerši k danému tématu, následně jsem zjištěné informace roztřídila podle jejich obsahu, poté jsem je mezi sebou komparovala, a nakonec jsem je analyzovala. Během psaní jsem prověřovala případné nové stopy a odhalovala jsem tak dnes už dávno zapomenuté skutečnosti. Jak je již výše uvedeno, kromě učitelství byla Fryšové blízká hlavně etnografie, v jejímž rámci se zaměřovala především na poznání oblasti jihočeských Blat, které si oblíbila, když začala žít a pracovat v Soběslavi. Pro pochopení kontextu jsem se v prvních dvou kapitolách nejprve rozhodla přiblížit témata, která s Fryšovou v mnohém souvisí, a to život učitelek a počátky etnografie v českých zemích. Hlavní kapitoly práce jsou zaměřené na detailní poznání Fryšové. V třetí kapitole se věnuji jejímu životu jako celku. Ve čtvrté kapitole hlouběji rozebírám její spolkovou činnost, konkrétní aktivity s tím spojené, místa a osobnosti s tím související. V páté kapitole předkládám popis (především) etnografické sbírky, jejíž hrdou majitelkou byla, a s tím spojuji její účast na dobových výstavách a její zapojení do sbírkotvorné činnosti...
|
|
|
Emancipace žen, první světová válka a československá národní revoluce 1918/19
Baršová, Andrea ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav politologie, Doktorský studijní program Politologie oboru Politologie Andrea Baršová Emancipace žen, první světová válka a československá národní revoluce 1919/1918 Disertační práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, PhD. 2015 Abstrakt Předložená práce se zabývá politickým zrovnoprávněním žen za československé národní revoluce 1918/1919, tématem, které je dosud málo zpracováno. Zkoumá nevýznamnější kontexty a podmínky, za nichž se tento proces uskutečnil. Patří k nim české, rakouské a mezinárodní hnutí za volební právo žen, vztahy českého ženského emancipačního hnutí a politických stran, včetně postupného začlenění ženských práv a požadavků do stranických programů a hluboké dopady první světové války na genderové vztahy v soukromé i ve veřejné sféře. V předkládané práci hájím následující teze: 1) Ženský protest, požadující vedle míru, sociální spravedlnosti a národního sebeurčení rovněž volební právo žen a rovnost žen, tvořil v letech první světové války a národní revoluce specifickou součást protiválečného hnutí a revolučního dění. České ženské aktivistky a sufražistky se prostřednictvím tohoto protestu podílely na faktickém zrovnoprávnění žen za československé revoluce. 2) Zapojení českých aktivistek za rovnoprávnost žen do československé...
|
|
|
Zvyšování věku prvorodiček v České republice
Svobodová, Anežka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Zvyšující se věk prvorodiček je trend, který se nevyhýbá ani České republice. Statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že ve zvyšování průměrného věku prvorodiček dochází po roce 1990 k progresivnímu růstu, proto považuji za důležité se touto problematikou zabývat. Hlavním cílem této práce je zjistit příčiny zvyšujícího se věku prvorodiček v České republice. Dílčím cílem je zjistit, zda jsou v oddalování mateřství rozhodující socioekonomické faktory, zda je rozhodující emancipace žen a zda má vliv na rozhodnutí oddálit mateřství informovanost o rizicích spojených s pozdějšími porody (pro matku i dítě). Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je členěna na tři kapitoly, z nichž se každá vztahuje k jednomu z cílů. V první části se zabývám průběhem fyziologického těhotenství a těhotenstvím matek ve vyšším věku. V druhé části se zabývám rodinnou politikou České republiky a třetí část je věnována postavení žen v České republice. Výzkumná část byla realizována v Kraji Vysočina a v Praze, tyto dvě oblasti také porovnávám. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvantitativní metodu anonymního dotazníkového šetření. Zjišťuje náhled cílové skupiny - žen ve věku 18-45 let žijících v Praze nebo v Kraji Vysočina - na problematiku spojenou s rozhodnutím oddálit mateřství. Ze...
|
|
|
Problematika současné role otce v rodině aneb krize identity otcovství
ŠVEHLOVÁ, Zdeňka
Práce sleduje postavení otce v současné rodině. Vzhledem k emancipaci žen a jejich zrovnoprávnění ve společnosti ztratil otec dominantní postavení v rodině a upadl tak systém patriarchátu. Současný otec tak přišel o prioritu živitele rodiny, protože ženy se také uplatňují na trhu práce a musí tak najít svou novou identitu. Dostává se tak do rozporu mezi tradiční a moderní rolí otce. V práci je popsána jeho pozice za dob patriarchátu a pozice v rodině v současné době, kdy se snaží více zapojit do rodinného života a stát se dětem spíše partnerem než přísnou autoritou. Zároveň je v práci zachyceno, jak je důležité aby byl otec součástí rodiny jak pro vývoj, tak pro pozdější hledání identity u jeho potomků.
|
host ::
RSS.