|
|
Jak ovlivňuje ombro-minerotrofní rozhraní ve středoevropských rašelinných mokřadech strukturu a dynamiku mikrořasových společenstev?
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Pusztai, Martin (oponent)
Rašeliniště jakožto primárně boreální biotopy patří ve středoevropské krajině k velmi vzácným a hodnotným azonálním ekosystémům. Jejich cennost tkví mimo jiné v ohromné bohatosti mikrořasových společenstev, z nichž patrně nejvýznačnější skupinu tvoří krásivky (Desmidiales) a to jak bohatostí druhů, tak jejich poměrným zastoupením. Důležitým gradientem, který ovlivňuje rašeliništní biotu, je gradient ombro-minerotrofie odvíjející se od hydrologického režimu. Podle tohoto konceptu se rašeliniště dělí na dva základní typy - ombrotrofní vrchoviště, která jsou sycena pouze srážkovou vodou a minerotrofní slatiniště, která jsou obohacována vodou podzemní nebo povrchovou. Krásivky, charakteristické vysokou citlivostí na faktory prostředí a druhovou bohatostí, jsou velmi dobrou modelovou skupinou pro ekologické studie. Ve své práci se zabývám vlivem ombro-minerotrofního gradientu na strukturu, diverzitu a dynamiku krásivkových společenstev na sudetských rašeliništích. Výsledky ukazují, že ombro-minerotrofie strukturu společenstev významně ovlivňuje, přičemž je více určující pro výskyt jednotlivých druhů než pro jejich abundance. Signifikantní vliv byl prokázán také u druhové diverzity. Minerotrofní rašeliniště mají zjevně vyšší druhovou diverzitu, která je určena především přítomností málo početných druhů....
|
|
|
Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
Jirková, Kateřina ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Krásivky tvoří důležitou součást fytobentosu mokřadních ekosystémů. Tyto ekosystémy mají často efemérní charakter a změny v hydrologickém režimu jsou jejich nedílnou součástí. Vysychání je přitom podstatným stresovým faktorem, který ovlivňuje vodní organismy. Různé druhy se liší v míře tolerance vůči stresu z vysychání, což může mít vliv na strukturu společenstev a také na fylogenetickou diverzitu. Pro tuto práci byly zvoleny dvě lokality, přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní památka Na Plachtě. Vysychavé a nevysychavé tůně se lišily ve struktuře společenstev krásivek, statisticky významný však byl tento rozdíl pouze v případě lokality Borkovická blata. Na obou lokalitách vykazovaly vzorky z vysychavých tůní průměrně nižší druhovou bohatost a hodnotu Shannonova indexu diverzity než vzorky z nevysychavých tůní, rozdíly mezi těmito skupinami vzorků ale nebyly statisticky průkazné. Fylogenetická analýza prokázala, že společenstva krásivek byla tzv. fylogeneticky rozptýlená; blízce příbuzné druhy měly tendenci nevyskytovat se společně na stejných stanovištích, což platilo v případě Borkovických blat i v případě lokality Na Plachtě. Rozdíl mezi vysychavými a nevysychavými tůněmi se podařilo detekovat pouze v případě lokality Borkovická blata, kde vysychavé tůně vykazovaly nižší stupeň fylogenetického...
|
|
|
Fylogenetická struktura společenstev krásivek
Bestová, Helena ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá procesy formujícími rašeliništní společenstva krásivek. K zodpovězení otázky, jakými procesy jsou společenstva utvářena, využívá studia fylogenetické struktury těchto společenstev. Právě fylogenetická struktura propojuje ekologii společenstev a informace o evoluční historii druhů tato společenstva tvořících. Celkem bylo analyzováno 89 rašeliništních společenstev krásivek. Většina společenstev byla fylogeneticky strukturovaná, což svědčí o tom, že jsou strukturovaná klasickými nikovými procesy, jako jsou například kompetice a environmentální filtrování. Použití informace o environmentálních parametrech lokalit odhalilo vliv pH na jejich strukturu. Nízké pH představuje pro krásivková společenstva silný stres a filtruje společenstvo ve prospěch blíže příbuzných druhů. Při vyšším pH tento environmentální filtr povolí a společenstva jsou strukturovaná kompeticí, která eliminuje blízce příbuzné druhy, Výsledkem je vytvoření fylogeneticky rozptýlených společenstev. Jiné faktory jako například konduktivita a geografická vzdálenost neměly na fylogenetickou strukturu společenstev vliv. Klíčová slova: fylogenetická struktura, krásivky, Desmidiales, environmentální filtrování, pH
|
host ::
RSS.