Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza příčin vyřazování a vlivů na dlouhověkost dojnic ve vybraném chovu holštýnského skotu
JANOUŠKOVÁ, Marie
Tato diplomová práce se zabývá analýzou příčin vyřazování holštýnských dojnic z konkrétního podniku. Hlavním cílem práce je analýza jednotlivých příčin brakace a jejich četnost v daném chovu. Sledování proběhlo ve společnosti DZV Nova a. s. ve stáji VKK Petrovice z holdingu Agrofert, a to mezi lety 2020-2022. Dle číselníku brakace, v němž jsou vyjmenovány jednotlivé příčiny vyřazení, došlo k analýze četnosti těchto jednotlivých příčin. Mezi nejčastější důvody brakace dojnic patří ve stáji VKK Petrovice vyřazení v důsledku onemocnění mléčné žlázy, poruch plodnosti a v poslední době se také hojně vyřazují dojnice z důvodu nevhodnosti pro robotickou dojírnu. Opatření spočívá v managementu prevence mastitidy, sledování zdravotního stavu dojnic, balancování krmné dávky v kritických obdobích fází reprodukčního cyklu a laktace a šlechtitelském programu.
Obsah jodu v moči a mléce krav v období puerperia
HOLÍKOVÁ, Michaela
Diplomová práce v teoretické části informuje o důležitosti jodu pro lidi, dojnice i telata, dále o jeho výskytu v prostředí České republiky, o projevech nedostatku či nadbytku jodu a zdrojích jodu pro dojnice. Také uvádí faktory ovlivňující obsah jodu v mléce a seznamuje s poporodním obdobím. Praktická část se věnuje vyhodnocení obsahu jodu v mléce a moči dojnic v období puerperia, tedy do 25. dne po porodu, dále vyhodnocení vzájemné souvislosti mezi obsahem jodu v mléce a moči dojnic, nádojem a dnem laktace.
Vliv objemného krmiva na mléčnou produkci vysokoužitkových dojnic
HOMOLKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývala vztahem mléčné užitkovosti a objemných krmiv krmné dávky vysokoužitkových dojnic. Cílem práce byla analýza změn mléčné užitkovosti a hladin vybraných mléčných složek v závislosti na změnách v zastoupení jednotlivých objemných krmiv v krmné dávce ve sledovaném podniku VOD Velký Bor. Teoretická část je věnována problematice výživy dojnic, kde jsou v jednotlivých kapitolách rozebrány jednotlivé prvky krmné dávky společně s faktory působícími na celkovou efektivnost výživy. Závěr první kapitoly je věnován technice krmení a samostatné krmné dávce kde jsou rozebrány možné způsoby podání krmiva dojnicím. Druhá kapitola byla věnována samostatným krmivům, ve které je popsané rozdělení jednotlivých krmiv, způsoby zpracování a metody používané na zhodnocení schopnosti krmiv uspokojit nutriční požadavky zvířat. V praktické části byly analyzovány výsledky, z vybraného podniku, obsahující průměrnou mléčnou užitkovost s mléčnými složkami u jednotlivých let a vyhodnocován vztah jejich hodnot v závislosti s proběhlými změnami v krmné dávce. Mezi sledované složky patřil obsah mléčného tuku, obsah bílkovin a laktózy mléka. Ve sledovaném období byla nejčastějším důvodem odchylek změna zastoupení slámy v krmné dávce, což ovlivnilo dojivost. Například v roce 2022 rozdíl mezi průměrnou a nejnižší hodnotou dojivosti činil 1,95 l/ks/den. U změny hladiny složek bylo významné obrácení poměru zastoupení siláže ze zavadlého jetele a kukuřice v krmné dávce v roce 2021. Tato změna se projevila hlavně na obsahu bílkovin, kdy z průměrného množství 3,99 g.kg-1 klesla hladina na 3,47 g.kg-1. V závěru práce je také doporučení, pro praxi v problematice složení krmné dávky, vedoucího k mléčné užitkovosti a složení mléka, dosahujícího parametrů pro náležité zpeněžení v mléčném průmyslu.
