Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití organismu Eisenia foetida v testech ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pesticidní přípravky používané na ochranu rostlin patří mezi chemické látky, které jsou cíleně vnášeny do životního prostředí. V ČR jsou legálně používané pouze takové pesticidní přípravky, které jsou registrovány SRS (Státní rostlinolékařská správa). Pro účely registrace jsou potřeba kromě posouzení případných negativních účinků na zdraví lidí a zvířat, také informace, zda dané přípravky negativně neovlivňují životní prostředí, zejména nezpůsobují kontaminaci akvatického systému nebo nepůsobí na necílové organismy. Tato diplomová práce se zabývá využitím organismu Eisenia foetida (žížaly hnojní) v kontaktních testech ekotoxicity při testování pesticidních přípravků. Byly vybrány pesticidní přípravky, u nichž nejsou celistvé informace o jejich vlivu na necílový půdní organismus (Eisenia foetida), přičemž na základě vypracované literární rešerše byl zvolen test ekotoxicity dle metodiky OECD 207 Test akutní toxicity trvající 14 dní. Testovány byly dva pesticidní přípravky Topsin M 500 SC (účinná látka thiofanát-methyl) a Perfekthion (účinná látka dimethoát). Byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty a posouzena ekotoxicita těchto látek pro půdní organismy.
Využití vybraných testů ekotoxicity na organismu Eisenia fetida při hodnocení kontaminace ekosystému vybranými léčivy.
Kašpárková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Stále se zvyšující spotřeba léčiv zapříčiňuje vzrůst koncentrace jejich reziduí v různých složkách životního prostředí. Z toho důvodu se v současnosti rezidua léčiv řadí k velmi významným kontaminantům životního prostředí. Do půdy se dostávají zároveň s aplikací čistírenského kalu jako hnojiva nebo při hnojení zvířecími exkrementy vyloučenými po podání léčiva, popř. přímou kontaminací od léčených pasoucích se zvířat. Přítomnost těchto látek v půdě nepříznivě narušuje citlivý půdní ekosystém. Tato práce je zaměřena na posouzení možné kontaminace půdy vybranými léčivy prostřednictvím testů ekotoxicity. Pro tento účel byla konkrétně zvolena sulfonamidová chemoterapeutika, která se velmi často využívají ve veterinární medicíně, a to sulfamethoxazol a sulfamethazin. Jako vhodný testovací reprezentativní půdní organismus byly vybrány žížaly (Lumbricus). V experimentální části této práce byl proveden test únikového chování dle normy ISO 17512-1 a modifikovaný bioakumulační test dle metodiky OECD 317 Bioakumulace látek v máloštětinatcích, pro které byla podle metodiky OECD 207 připravena artificiální půda, která byla následně kontaminována výše specifikovanými léčivy. Ačkoli na základě výsledků stanovení množství těchto látek ve tkáni žížal nedochází k jejich výrazné bioakumulaci, dokáží tyto organismy na přítomnost kontaminující látek v půdním prostředí velmi citlivě reagovat, jak bylo patrné v únikových testech.
Využití vybraných testů ekotoxicity na organismu Eisenia fetida při hodnocení kontaminace ekosystému vybranými léčivy.
Kašpárková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Stále se zvyšující spotřeba léčiv zapříčiňuje vzrůst koncentrace jejich reziduí v různých složkách životního prostředí. Z toho důvodu se v současnosti rezidua léčiv řadí k velmi významným kontaminantům životního prostředí. Do půdy se dostávají zároveň s aplikací čistírenského kalu jako hnojiva nebo při hnojení zvířecími exkrementy vyloučenými po podání léčiva, popř. přímou kontaminací od léčených pasoucích se zvířat. Přítomnost těchto látek v půdě nepříznivě narušuje citlivý půdní ekosystém. Tato práce je zaměřena na posouzení možné kontaminace půdy vybranými léčivy prostřednictvím testů ekotoxicity. Pro tento účel byla konkrétně zvolena sulfonamidová chemoterapeutika, která se velmi často využívají ve veterinární medicíně, a to sulfamethoxazol a sulfamethazin. Jako vhodný testovací reprezentativní půdní organismus byly vybrány žížaly (Lumbricus). V experimentální části této práce byl proveden test únikového chování dle normy ISO 17512-1 a modifikovaný bioakumulační test dle metodiky OECD 317 Bioakumulace látek v máloštětinatcích, pro které byla podle metodiky OECD 207 připravena artificiální půda, která byla následně kontaminována výše specifikovanými léčivy. Ačkoli na základě výsledků stanovení množství těchto látek ve tkáni žížal nedochází k jejich výrazné bioakumulaci, dokáží tyto organismy na přítomnost kontaminující látek v půdním prostředí velmi citlivě reagovat, jak bylo patrné v únikových testech.
Využití organismu Eisenia foetida v testech ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pesticidní přípravky používané na ochranu rostlin patří mezi chemické látky, které jsou cíleně vnášeny do životního prostředí. V ČR jsou legálně používané pouze takové pesticidní přípravky, které jsou registrovány SRS (Státní rostlinolékařská správa). Pro účely registrace jsou potřeba kromě posouzení případných negativních účinků na zdraví lidí a zvířat, také informace, zda dané přípravky negativně neovlivňují životní prostředí, zejména nezpůsobují kontaminaci akvatického systému nebo nepůsobí na necílové organismy. Tato diplomová práce se zabývá využitím organismu Eisenia foetida (žížaly hnojní) v kontaktních testech ekotoxicity při testování pesticidních přípravků. Byly vybrány pesticidní přípravky, u nichž nejsou celistvé informace o jejich vlivu na necílový půdní organismus (Eisenia foetida), přičemž na základě vypracované literární rešerše byl zvolen test ekotoxicity dle metodiky OECD 207 Test akutní toxicity trvající 14 dní. Testovány byly dva pesticidní přípravky Topsin M 500 SC (účinná látka thiofanát-methyl) a Perfekthion (účinná látka dimethoát). Byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty a posouzena ekotoxicita těchto látek pro půdní organismy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.