|
|
Pplk. Josef Šimůnek:biografie příslušníka československých zahraničních jednotek
Víšek, Lukáš ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na osudy odbojáře a příslušníka československých zahraničních jednotek za 2. světové války, pplk. Josefa Šimůnka. Tak jako tisícovky jemu podobných, i on odešel za hranice a aktivně se zúčastnil bojů v Polsku, na francouzské frontě v roce 1940, ve Velké Británii prošel parašutistickým výcvikem a nakonec byl nasazen během obléhání přístavu Dunkerque. Na válečnou část života navazují jeho osudy během pohnuté doby po roce 1948, kdy ani jemu se nevyhnuly represe totalitního režimu. Prameny tu budou představovat fondy Vojenského ústředního archivu v Praze nebo Archiv bezpečnostních složek v Brně, dále poválečná historiografie, vzpomínky veteránů, příbuzných a další doplňkové prameny.
|
|
|
Antisemitismus v československé zahraniční armádě: vzpomínání aktérů
Sedlická, Magdalena ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
V úvodu se diplomová práce věnuje vývoji antisemitismu v českých zemích od konce 19. století do sklonku druhé republiky, kdy došlo k jeho výraznému nárůstu. Hlavním jádrem práce je antisemitismus v československé zahraniční armádě ve Francii, Středním východě a Velké Británii za druhé světové války. Zaměřuje se především na konkrétní protižidovské projevy a útoky. Rovněž zachycuje reakce vojenského velení a politických představitelů na některé z antisemitských incidentů mezi vojáky. Popisuje situaci židovských vojáků a krizi armády po jejím příchodu do Velké Británie. V neposlední řadě se zabývá i nesouhlasem sionistických organizací v Palestině se vstupem židovských vojáků do československé zahraniční armády.
|
|
|
Bojová cesta Bohumila Snížka. Z Protektorátu a zpět do ČSR (5. květen 1941 - 20. květen 1945)
HOLENKA, Zdeněk
Ve své diplomové práci se věnuji osobě a životu Bohumila Snížka, člověka, který se jako jeden z mnoha československých občanů nesmířil s okupací Československa vojsky nacistického Německa. Bohumil Snížek se rozhodl aktivně podílet na obnovení své vlasti, ale okolnosti ho donutily podniknout dlouhou cestu přes celou Evropu s cílem ve Velké Británii. Po dramatickém pobytu ve Švýcarsku u Dr. Kopeckého a věznění ve španělském koncentračním táboře Miranda de Ebro se přes Gibraltar po roce a půl skutečně dostal až na místo určení. Zde vstoupil do nově se rodícího československého zahraničního vojska. Sloužil u československé brigády, která se prakticky od svého založení připravovala na boj s nepřítelem, ale nebylo jí umožněno významnější měrou zasáhnout do boje za osvobození Evropy. Bohumil Snížek byl do Evropy převelen s Československou samostatnou obrněnou brigádou teprve koncem září 1944, kdy došlo k obléhání francouzského přístavu Dunkerque, který však českoslovenští vojáci považovali za bojiště druhé třídy. Největším vojenským úspěchem jednotky v boji se tak stal útok z 28. října 1944, naplánovaný k výročí založení ČSR. Bitvy se zúčastnil i poručík Bohumil Snížek, který byl za svou osobní statečnost oceněn Československým válečným křížem. Až do konce války se sice už Čechoslováci nijak významněji neprojevili, ale to je netrápilo tak, jako bezmocnost, s níž museli v květnu 1945 přihlížet dění v Praze. Spolu s ostatními přijel Bohumil Snížek do osvobozeného Československa v polovině května 1945. Jeho poválečný osud byl podobný jako většiny "Zápaďáků"; snad jen odchod z armády v roce 1947 do západního pohraničí ho uchránil od větších postihů. Režim ho odsoudil "jen" k upadnutí do zapomnění. Bohumil Snížek zemřel v Aši roku 1959 na následky zranění u Dunkerque.
|
host ::
RSS.