Vyhodnocení výskytu mastitid u dojnic ve vybraném chovu skotu
KOPEČKOVÁ, Kateřina
Mastitida je závažné produkční onemocnění, které postihuje chovy dojeného skotu. Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt mastitid ve vybraném chovu skotu ve sledovaném období 2022-2023. Celkem bylo zjištěno 174 případů mastitidy, které byli z 82 % způsobeny environmentálními patogeny, přičemž nejvíce izolovaným byl Streptococcus uberis (68 %). K nejvyššímu výskytu mastitid docházelo během léta (28 %) a k nejnižšímu během podzimu (22 %). Nejčastěji infikovanou čtvrtí byla pravá zadní (34 %) a nejnižší výskyt byl naopak v levé přední (18 %). Během výzkumu se mastitidy vyskytovaly během 1. až 6. laktace, ale nejčastěji byli prokázány na 2. laktaci (29 %) a k nejnižšímu výskytu docházelo během 5 a 6 laktace (7 %). Od otelení do výskytu mastitidy docházelo nejčastěji ve 4. fázi (nad 150 dní), během které se objevilo 31 % mastitid. Počet somatických buněk byl 316 000, kdy nejvyšší počet byl během srpna 2022 (405 000).
Vliv kvality objemných krmiv na mléčnou produkci a zdraví dojnic
MUTINSKÁ, Eva
Práce se zabývala vlivem kvality objemných krmiv na mléčnou produkci, zdraví dojnic a reprodukci. Výsledky získané z vybraného podniku byly porovnány s dostupnou literaturou.
Monitoring onemocnění v jednotlivých kategoriích dojeného skotu
TYLICHOVÁ, Eliška
Tato práce se zabývala hodnocením výskytu onemocnění ve vybraném chovu dojeného skotu v závislosti na ročním období. Získané výsledky byly porovnány s dostupnou literaturou.
Evaluace parametrů vnitřního prostředí krav ustájených v odlišných technologických systémech
Vevera, Petr
Tato diplomová práce s názvem „Evaluace parametrů vnitřního prostředí krav ustájených v odlišných technologických systémech“ se věnuje vlivu stájového a chovatelského prostředí na vnitřní prostředí dojených krav. Sledovány byly dvě skupiny krav, které byly ustájeny v odlišných technologických systémech. Ve třech termínech došlo k odběrům krve, která byla následně vyšetřena na: albumin, celkový protein, alkalickou fosfatázu, alaninaminotransferázu, aspartátaminotransferázu, gamaglutamyltransferázu, laktát dehydrogenázu, kreatin kinázu, vápník, anorganický fosfor, hořčík, glukózu, neesterifikované mastné kyseliny, triglyceridy, cholesterol, kreatinin, betahydroxybutyrát, močovinu, laktát a celkovou antioxidační kapacitu. Dále byly sledovány parametry stájového prostředí, kterým byly relativní vlhkost a absolutní teplota. Po statistické analýze získaných dat bylo zjištěno, že technologie ustájení ovlivnila tyto parametry: alaninaminotransferázu, aspartátaminotransferázu, gamaglutamyltransferázu, laktát dehydrogenázu, vápník, anorganický fosfor, glukózu, neesterifikované mastné kyseliny, triglyceridy, cholesterol, kreatinin, betahydroxybutyrát, močovinu a laktát.
Stanovení in vitro stravitelnosti sušiny a organické hmoty směsných krmných dávek s rozdílným zastoupením krmných surovin
Ursová, Lucie
Cílem práce bylo vyhodnotit stravitelnost sušiny a organické hmoty metodou in vitro v směsných krmných dávkách s rozdílným zastoupením komponentů. V literárním přehledu je popsán gastrointestinální trakt přežvýkavců se všemi jeho fyziologickými náležitostmi. Dále byla pozornost věnována faktorům ovlivňujícím stravitelnost krmiva a následným metodám stanovení stravitelnosti. Literární přehled byl zaměřen též na charakteristiku a strukturu směsných krmných dávek (TMR). Rozbory TMR byly stanoveny chemickými metodami a následně statisticky vyhodno-ceny v programu Excel a Statistica. Byl proveden chemický rozbor, stanovena výživná hodnota směsné krmné dávky a obsah makroprvků a mikroprvků. Do hodnocení bylo vybráno 8 TMR s různým zastoupením komponentů, z čehož 6 bylo sestaveno pro vr-chol laktace, jedna pro rozdoj a jedna pro konec laktace. Všechny TMR jsou sestaveny pro dojnice s užitkovostí nad 9 000 l mléka.
