|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Informovanost pacientů před koronarografií
KVAČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je využívána vyšetřovací metoda zvaná koronarografie. Je to invazivní metoda, díky které můžeme zobrazovat koronární tepny srdce a najít místa, jež jsou zúžená či uzavřená. Tato práce byla zaměřena na informovanost pacientů, kteří měli tento výkon podstoupit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování informovanosti pacientů před koronarografií. Zjistit, jak byly informace předávány a jaký měly vliv na pocit bezpečí pacienta. V teoretické části je náhled do získaných informací o koronarografickém vyšetření. Rozebírá se zde onemocnění koronárních tepen, na které navazuje kapitola o samotné koronarografii a ošetřovatelské péči. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají edukací z pohledu sestry a informovaností pacienta s navazujícím informovaným souhlasem. Výzkum mé bakalářské práce byl zpracován kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl složen z dvaceti otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen pacienty, kteří byli přijati ke koronarografii. Data, která byla získána, byla dále zpracována pomocí kódování a metody "tužka a papír". Z výsledného šetření bylo zjištěno, že pacienti jsou dostatečně informováni o koronarografii. Předávání informací lékařem či sestrou bylo pro pacienty efektivní. Pacienti byli dobře obeznámeni o koronarografii a jejich pocit bezpečí tímto vzrostl.
|
|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Problematika pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení
BUCHOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pádu seniorů ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce bylo zmapovat příčiny pádů seniorů. Dále bylo cílem zjistit rizikové faktory, popsat důsledky pádů a zjistit preventivní opatření sester v oblasti prevence pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části se popisuje stárnutí, poté jsou v teoretické části zmíněny geriatrické syndromy, různé příčiny pádů a rizikové faktory pádů. V další kapitole se popisuje prevence pádů, kde jsou zařazeny a popsány kompenzační pomůcky. V poslední kapitole se krátce popsala edukace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V druhé části této práce se nachází část empirická. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly vytvořeny 2 rozhovory, kdy v jednom rozhovoru bylo vytvořeno 12 otázek, které byly určeny sestrám, a do druhého rozhovoru bylo vytvořeno 15 otázek, které byly určeny pro hospitalizované pacienty. Rozhovorů se účastnilo 7 dotazovaných sester a 7 hospitalizovaných pacientů. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Vytvořeno bylo 5 kategorizačních skupin u dotazovaných sester a 4 kategorizační skupiny u hospitalizovaných pacientů. Z výsledků v empirické části vyplývá, že mezi nejčastější příčiny pádů se řadí, nevhodná obuv, mokrá podlaha, špatné osvětlení a špatné použití postranic (zábran). Do rizikových faktorů nejčastěji patří přidružená onemocnění pacientů, věk, změna prostředí, špatná dostupnost signalizačního zařízení a užívání medikace. Co se týká důsledků po pádu, nejčastěji se objevily hematomy, tržné rány a bolest. Preventivní opatření u sester jsou nejčastěji signalizační zařízení, madla v koupelnách, zábradlí na chodbách. Dále do preventivního opatření řadíme, vhodnou obuv, řádné osvětlení, nastavení lůžka, dále použití postranic (zábran).
