|
|
Antioxidační aktivita vybraných druhů drobného ovoce
Křenová, Alena ; Gregor,, Tomáš (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením celkové antioxidační aktivity červených a bílých angreštů a červených, bílých a černých rybízů. V teoretické části jsou shrnuty dostupné informace o drobném ovoci, přehled přírodních a syntetických antioxidantů a souhrn použitých metod pro stanovení celkové antioxidační aktivity. Zmražené vzorky ovoce byly poskytnuty výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy, s. r. o. v rámci projektu QI111A141 – Výzkum nových technologií v pěstování angreštu a rybízu se zaměřením na kvalitu a využití plodů (Ministerstvo zemědělství ČR). Celková antioxidační aktivita červených a bílých angreštů a rybízů byla změřena spektrofotometrickými metodami využívající volné radikály ABTS•+ a DPPH a byla vyjádřena jako ekvivalent látky Trolox. Černé rybízy byly proměřeny elektronovou paramagnetickou rezonancí s využitím volných radikálů ABTS•+ a DPPH a celková antioxidační aktivita byla vyjádřena hodnotami TEACABTS a TEACDPPH. Celkem bylo proměřeno 8 odrůd červených angreštů, 6 odrůd bílých angreštů, 12 odrůd červených rybízu, 6 odrůd bílých rybízu a 8 odrůd černých rybízů. Nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity vykazovaly odrůdy červených a bílých angreštů Alan, Karmen, Pax a Invicta a odrůdy červených a bílých rybízů Rovada, Orion a Olin. Mezi černými rybízy dosahovaly nejvyšší hodnoty celkové antioxidační aktivity odrůdy Ometa a Ruben.
|
|
|
Stanovení vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů
Pelikánová, Blanka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů. Teoretická část je věnována charakteristice rybízu, biologicky aktivním látkám v jeho plodech a také využití rybízu v potravinářství. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným chemickým parametrům – polyfenolům, antokyanům, vitaminu C a antioxidační aktivitě. V praktické části byly stanoveny vybrané chemické parametry v šesti bílých, dvanácti červených a třinácti černých odrůdách rybízů. Antokyany a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometricky. Obsah kyseliny askorbové ve vybraných odrůdách rybízu byl stanoven metodou HPLC. Pro stanovení antioxidační aktivita byla zvolena metoda volného radikálu DPPH.
|
|
|
Porovnání analytických metod pro stanovení antioxidační aktivity potravin
Křenová, Alena ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou přírodních a syntetických antioxidantů a jejich působením na volné radikály. Přírodní antioxidanty přijímáme většinou jako součásti složitých směsí, a proto se snažíme antioxidační aktivitu charakterizovat jako celek. Pro stanovení celkové antioxidační aktivity potravin byly vyvinuty chemické a fyzikální metody. Práce se soustředí na chemické metody, konkrétně na ABTS a DPPH, které jsou založeny na reakci antioxidantů se syntetickými radikály, a dále na metodu FRAP, která je založena na redukční schopnosti antioxidantů. V experimentální části jsou tyto metody porovnávány z hlediska jejich náročnosti a poskytnutých výsledků z analýz reálných vzorků potravin.
|
|
|
Srovnání některých nových odrůd rybízů z hlediska vybraných obsahových látek
Marková, Leona ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rybízem (Ribes L.) a látkami v něm obsaženými, zejména anthokyanovými barvivy, vitaminem C a antioxidanty. V teoretické části je uvedena základní charakteristika o rostlině, včetně odrůd rybízu. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech a také o možnostech zpracování a využití rybízu hlavně v potravinářském průmyslu. Velká pozornost je věnována anthokyanům, jejich charakteristice, využití v potravinářství, faktorům, které ovlivňují jejich stabilitu a především metodám stanovení. V závěru teoretické části je popsán význam a metody stanovení vitaminu C a antioxidační kapacity. Vybrané nutriční parametry byly stanovovány v patnácti známých a ve třech neznámých odrůdách rybízů. Anthokyany byly měřeny spektrofotometricky a stanovovány pomocí HPLC u barevných vzorků. Metodou pH diferenciální byl zhodnocen obsah monomerních a polymerních pigmentů. Metodou HPLC byla identifikována jednotlivá anthokyanová barviva obsažená v plodech. Dále byl stanoven obsah kyseliny askorbové ve všech odrůdách metodou HPLC. U bílých rybízů byla porovnána jejich antioxidační kapacita, měřená metodou DPPH.
