|
|
Šíření kultury anglofonních zemí v meziválečném Československu
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá propagací anglofonní, primárně americké, kultury v meziválečném Československu. Zároveň také zkoumá reciprocitu těchto vztahů na straně Ameriky. V centru zájmu stojí Americký institut v Praze, založený v roce 1931, a rozbor všech aspektů jeho činnosti. Téma bylo zpracováno historickou metodou vycházející z archivních pramenů, především z fondu Amerického ústavu uloženého v Národním archivu, a dobových publikací. Doplňující literatura byla použita především k zasazení Amerického ústavu do kontextu své doby a k definici základních pojmů, které autorka ve své práci používá, tedy kultura, kulturní vztahy a propaganda. Analýza činnosti Amerického ústavu ukázala, že vzhledem k ostatním anglo- americkým klubům v Československu pokrývala aktivita ústavu mnohem širší spektrum kulturní výměny. Z hlediska kulturních styků s anglofonními zeměmi byl proto Americký ústav v rámci československého státu jediný svého druhu.
|
|
|
Šíření kultury anglofonních zemí v meziválečném Československu
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá propagací anglofonní, primárně americké, kultury v meziválečném Československu. Zároveň také zkoumá reciprocitu těchto vztahů na straně Ameriky. V centru zájmu stojí Americký institut v Praze, založený v roce 1931, a rozbor všech aspektů jeho činnosti. Téma bylo zpracováno historickou metodou vycházející z archivních pramenů, především z fondu Amerického ústavu uloženého v Národním archivu, a dobových publikací. Doplňující literatura byla použita především k zasazení Amerického ústavu do kontextu své doby a k definici základních pojmů, které autorka ve své práci používá, tedy kultura, kulturní vztahy a propaganda. Analýza činnosti Amerického ústavu ukázala, že vzhledem k ostatním anglo- americkým klubům v Československu pokrývala aktivita ústavu mnohem širší spektrum kulturní výměny. Z hlediska kulturních styků s anglofonními zeměmi byl proto Americký ústav v rámci československého státu jediný svého druhu.
|
|
|
Ke každodennosti novináře za první republiky.
Jandová, Hana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje historickou sondu do všedního dne prvorepublikového novináře (říjen 1918 - září 1938). Pozornost je věnována nejen jeho každodenním povinnostem, starostem a pracovním návykům, ale také celkovému uspořádání redakce, legislativnímu a společenskému rámci, který zásadním způsobem ovlivňoval výkon novinářského povolání. První část textu se zaměřuje na popis takzvaného vnějšího rámce novinářovy práce, kam patří legislativní vymezení tohoto povolání, profesionalizace žurnalistické obce, vzdělávání nových pracovníků, etika či sociální status novinářů na společenském žebříčku. Druhá část zachycuje vnější okolnosti, které ovlivňovaly žurnalistickou praxi. Jedná se zejména o rodinný život novinářů, technické vybavení redakcí, jejich složení, rozdělení funkcí v rámci pracovního kolektivu či zdroje informačních zdrojů. Podstatnou část tvoří podrobné popsání běžného pracovního dne dvou významných novinářů z brněnské redakce Lidových novin, která v daném historické období patřila ke vzorům tehdejší žurnalistiky. Důraz je v celé práci kladen zejména na práci s historickými prameny a vzpomínkami novinářů, kteří byli v meziválečném období aktivně činní. Práce si klade za cíl nejen popsat pracovní návyky prvorepublikového novináře, ale také zachytit změny v tomto oboru, ke kterým ve...
|
host ::
RSS.