|
|
|
Edukace diabetika po totální pankreatektomii
BAKOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce "Edukace diabetika po totální pankreatektomii" řeší ovlivnění kvality života pacientů, u nově vzniklého diabetu po totální pankreatektomii. Zároveň se zabývá procesem edukace všeobecnými a praktickými sestrami u těchto pacientů. Cílem práce bylo zmapovat edukaci pacientů po totální pankreatektomii. K dosažení cíle bylo využito kvalitativní šetření, prováděné pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly s pěti pacienty po totální pankreatektomii a šesti sestrami, které edukují tyto pacienty. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, pro zodpovězení tohoto cíle. Otázky zjišťovaly, jak probíhá edukace praktickými a všeobecnými sestrami u pacientů po totální pankreatektomii. Dále zjišťovaly, k jakým omezením dochází u pacientů po provedeném výkonu. Rovněž byly zjišťovány problémy, se kterými se pacienti setkávají při dodržování léčebného režimu. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že sestry nejčastěji provádí edukaci individuální formou, a shodují se na tématech která zařazují do edukace. Edukace probíhá zejména v oblasti aplikace inzulínu, selfmonitoringu a prevenci komplikací. Výsledky dalších dat poukazují, že aplikace inzulínu, dodržování dietních opatření a výkyvy hladiny glykemie jsou nejčastějšími problémy v dodržování léčebného režimu u pacientů. Za největší omezení jsou považovány zažívací obtíže, únava, změny ve stravovacích návycích a omezení sociálního života. V rámci výzkumného šetření se dále zjistilo, že nejsou k dispozici žádné letáky, zaměřené pro pacienty po totální pankreatektomii. Výsledky bakalářská práce mohou posloužit budoucím pacientům před provedením totální pankreatektomie, k poskytnutí informací o následcích a ovlivnění kvality života tímto výkonem. Také by mohly informovat praktické a všeobecné sestry o problémech a nedostatcích, které pacienti pociťují po totální pankreatektomii, a mohly by pozitivně ovlivnit edukaci v těchto oblastech.
|
|
|
Antikoncepce z pohledu žen
VOKURKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá tématem antikoncepčních metod a informovaností žen o tomto tématu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá vybranými antikoncepčními metodami (např. přerušovaný pohlavním styk, mužský kondom, ženský kondom, vaginální pesar, spermicidy, kombinovaná perorální antikoncepce, pilulka po nechráněném pohlavním styku, sterilizace ), spolehlivostí antikoncepce, plánováním rodičovství a rolí porodní asistentky v oblasti edukace o antikoncepčních metodách. Pro praktickou část byl zvolen jeden cíl a to konkrétně - Zjistit, zda jsou ženy informované v oblasti antikoncepce a odkud informace čerpají. Výzkumné šetření probíhalo na základě dotazníkového šetření. Dotazník byl vlastní konstrukce a tvořilo ho 26 otázek, které byly uzavřené, polouzavřené a jedna otázka byla otevřená. Dotazník byl distribuován online cestou na sociální síti Instagram. Pro vyhodnocení hypotéz byl použit dvouvýběrový (párový) Z test a test proporce (hypothesis test for proportion). Výzkumný soubor byl tvořen 573 respondentkami. Respondentky byly rozděleny celkem do čtyř věkových kategorií. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byly ženy ve věku 18-25 let (52,5 %). Naopak nejmenší zastoupení měly ženy ve věku 46-50 let (3,3 %). S výše uvedeným cílem souvisí hypotézy, které znějí následovně: H1: Mladší ženy mají více informací o antikoncepci než starší ženy. H2: Ženy mají více informací o antikoncepci z internetových zdrojů než od porodní asistentky. Výzkumné šetření prokázalo, že mladší ženy jsou více informované v oblasti antikoncepčních metod než ženy starší. Pro ověření této hypotézy byly původní čtyři věkové kategorie sloučené do dvou a to konkrétně - mladší ženy = 18-35 let, starší ženy 36-50 let. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že větší počet žen získává informace o antikoncepčních metodách z internetových zdrojů než od porodní asistentky. Internet jako zdroj informací ženy zvolily celkem 379x, porodní asistentku, jako zdroj informací uvedly ženy pouze 7x. 5 Výzkumné šetření tedy prokázalo, že ženy jsou v oblasti antikoncepčních metod informované. Je však nezbytné, aby porodní asistentky plně využívaly veškeré kompetence, které mají ve svém povolání. Obě hypotézy byly díky výzkumnému šetření potvrzeny.