|
|
|
Antioxidační parametry modelového výrobku z ovoce
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Obsah hlavních komponent (anthokyanů, kvercetinu, chlorogenové kyseliny, L-askorbové kyseliny, rutinu, celkových polyfenolů) byl zjišťován v sirupu z plodů bezu černého (Sambucus nigra L.) pomocí spektrofotometrie, nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Dále byla zjišťována antioxidační aktivita tohoto sirupu pomocí tří metod: ABTS, FRAP, DPPH. Výsledky měření byly statisticky zpracovány a porovnávány pomocí korelační analýzy, konkrétně pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Bylo zjištěno, že připravený výrobek obsahuje 2160 mg/kg anthokyanů, 201 mg/kg rutinu, 26 mg/kg chlorogenové kyseliny a 679 mg/l celkových polyfenolů. Volný kvercetin nebyl nalezen. Obsah L-askorbové kyseliny v původních bezinkách byl poměrně nízký a z tohoto důvodu byl sirup pro studijní účely obohacen touto látkou v množství 0,5% (m/m), aby bylo možno studovat souvislosti jeho obsahu s ostatními látkami. Ze statistického zpracování je zřejmé, že koncentrace chlorogenové kyseliny koreluje s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody FRAP a koncentrace celkových polyfenolů s antioxidační aktivitou měřenou pomocí metody DPPH.
|
|
|
Antioxidační aktivita plodů různých kultivarů Sambucus nigra L.
Nehybová, Monika ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
7. Abstrakt Plody černého bezu Sambucus nigra L. se jako droga Sambuci fructus používají v terapii jako diaforetikum, diuretikum a laxativum. Vyšlechtěné kulturní odrůdy černého bezu se zkoumají pro využití v potravinářství i ve farmacii. Plody obsahují především antokyany a flavonoidy, které jsou známé svojí antioxidační aktivitou. Cílem této práce je stanovit antioxidační aktivitu plodů druhu Sambucus nigra L., kultivarů Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan, Allesö a Samyl a drogy Sambuci fructus. Z plodů se získal antokyanový extrakt postupem založeným na extrakci zmrazeného materiálu okyselenou vodou za tepla a separací na sloupci polymerního neionogenního polystyren-divinylbenzenového sorbentu. Obsah antokyanových barviv v extraktech se stanovil spektrofotometricky modifikovanou pH-diferenční metodou. Absorbance se měřila v rozmezí 350 - 600 nm. Obsah antokyanů se vyjádřil jako mg cyanidin 3-glukosidu v 1 ml extraktu. Pohyboval se v rozmezí 0,33 - 2,76 mg cyanidin 3-glukosidu/ml extraktu. Nejvyšší obsah měl extrakt z plodů kultivaru Samdal a nejnižší kultivaru Mammut. Poté se u suchých alkoholových extraktů stanovovala antioxidační aktivita in vitro metodou stanovení s DPPH . Antioxidační aktivita extraktů se vyjádřila jako IC50 mg suchého extraktu. Aktivitu vykazovaly...
