|
|
Současný český nacionalismus v rámci krajní pravice
Bauer, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Smyslem práce je popsat a analyzovat roli nacionalismu v současných českých krajně pravicových hnutích. Autor si klade dva základní cíle. Prvním je zhodnotit sílu a relevanci současného českého nacionalismu v rámci krajní pravice. Druhý cíl spočívá v tom, že rozbor samotného nacionalismu by měl poodhalit skutečnou podobu těchto organizací a jejich myšlenkový obsah. Práce nabídne průřez českým krajně pravicovým spektrem. Bylo nezbytné vybrat ta hnutí, jenž se od sebe navzájem liší a reprezentují tak různé podoby českého pravicového extremismu. Všechny tři platformy lze zařadit ke krajní pravici a český nacionalismus v nich silně rezonuje. Sami sebe vnímají jako vlastence, kteří brání konzervativní hodnoty a národní tradice. Revue národní myšlenky představuje pokus o sofistikované, intelektuální fórum, které dává prostor ultra-pravicovým názorům a idejím. Hnutí D. O. S. T. zastupuje konzervativní "lidovou iniciativu", jenž se vymezuje proti multikulturalismu a Evropské unii. Národní strana je pak ukázkou krajního politického uskupení, v němž lze najít stopy populismu, xenofobie i čistého rasismu. Obsahová analýza těchto tří hnutí se stane stěžejní osou celé práce. Zkoumání jejich cílů postupů a názorů je klíčem k pochopení, co pro tyto skupiny nacionalismus znamená a jakým způsobem s ním pracují.
|
|
|
Prosincové nepokoje 1897 v Praze
Smrček, David ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se pokusil vylíčit genezi a průběh pražských prosincových nepokojů roku 1897. Bouře probíhaly ve dnech 29. 11. - 2. 12. a vyznačovaly se masovostí, násilnostmi a antisemitismem. Jejich konec přineslo až vyhlášení stanného práva v odpoledních hodinách 2. prosince. Kromě popisu událostí každého ze čtyř dní jsem hledal jejich společné a rozdílné tendence, a popisoval jsem, jak se demonstrace šířily z Prahy do okolních okresů, roli vůdcovství nebo psychologii masy. Dále jsem zpracoval odraz prosincových nepokojů roku 1897 v politickém tisku. Pro tuto část jsem využíval pražských českých a německých liberálních, realistických a sociálně demokratických novin. Konkrétně jsem zkoumal deníky Národní listy, Prager Tagblatt, Bohemia, Právo lidu a týdeník Čas. Svou práci jsem doplnil ilustracemi z Pražského ilustrovaného kurýra a karikaturami z Šípů.
|
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Studie Mirka Očadlíka Žena v české hudbě v kontextu sborníku Česká žena v dějinách národa (1940)
Hradecká, Anna Marie ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Bakalářská práce kriticky zpracovává téma dobového diskurzu o postavení a uplatnění žen v české hudbě, jak jej formuloval Mirko Očadlík ve studii Žena v české hudbě, jež vyšla ve sborníku Česká žena v dějinách národa (1940). Kritické poznatky v práci se opírají o teoretické uvažování z oblasti feministické muzikologie (kritika hudebního kánonu západoevropské hudební tradice), feministické kulturní antropologie a feministické filozofie. Téma nabízí řadu dalších otázek vhodných k budoucímu bádání a rovněž přispívá k diskusi o chápání postavení žen v české hudbě.
|
|
|
Současný český nacionalismus v rámci krajní pravice
Bauer, David ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Smyslem práce je popsat a analyzovat roli nacionalismu v současných českých krajně pravicových hnutích. Autor si klade dva základní cíle. Prvním je zhodnotit sílu a relevanci současného českého nacionalismu v rámci krajní pravice. Druhý cíl spočívá v tom, že rozbor samotného nacionalismu by měl poodhalit skutečnou podobu těchto organizací a jejich myšlenkový obsah. Práce nabídne průřez českým krajně pravicovým spektrem. Bylo nezbytné vybrat ta hnutí, jenž se od sebe navzájem liší a reprezentují tak různé podoby českého pravicového extremismu. Všechny tři platformy lze zařadit ke krajní pravici a český nacionalismus v nich silně rezonuje. Sami sebe vnímají jako vlastence, kteří brání konzervativní hodnoty a národní tradice. Revue národní myšlenky představuje pokus o sofistikované, intelektuální fórum, které dává prostor ultra-pravicovým názorům a idejím. Hnutí D. O. S. T. zastupuje konzervativní "lidovou iniciativu", jenž se vymezuje proti multikulturalismu a Evropské unii. Národní strana je pak ukázkou krajního politického uskupení, v němž lze najít stopy populismu, xenofobie i čistého rasismu. Obsahová analýza těchto tří hnutí se stane stěžejní osou celé práce. Zkoumání jejich cílů postupů a názorů je klíčem k pochopení, co pro tyto skupiny nacionalismus znamená a jakým způsobem s ním pracují.
|
host ::
RSS.