Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv inhibice aspartyl β-hydroxylázy na imunitní reakce
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Aspartyl β-hydroxyláza (ASPH) je enzym, který přispívá k progresi nádorů zvýšením proliferace, migrace a invazivity nádorových buněk. Jeho exprese je v normálních buňkách většinou zanedbatelná, zatímco v nádorových buňkách bývá zvýšená. Byl prokázán i inhibiční efekt ASPH na imunitní buňky, konkrétně na přirozené zabíječe. Enzym ASPH by tak mohl být novým cílem pro imunoterapii nádorů. Cílem této práce bylo ukázat vliv inhibice ASPH na imunitní odpověď. Nejprve bylo zjištěno, že inhibice ASPH přispívá k protinádorovému účinku DNA vakcinace. Ukázalo se, že zmenšení nádorů vyvolané inhibicí ASPH v kombinaci s DNA vakcinací je způsobené především CD8+ T lymfocyty. Následně byla testem ELISPOT potvrzena specifická aktivace T lymfocytů. Při nespecifické aktivaci T lymfocytů ale inhibice ASPH neměla na přímou aktivaci CD8+ T lymfocytů vliv. Nakonec byl zkoumán možný účinek plazmacytoidních dendritických buněk (pDC) na aktivaci CD8+ T lymfocytů. Bylo ale zjištěno, že inhibice ASPH neovlivňuje u pDC produkci interferonu α. Výsledky tedy prokazují, že inhibice ASPH přispívá k aktivaci adaptivní imunity indukované DNA vakcinací, ale mechanismus této aktivace zůstává neznámý.
Pre-clinical model of acute promyelocytic leukemia:/study of the anti-leukemic effect induced by ATRA and DNA vaccination
Pokorná, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stöckbauer, Petr (oponent) ; Degos, Laurent (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE 2012 POKORNÁ Abstrakt Pro naše studie jsme využili dobře charakterizovaný transgenní myší model akutní promyelocytární leukémie (APL), který odráží lidskou APL ve svých biologických vlastnostech stejně jako v odpovědi na léčbu pomocí konvenční terapie. Hlavním úkolem této studie bylo charakterizovat anti-leukemický účinek kombinované terapie a najít molekulární znaky, které by umožnily předpověď klinického výsledku. Zavedli jsme metodu monitorování minimální residuální choroby založenou na vysoké citlivosti detekce PML-RAR transkriptů pomocí polymerázové řetězové reakce. Ukázali jsme, že tato metoda umožňuje u myší stejně jako u pacientů diagnózu, sledování vývoje a prognózy nemoci. Tuto metodu jsme též využili při hledání PML-RARpositivních buněk v různých tkáních a orgánech pocházejících z dlouhodobě přežívajících myší získaných imunoterapií. U většiny vzorků byl podle očekávání signál negativnícož potvrdilo úspěšnost kombinované terapie. U pěti z patnácti myší jsme však pozorovali positivní signál na onkogen, což prokázalo, že extramedulární ložiska PML-RARpositivních buněk, jako je například mozek/CNS, mohou v organismu přetrvávat a být příčinou relapsů. Dále jsme se zaměřili na charakterizaci imunitní odpovědi vyvolané imunoterapií. Při studiu humorální odpovědi jsme sledovali...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.