Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
EU member states FDI policies and Chinese investments
Neumanová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Kramer, Zachary John (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou politiky EU v oblasti přímých zahraničních investic a jejich vývoj konkrétně v období 1999-2019. Cílem této diplomové práce je odpovědět na výzkumnou otázku: "Proč se evropské politiky přímých zahraničních investic změnily v letech 1999- 2019?" V dubnu 2019 bylo přijato nové nařízení týkající se rámce pro prověřování přímých zahraničních investic v Evropské unii. K prověřování příchozích investic se má přistoupit, pokud by přímá zahraniční investice představovala hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. EU se tradičně staví liberálně k otázkám mezinárodního obchodu a volného pohybu kapitálu. Návrh přesto představuje nový nástroj v politice přímých zahraničních investic, který lze považovat za restriktivní. Autorka v této práci analyzuje, jaké procesy vedly k zavedení tohoto nového rámce. V návaznosti na teoretický rámec týkající se bezpečnostních konceptů a vývoje nových hrozeb autorka rozpracovává první hypotézu, že "Je možné identifikovat posílení konceptu bezpečnosti a restriktivnější přístup v politikách přímých zahraničních investic členských států EU v letech 1999-2019" analýzou vývoje politiky EU v oblasti přímých zahraničních investic a politik Německa a Francie jakožto největších příjemců přímých zahraničních investic v EU. Autorka dále používá...
The EU's Response to China's Belt and Road Initiative: A Geopolitical Analysis
Nguyen, Dao ; Kissack, Robert (vedoucí práce) ; David, Maxine (oponent)
Research on geopolitics primarily focuses on nation-state actors and how geographical factors affect their policy towards other actors in international relations. The EU, as a non-state actor and a normative power, has been understudied through the lens of geopolitics as scholars believed that this Union was unlikely to apply geopolitical thinking in their foreign policy. This thesis aims to explore to what extent and under what circumstances an actor, notably a non- state actor, applies geopolitical theories in the foreign policy. The paper argues that geopolitics theories, both classical and critical ones, have been increasingly able to explain the external relations of the EU, particularly after 2013 when the Chinese government launched Belt and Road Initiative (BRI). Furthermore, geopolitics theories also add more values to understand the complexity of the EU' foreign policy, given the fact that there is no single theory that can explain it comprehensively. As explanatory research, qualitative methods, including discourse analysis, content analysis, and process tracing, will be used to examine how the EU has responded to BRI. The thesis first reviews the scholarship on geopolitics and EU's foreign policy. Next, it investigates how China applies geoplitics in BRI. Last, it focuses on how the...
Čínská zahraniční politika ve střední Evropě
Havrda, Vojtěch ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Čínská politika ve střední Evropě se věnuje novému fenoménu regionalismu v čínské zahraniční politice. Jedná se o případovou studii, která sleduje období let 2012-2015. Geograficky se práce vymezuje na region střední Evropy (Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Na základě teoretického konceptu čínské regionální politiky představuje vývoj platformy 16+1, regionálního uskupení sdružující Čínu a šestnáct států střední a východní Evropy. Cílem práce je odpovědět na otázku, jestli je čínská zahraniční politika ve střední Evropě úspěšná. Úspěšnost je hodnocena sledováním čínských deklarovaných cílů, které Čína představila v roce 2012. Dalším cílem práce je popsat dynamiku vývoje bilaterálních vztahů Číny a států střední Evropy. Dynamiku práce popisuje pomocí kritérií, kterými jsou smluvní úroveň vztahů, institucionalizace, četnost politických setkání a jejich úroveň, účast politických představitelů na summitech platformy 16+1, a objem vzájemného obchodu. Poslední kapitola interpretuje, k jaké změně došlo během sledovaného období ve vzájemných bilaterálních vztazích a jestli byla čínská zahraniční politika úspěšná v dosahování deklarovaných cílů. Práce dochází k tomu, že přestože bilaterální vztahy jsou dnes kvalitnější a že platforma 16+1 k tomu přispěla, nepodařilo se dosáhnout většiny...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.