|
|
Vývoj postavy upíra v populární kultuře - Od bestie k idolu
ČERNÁ, Eva
Tématem bakalářské práce je analýza vývoje a proměn postavy upíra, od bestie k idolu v populární kultuře, jako reakce na kulturně - historický vývoj společnosti. Upír netvor je v práci charakterizován na základě románu Brama Stokera a při vymezení idolu jsem vycházela z knih a filmových adaptací děl Stephanie Meyerové - Twilight sága a L. J. Smithové - Upíří deníky.
|
|
|
Liminalita v románu Brama Stokera Drákula a dekadentní prvky díla
MIFKOVÁ, Zuzana
Práce nejprve charakterizuje dekadentní prvky románu Brama Stokera Dracula v kontextu pozdně viktoriánské literatury a obecně se pokusí definovat pojem liminalita podle přístupu Arnolda Van Gennepa (Rites of Passage) a Victora Turnera (The Ritual Process). Jádrem práce bude interpretace kategorie liminality na základě literárněvědné analýzy Stokerova románu, zahrnující vytyčení motivů a témat, které s pojmem liminalita souvisejí, a dále pojetí nadpřirozena a kategorie jinakosti (Otherness, the uncanny), jak je definuje S. Freud v eseji Das Unheimliche. Práce se zaměří na téma překračování hranice mezi lidskou sférou a světem nadpřirozena a pokusí se o interpretaci pojmu liminalita v kontextu díla pozdně viktoriánského období.
|
|
|
Makabrózní, mysteriózní, monstrózní. Architektura a prostředí v gotickém hororu
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce je architektura a prostředí v gotickém hororu, zejména ve filmech. Práce prozkoumává vztah žánru gotického hororu a gotické architektury a to především na příkladech strašidelných hradů. Práce se snaží prozkoumat, jakým způsobem jsou strašidelné hrady ve filmech zobrazovány a jakým způsobem se v jejich podobě uplatňuje gotická architektura. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich je rozebíráno několik tendencí gotického hororu, která mají vliv na podobu strašidelných hradů. Tyto tendence jsou sledovány nejen ve filmu, ale i v literatuře a divadle a to od počátků gotického hororu v druhé polovině 18. století až do současnosti. V druhé části práce jsou za pomocí těchto tendencí analyzovány podoby strašidelných hradů ve filmech Dracula (John Badham, 1979), Bram Stoker's Dracula (Francis Ford Coppola, 1992) a Van Helsing (Stephen Sommers, 2004).
|
|
|
Komparace románu Dracula od Brama Stokera s jeho filmovými adaptacemi
Víznerová, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci hlavních postav tří významných děl o hraběti Draculovi. Zabývá se srovnáním románu Brama Stokera Dracula s jeho filmovými adaptacemi, a to s němým filmem Nosferatu - Symfonie hrůzy (1922) od režiséra F. W. Murnaua a s filmem Dracula (1992) od F. F. Coppoly. Tato práce porovnává pojetí upíra prostřednictvím postavy Draculy, analyzuje a mapuje vývoj ženských hrdinek s ohledem na pravidla a očekávání společnosti, a zkoumá role dvou nejvýraznějších mužů příběhu, A. Van Helsinga a R. M. Renfielda. Úvodní tři kapitoly jsou věnované autorům probíraných děl a samotným dílům, tedy okolnostem jejich vzniku a přiblížením obsahu. Kapitola o Bramu Stokerovi navíc obsahuje krátkou charakterizaci a přehled gotického románu, část o filmu Nosferatu obsahuje podkapitolu o expresionistickém filmu a v kapitole o díle F. F. Coppoly se přídavkem nachází stručný pohled na pojem upíra v popkultuře 20. století. První kapitola komparace se věnuje srovnání postavy Draculy v románu a dvou filmových adaptacích, na základě zkoumání postav Bohumila Fořta. Porovnání bude provedeno pomocí přímé definice a nepřímé reprezentace, tedy prostřednictvím vzhledu, promluvy, jednání a vlastního jména. Ve druhé kapitole se komparace postav přesune k ženským hrdinkám. S přihlédnutím k společenskému...
