Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
Francouzská revoluce a historiografie
Prouza, Jiří ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Práce se zabývá historiografií Francouzské revoluce. Mapuje její vývoj od samého počátku až do současnosti. Klade si za cíl objasnit hlavní přístupy a trendy interpretacích této zásadní události evropských i světových dějin. První kapitola popisuje rané interpretace - konzervativní, liberalistické, republikánské a socialistické, které vycházely především z politických postojů autorů a hledaly tak spíše "pravdu" politickou, než historickou. Druhá kapitola se zaměřuje na marxistický výklad, jenž revoluční historiografii dominoval po převážnou část 20. století. Hlavní teze ortodoxních marxistických historiků - koncept buržoazní revoluce, třídní boj a socioekonomický determinismus, jejichž nejvýznamnějším šiřitelem byl Soboul, začaly v 60. a 70. letech minulého století zpochybňovat anglofonní historici - např. Cobban, Taylor, Palmer. "Revizionismus", jemuž se věnuje třetí kapitola, se posléze přesunul i do francouzské historiografie (zejm. Furet). Teprve v 80. letech se revizionistickým historikům podařilo odsunout marxistickou ortodoxii na vedlejší kolej. Historická debata o Francouzské revoluci tím však neskončila. Jelikož se oprostila od marxistického dogmatismu, přitahovala zájem nových historiků - především historiků kulturních, historiků jazyka nebo historických antropologů. Tyto nejnovější...
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
Reakce na Velkou francouzskou revoluci v Anglii
Nováková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá reakcí na Velkou francouzskou revoluci v Anglii. První část přibližuje vnitřní a zahraniční politiku v Británii v období před pádem Bastily. Dále rozebírá ohlas revolučních událostí na politické scéně spojených s vyhlášení války. Zaměřuje se na tři významné politiky: Williama Pitta ml., Charlese Jamese Foxe a Edmunda Burkea. Závěrečná část se zabývá pozitivním i negativním vlivem revolučních myšlenek na anglická radikální hnutí v první polovině 19. století a nastiňuje názory vybraných radikálů, především Thomase Paina.
Polemika o lidských právech mezi E. Burkem a T. Painem
GREGOROVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá slavnou polemikou o výkladu Francouzské revoluce mezi Thomasem Painem a Edmundem Burkem. Tato polemika je zasazena do kontextu anglické debaty o revoluci. Ta začala Priceovým kázáním k výročí Slavné revoluce (On the Love of our Country, 1789), které bylo impulzem k napsání slavného pamfletu Reflections on the Revolution in France od Burka. Na něj reagoval Paine s textem Rights of Man, ve kterém vyložil svoji filozofii lidských práv. Pozornost je soustředěna na rozdílný výklad pojetí práv u obou autorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.