|
|
|
Technológie výroby ochutených pív
Mešťánek, Matej
V diplomové práci jsme se věnovali tématu technologii ochucených piv a sestávala ze dvou částí. V prvej- teoretické, jsme se věnovali jejich základnímu rozdělení, běžně využívaným surovinám, popisu jednotlivých technologických kroků a rozdílem mezi výrobou běžných a ochucených piv. Rovněž byly rozděleny na základě jejich původu a přiřazeny k typickým zeměpisným oblastem, ve kterých jsou produkovány. Ve druhé, experimentální části, bylo vytvořeno devět mikro vzorků, při kterých za pomoci přístroji FermentoFlash, destilace a spektrofotometru přišlo ke stanovení jejich základních parametrů jako extrakt původní mladiny, hmotnostní a objemový alkohol či barva. Dále byl ve vzorcích stanoven celkový obsah polyfenolů a antioxidační kapacita za využití metod DPPH a FRAP. U piv bylo také provedeno senzorické hodnocení s cílem zjištění senzorických rozdílů v závislosti na fázi přidání ovoce. Výsledky jsme podrobili statistickému zkoumání a porovnali s hodnotami publikovanými jinými autory.
|
|
|
Vývoj antioxidační kapacity v průběhu mléčného kvašení zeleniny
Pavloušková, Eva
Tato diplomová práce na téma "Vývoj antioxidační kapacity v průběhu mléčného kvašení zeleniny" byla zpracována v letech 2014 - 2016 na Zahradnické fakultě v Lednici. Cílem práce bylo zhodnotit vývoj antioxidační kapacity v průběhu mléčného kvašení vybraného zeleninového druhu. Teoretická část se zabývá charakteristikou zeleniny, zdraví prospěšných látek, antioxidantů a mléčného kvašení. V praktické části byly založeny vzorky zelného materiálu a v průběhu mléčného kvašení byly sledovány změny základních parametrů a vývoj antioxidační kapacity. Vyšší hodnoty antioxidační kapacity byly zaznamenány u zelí kvašeného oproti zelí nekvašenému a také hodnoty u zástupců červených odrůd zelí byly vyšší, než u zelí bílého. Na základě výsledků měření bylo vyhodnoceno, že mléčné kvašení zeleninového materiálu, zvláště pak zelí, je jednou z nejslibnějších metod, jak uchovat a zvýšit jeho antioxidační kapacitu.
|
|
|
Vliv oxidu siřičitého na vybrané kvalitatívní parametry vína
Varmuža, Radek
Diplomová práce na téma Vliv oxidu siřičitého na kvalitativní parametry vína byla vypracována v letech 2014/2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. V diplomové práci byl sledován vliv oxidu siřičitého na celkové polyfenoly, které byly měřeny metodou Folin-Ciocalteu a antioxidační kapacitu, která byla měřena metodami FRAP a DPPH. Pro vybraný experiment byly vybrány 2 vína. Bílé víno odrůdy Rulandské bílé červené víno odrůdy Svatovavřinecké. Dávky oxidu siřičitého byly aplikovány v množství 0 mg/l, 25 mg/l, 50 mg/l, 75 mg/l, 100 mg/l. Tyto dávky jsou při výrobě vína běžně používány. Bylo zjištěno, že oxid siřičitý přidaný do vína ovlivňuje naměřené hodnoty polyfenolů i antioxidační kapacity měřené metodou FRAP i DPPH. Bylo také zjištěno, že metoda FRAP je více ovlivňována oxidem siřičitým, než metoda DPPH.
|
|
|
Použití polyvinylpolypyrrolidonu a možnosti jeho regenerace v nápojovém průmyslu
Šajtarová, Pavla
Diplomová práce na téma Použití polyvinylpolypyrrolidonu a možnosti jeho regenerace v nápojovém průmyslu byla vypracována v letech 2015/2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Hlavními tématy literární části jsou polyfenolické sloučeniny ve víně, antioxidační kapacita a vady vín souvisejícími s polyfenoly. Poslední zmiňovaná kapitola nabízí i způsoby odstraňování vad, kde je největší pozornost věnována přípravku PVPP. Experimentální část je zaměřena na zregenerování jednou použitého přípravku PVPP čtyřmi způsoby a zjištění jeho efektivnosti, pomocí vhodných analýz, po opětovaném použití do vína. Výsledná data jsou statisticky zpracována a znázorněna v grafech.
|
host ::
RSS.