|
|
| |
|
| |
|
|
Makabrózní, mysteriózní, monstrózní. Architektura a prostředí v gotickém hororu
Kolich, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tématem této práce je architektura a prostředí v gotickém hororu, zejména ve filmech. Práce prozkoumává vztah žánru gotického hororu a gotické architektury a to především na příkladech strašidelných hradů. Práce se snaží prozkoumat, jakým způsobem jsou strašidelné hrady ve filmech zobrazovány a jakým způsobem se v jejich podobě uplatňuje gotická architektura. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich je rozebíráno několik tendencí gotického hororu, která mají vliv na podobu strašidelných hradů. Tyto tendence jsou sledovány nejen ve filmu, ale i v literatuře a divadle a to od počátků gotického hororu v druhé polovině 18. století až do současnosti. V druhé části práce jsou za pomocí těchto tendencí analyzovány podoby strašidelných hradů ve filmech Dracula (John Badham, 1979), Bram Stoker's Dracula (Francis Ford Coppola, 1992) a Van Helsing (Stephen Sommers, 2004).
|
|
|
Transformation of the Gothic in Nineteenth-Century British Literature and Culture
Mikulová, Martina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
diplomové práce Přestože někteří kritici považují rok 1820 za konec gotické tvorby, gotika, jako žánr i jako estetické zaměření, je stále patrná i v naší současnosti. Pravděpodobně nejlepší způsob jakým přistupovat ke gotice v literární sféře je prostřednictvím příkladů takzvaného gotického toposu, který vychází z původních gotických textů osmnáctého století. V průběhu století devatenáctého, které z historicko-kulturní perspektivy samo oplývá gotickou atmosférou, prošla gotická literární tvorba významnými změnami a vývojem. Přesto že si udržela hlavní prvky tohoto žánru, převážně zasazení příběhů do izolovaných míst a charakteristických typů postav, lze zároveň v příkladech textů vypozorovat do jaké míry jsou tyto prvky pozměněny. Šest vybraných děl - Frankenstein, Upír, Jana Eyrová, Na Větrné Hůrce, Carmilla a Drákula - rovněž spojuje další důležitý aspekt, a to monstrozita, která se zdá být jakousi fyzickou interpretací vnitřní zrůdnosti lidských bytostí, či celé kultury. Bez ohledu na to, jak jsou tato díla na první pohled odlišná, všechna obsahují typické gotické prvky, ve kterých spočívá podobnost těchto děl, a které je spojují s gotickou minulostí. Konkrétně se tato diplomová práce bude zabývat vývojem britské gotické literatury devatenáctého století. Nejprve nahlédne na obecnější kulturní...
|
|
|
Komparace románu Dracula od Brama Stokera s jeho filmovými adaptacemi
Víznerová, Pavlína ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci hlavních postav tří významných děl o hraběti Draculovi. Zabývá se srovnáním románu Brama Stokera Dracula s jeho filmovými adaptacemi, a to s němým filmem Nosferatu - Symfonie hrůzy (1922) od režiséra F. W. Murnaua a s filmem Dracula (1992) od F. F. Coppoly. Tato práce porovnává pojetí upíra prostřednictvím postavy Draculy, analyzuje a mapuje vývoj ženských hrdinek s ohledem na pravidla a očekávání společnosti, a zkoumá role dvou nejvýraznějších mužů příběhu, A. Van Helsinga a R. M. Renfielda. Úvodní tři kapitoly jsou věnované autorům probíraných děl a samotným dílům, tedy okolnostem jejich vzniku a přiblížením obsahu. Kapitola o Bramu Stokerovi navíc obsahuje krátkou charakterizaci a přehled gotického románu, část o filmu Nosferatu obsahuje podkapitolu o expresionistickém filmu a v kapitole o díle F. F. Coppoly se přídavkem nachází stručný pohled na pojem upíra v popkultuře 20. století. První kapitola komparace se věnuje srovnání postavy Draculy v románu a dvou filmových adaptacích, na základě zkoumání postav Bohumila Fořta. Porovnání bude provedeno pomocí přímé definice a nepřímé reprezentace, tedy prostřednictvím vzhledu, promluvy, jednání a vlastního jména. Ve druhé kapitole se komparace postav přesune k ženským hrdinkám. S přihlédnutím k společenskému...
|
host ::
RSS.