|
|
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
|
|
|
Jazyk dívčích románů Lenky Lanczové
Szyszkowiczová, Markéta ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá jazykovým rozborem vybraných dívčích románů Lenky Lanczové (Znamení Blíženců, Kam se vytrácí láska, Potížistka, Dvakrát dospělá). Jejím cílem je analyzovat všechny jazykové roviny zkoumaných textů, a především poukázat na příznačné prostředky, jež jsou v nich užívány. Dále jsou jednotlivé romány mezi sebou porovnávány, aby byl postižen případný vývoj autorčina jazyka. Konečně je věnována pozornost i odlišnostem či podobnostem s dřívější produkcí románů pro dívky. Bázi výkladů představuje jednak literárněvědný výzkum románů pro dívky, primárně poznatky Dagmar Mocné a Svatavy Urbanové, jednak dosavadní lingvistická analýza jejich jazyka (publikace Oldřicha Uličného a Jana Horáka Prostor pro jazyk a styl).
|
|
|
Polarity dívčího románu v české meziválečné próze
Dadáková, Markéta ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměny žánru dívčího románu v době mezi dvěma světovými válkami. Zkoumá podoby tohoto žánru v závislosti na záměru díla a vztahu mezi textem a jeho modelovým čtenářem. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol; první z nich představuje teoretická východiska a dělí se do dvou částí. Druhá kapitola se soustředí na srovnávací analýzu. První, literárněhistorická část se zabývá životem a literárním životem ženy od druhé poloviny devatenáctého století a představuje žánr červené knihovny i s jejími subžánry; východiskem je především práce Lenderové a Mocné. Druhá teoretická část obsahuje typologii populární a umělecké literatury a kategorie v nich zahrnuté, zejména pak kategorie autora, vypravěče, čtenáře a modelového čtenáře. Tato část vychází zejména z Ecova pojetí literárního díla. Druhá kapitola interpretuje a srovnává vždy dvě povídky českých autorů meziválečné a rané válečné doby. Vybraný text autora náležícího do kánonu umělecké literatury (Benešová, Pujmanová, Majerová) je zde srovnáván s textem autora populární literatury (Hüttlová, Neubauer, Žďárská-Strejčková). Práce představuje spojitosti mezi těmito texty dvojí literatury, soustředí se na polohy, kterými díla umělecké literatury překračují ta z literatury populární a poukazují na jejich vzájemný vliv. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Jazyk dívčích románů Lenky Lanczové
Szyszkowiczová, Markéta ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá jazykovým rozborem vybraných dívčích románů Lenky Lanczové (Znamení Blíženců, Kam se vytrácí láska, Potížistka, Dvakrát dospělá). Jejím cílem je analyzovat všechny jazykové roviny zkoumaných textů, a především poukázat na příznačné prostředky, jež jsou v nich užívány. Dále jsou jednotlivé romány mezi sebou porovnávány, aby byl postižen případný vývoj autorčina jazyka. Konečně je věnována pozornost i odlišnostem či podobnostem s dřívější produkcí románů pro dívky. Bázi výkladů představuje jednak literárněvědný výzkum románů pro dívky, primárně poznatky Dagmar Mocné a Svatavy Urbanové, jednak dosavadní lingvistická analýza jejich jazyka (publikace Oldřicha Uličného a Jana Horáka Prostor pro jazyk a styl).
|
|
|
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
|
|
|
Úloha merend a jiných společenských událostí v životě české ženy 19. století
Šimková, Eva ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
V první části práce je nastíněn společensko-historický i literárně historický kontext. Jádrem je analýza tří románů a jedné knihy rad čtyř autorek druhé poloviny 19. století, která je zaměřena na konstrukt modelové čtenářky, pro kterou byla díla napsána. Hlavním tématem je pak rozbor detailu plesu nebo taneční zábavy v rámci jejich vlivu na život dospívající dívky, vymezení a popis fungování tzv. sňatkového trhu a jeho proměňující se vztah k ženině svobodné volbě povolání. Na podkladě četby dalších textů autorek byla dále sledována míra promítnutí ideového a postojového směřování autorek do těchto čtyř analyzovaných textů.
|
host ::
RSS.