Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání měření pozemních sítí detekujících blesky nad územím Česka
Pacovská, Lucie ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce se zaměřuje na pozemní detekci bleskových výbojů, jež stále mají každoročně na svědomí ztrátu na lidských životech. Po představení několika pozemních detekčních sítí blesků, jsou analyzována data ze tří pozemních detekčních sítí nad územím Česka v období 2015 - 2021. Konkrétně se jedná o celosvětovou síť World Wide Lightning Location Network (WWLLN), amatérskou síť Blitzortung a evropskou síť EUropean Cooperation for LIghtning Detection (EUCLID). V práci jsou zkoumány a porovnávány časoprostorové charakteristiky bleskových výbojů ze tří uvedených detekčních sítí, dále vztah mezi bleskovými výboji a krajinným pokryvem z dat CORINE Land Cover a bleskovými výboji a typy povětrnostních situací z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z výsledků vyplývá, že v časových a prostorových charakteristikách bleskových výbojů se sledované detekční sítě příliš neliší. Vztah mezi bleskovou aktivitou a krajinným pokryvem se ukázal u sledovaných sítí stejný. U vztahu bleskové aktivity s povětrnostní situací se sledované detekční sítě shodnou pouze na největším zastoupení typů B (brázda nízkého tlaku nad střední Evropou) a Bp (brázda postupující přes střední Evropu). Klíčová slova blesk, výboj, EUCLID, BLIDS, WWLLN, Blitzortung, Česko
Objem jehlanu
Vaňkát, Milan ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bečvář, Jindřich (oponent)
Název práce: Objem jehlanu Autor: Bc. Milan Vaňkát Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zdeněk Halas, DiS., Ph.D. Abstrakt: Předmětem práce je třetí Hilbertův problém. V první kapitole prozkoumáme jeho kořeny v Eukleidových Základech. Zejména se zaměříme na tvrzení, že jehlany se stejnou výškou a s trojúhelníkovými podsta- vami jsou ve stejném poměru jako jejich podstavy. Rozebereme také analogické věty o trojúhelnících, rovnoběžnících a rovnoběžnostěnech. Ukážeme, jakým způ- sobem přistupovala řecká matematika k otázkám obsahu a objemu geometrických útvarů. V druhé kapitole představíme historické souvislosti třetího Hilbertova problému. Načrtneme, jak se vyvíjely způsoby jeho řešení - od prvního Dehnova řešení v ro- ce 1901 po abstraktní definici Dehnových invariantů jako lineárních funkcionálů na grupě mnohostěnů s hodnotami v R ⊗Z Rπ, kterou formuloval B. Jessen v roce 1968. Dehnovy invarianty následně sestrojíme a uvedeme podrobné řešení tře- tího Hilbertova problému. Na závěr nastíníme, jak se témata spojená s tímto problémem vyvíjela v druhé polovině 20. století. V příloze je připojen názorný příklad, jak dokázat vzorec pro objem jehlanu na střední škole pomocí Eudoxovy exhaustivní metody. Klíčová slova: jehlan, objem, Eukleidés, Dehnovy invarianty, 3. Hilbertův problém 1
Objem jehlanu
Vaňkát, Milan ; Halas, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bečvář, Jindřich (oponent)
Název práce: Objem jehlanu Autor: Bc. Milan Vaňkát Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zdeněk Halas, DiS., Ph.D. Abstrakt: Předmětem práce je třetí Hilbertův problém. V první kapitole prozkoumáme jeho kořeny v Eukleidových Základech. Zejména se zaměříme na tvrzení, že jehlany se stejnou výškou a s trojúhelníkovými podsta- vami jsou ve stejném poměru jako jejich podstavy. Rozebereme také analogické věty o trojúhelnících, rovnoběžnících a rovnoběžnostěnech. Ukážeme, jakým způ- sobem přistupovala řecká matematika k otázkám obsahu a objemu geometrických útvarů. V druhé kapitole představíme historické souvislosti třetího Hilbertova problému. Načrtneme, jak se vyvíjely způsoby jeho řešení - od prvního Dehnova řešení v ro- ce 1901 po abstraktní definici Dehnových invariantů jako lineárních funkcionálů na grupě mnohostěnů s hodnotami v R ⊗Z Rπ, kterou formuloval B. Jessen v roce 1968. Dehnovy invarianty následně sestrojíme a uvedeme podrobné řešení tře- tího Hilbertova problému. Na závěr nastíníme, jak se témata spojená s tímto problémem vyvíjela v druhé polovině 20. století. V příloze je připojen názorný příklad, jak dokázat vzorec pro objem jehlanu na střední škole pomocí Eudoxovy exhaustivní metody. Klíčová slova: jehlan, objem, Eukleidés, Dehnovy invarianty, 3. Hilbertův problém 1
Porovnání axiomatických systémů geometrie u Euklida a Hilberta z hlediska didaktiky matematiky
Tavačová, Adela ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Holíková, Marie (oponent)
Název práce: Porovnání axiomatických systémů geometrie u Euklida a Hilberta z hlediska didaktiky matematiky Autor: Adela Tavačová Vedoucí práce: prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr. Cílem této práce je zpracování vývoje axiomatického pojetí geometrie a jeho využití v didaktice matematiky. Práce se skládá ze dvou hlavních částí, z nichž jedna je soustředěna na Euklida a jeho spis Základy a druhá na Davida Hilberta a jeho dílo Grundlagen der Geometrie. V práci je obsažen stručný historický kontext popisující postupný vývoj geometrie a geometrického myšlení od doby antiky až po současnost. Dále se práce věnuje vlivem Základů na matematiku obecně a také její vyučování, na šíření Základů ve světě a obzvláště v České republice. Podrobně je pozornost věnována charakteristice axiomatického systému zavedeného Euklidem a případným potížím způsobených historickým odstupem nebo překladem z řečtiny do jiných jazyků. Práce pokračuje ilustrací konkrétních logických mezer v Základech, které slouží jako motivace pro zavedení moderního axiomatického systému geometrie. Druhá část práce kromě opisu charakteru a struktury Hilbertova axiomatického systému nabízí i podněty pro alternativní výuku geometrie - z historického hlediska, tedy od Euklida a jeho přístupů až k stále vyššímu stupni abstrakce a formalizace,...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.