Analýza mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu v průběhu roku ve vybraném chovu
Čurda, Jaroslav
Cílem této bakalářské práce byla analýza mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu v průběhu jednoho kalendářního roku ve vybraném chovu. Za tímto účelem bylo provedeno 12 měření v jednotlivých měsících, kdy mezi sledované parametry patřila fáze laktace (dny), pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka) a složky v mléce, konkrétně tuk (%) a bílkovina (%). Z výsledků je patrné, že vliv ročního období mělo průkazný vliv na množství nadojeného mléka (kg) a na složky v mléce (tuk, bílkovina). Nejvyšší denní užitkovosti dosahovaly dojnice v jarních měsících a nejnižší v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Nejvyššího obsahu tuku a bílkoviny bylo dosaženo v podzimních a zimních měsících (P < 0,01). Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl vysoce průkazný. Nejvyšší mléčnou užitkovost dojnice dosahovaly na 3. laktaci. Nejvyššího obsahu tuku, bílkoviny a laktózy bylo dosaženo na 1. laktaci (P < 0,01). Vliv fáze laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky průkazný, kdy nejvyšší dojivost byla dosažena v prvních 100 dnech laktace. Nejnižší pak ve 301 a více dnech. Obsah sledovaných mléčných složek (tuk, bílkovina) byl nejvyšší ve 301 a více dnech (P < 0,01).
Vyhodnocení růstové intenzity jalovic na jejich reprodukční a užitkové vlastnosti
Voldánová, Eliška
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit působení růstových faktorů jalovic plemene holštýn na jejich následnou reprodukci a mléčnou užitkovost. Jalovice byly odchovávány ve stejných podmínkách i následná reprodukce a produkce probíhala ve stejné stáji. U jalovic po otcích linie NXB a u jalovic po otcích linie NEO nebyly prokázány průkazné (p > 0,05) rozdíly v hmotnosti jalovic vážených ve věku 225, 335, 445 a 580 dní. Obdobně nebyl prokázán (p > 0,05) vliv pořadí laktace matky na růstovou schopnost jalovic. Z reprodukčních ukazatelů jalovic byl sledován věk při zapuštění, věk při otelení a inseminační index. Nejčastěji byly jalovice zapuštěny ve věku 13 měsíců. Nejvyšší četnost porodů byla ve věku 22 až 23 měsíců. Signifikantně (p < 0,05) nejlepší inseminační index byl zjištěn u jalovic po matkách na 4. a vyšší laktaci (1,17). Nejlepší inseminační index byl prokázán u jalovic, které dosahovaly hmotnosti mezi 400 a 440 kg při zapuštění. Mléčná užitkovost byla vyšší u jalovic po otcích linie NXB (10556 kg) (p < 0,05). Z hlediska rozdělení do skupin podle laktace matky byla nejlepší užitkovost u jalovic po matkách na 2. laktaci. Obsah tuku v mléce byl u všech skupin podobný (kolem 4 %), u obsahu bílkovin byla také hodnota u všech skupin obdobná (3,36 %). Nejlepší produkce dosahovaly jalovice otelené ve věku 23–24 měsíců. U této skupiny byl také prokázán největší obsah tuku a bílkovin v mléce. Nejpříznivější mléčná užitkovost byla prokázána u jalovic, které v době zapuštění vážily mezi 400 a 440 kg. U této skupiny byl také nejvyšší obsah tuku, ale naopak nejnižší obsah bílkovin.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.