|
|
|
Porodní poranění a jejich dopad na ženy
KROTKÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje tématu porodní poranění a jejich dopad na ženy. Práce zahrnuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány typy porodního poranění, příčiny jejich vzniku a preventivní metody. Pozornost je dále věnována diagnostice a ošetření porodního poranění a péči porodní asistentky o porodní poranění v období šestinedělí . V závěru teoretické části jsou shrnuty nejčastější dopady na ženy v souvislosti s porodním poraněním. Pro praktickou část bakalářské práce byly stanoveny tři cíle a čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy se ženy v souvislosti s rupturami perinea III. a IV. stupně potýkají nejčastěji. K danému cíli byly určeny dvě hypotézy. H1: Ženy s rupturou perinea III. a IV. stupně se potýkají s problémy v sexuálním životě. H2: U více než 75% žen s rupturou perinea III. a IV. stupně se vyskytuje nechtěný únik plynů. Druhým cílem bakalářské práce bylo zmapovat roli porodní asistentky v péči o porodní poranění. Zde byla stanovena právě jedna hypotéza, a to H3: Role porodní asistentky v péči o porodní poranění spočívá v edukaci žen v této oblasti. Účelem posledního, třetího cíle bylo zjistit informovanost žen v péči o jejich porodní poranění. K tomuto cíli byla zvolena také jedna hypotéza. H4: Informace týkající se péče o porodní poranění získávají ženy spíše od porodních asistentek než od lékařů. Cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 18 otázek. Šest otázek bylo uzavřených, jedenáct otázek polouzavřených, u nichž bylo možné označit více odpovědí, včetně možnosti "jiné" a jedna otázka otevřená. Všechny dotazníky byly statisticky zpracovány v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 620 žen, které rodily v období od března 2019 do ledna 2024 a u nichž došlo při porodu k ruptuře perinea III. a IV. stupně nebo byla provedena epiziotomie. Z celkového počtu 620 respondentek mělo porodní poranění dopad na 446 respondentek a u 174 respondentek se žádné problémy v souvislosti s porodním poraněním nevyskytly. Z výzkumného šetření vyplynulo, že má porodní poranění (epiziotomie a ruptura perinea III. a IV. stupně) dopad na více než 70% respondentek. Dále bylo zjištěno, že téměř 35% respondentek nebylo během hospitalizace edukováno v problematice péče o porodní poranění. Z celkového počtu čtyř hypotéz se potvrdily hypotézy H1, H3 a H4. Hypotéza H2 se nepotvrdila.
|
|
|
Kreativní centrum – Kopřivnice
Křížová, Lucie ; Zdvomka, Ondřej (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Přímo v centru města se nachází parcela se starými továrními halami. Tyto haly jsou velmi krásné a mají velký potenciál. Teď jsou ale spíše překážkou. Tvoří bariéru, jsou ve špatném stavu a městu to ubírá na hodnotách. V diplomové práci s názvem Kreativní centrum v Kopřivnici se mimo návrh právě kreativního centra budu zabývat i tím, jak využít krásu a potenciál těchto starých hal. Jak z nich vytvořit krásné zmodernizované budovy s novou hodnotou. Chci zprůchodnit celý areál a vytvořit zde místo, kde se budou lidé rádi scházet, a kde se budou mísit rozmanité funkce. Místo pro pobavení, odpočinek, kulturu, vzdělávání nebo i obyčejný nákup či procházku. Práce je velmi rozmanitá. Od urbanistického návrhu celé parcely, přes revitalizace starých průmyslových hal a návrh novostavby, až po návrh interiéru nové galerie.
|
|
|
E-památníček
Horáková, Romana ; Baladrán, Zbyněk (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomový projekt "E-památníček" (s podtitulem "Prostě vlastně jako víš jak") představuje miniseriál, tedy audiovizuální dílo, které využívá některé vyjadřovací strategie televizního seriálu. Finální výstup projektu představuje sedm krátkých epizod, které se pohybují na pomezí videa, videokoláže, animace nebo powerpointové prezentace.
|
|
|
Expozice
Römerová, Denisa ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Javůrek, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Expozice je karetní společenská hra edukativního charakteru, která si klade za cíl přiblížit hráčům a hráčkám koncept a princip fotografické expozice. Hra zahrnuje karty, další herní materiál a herní soubor fotografií, který přináší vhled do dějin fotografie. Hráči*ky by měli*y během nebo díky hraní pochopit zákonitosti ovládání fotoaparátu, u kterého lze ovládat nastavení clony, času a citlivosti.
|
host ::
RSS.