Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Názoroví vůdci v řadách současných českých novinářů
Kolomazníková, Eliška ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá koncept názorového vůdcovství. Snaží se ho definovat, popsat jeho zrod a vývoj a následně jej vztáhnout na českou mediální obec a její současné představitele. Diplomantka přitom vychází z literaturou podloženého předpokladu, že takzvaní opinion leaders, česky názoroví vůdci, se nacházejí uvnitř každé sociální skupiny či komunity. Jsou to jedinci s nadstandardním osobním vlivem na proces rozhodování a utváření názorů lidí ve svém okolí. Jedinci, na které se lidé obracejí se žádostí o radu, relevantní informace nebo kontext ve chvíli, kdy se cítí nejistě či nerozhodně. Právě možnost mít na koho se obrátit považuje autorka této diplomové práce při výkonu novinářské profese, která vyžaduje kritickou práci s informacemi, objektivní nahlížení na události a schopnost rychle se zorientovat v často nepřehledném tématu, za zcela klíčovou. Poté, co v úvodní fázi nabídne teoretické rámce k důkladnému poznání konceptu názorového vůdcovství, se tak diplomantka v praktické části zaměřuje na názorové vůdce v řadách současných českých novinářů. Vlastní výzkum má dvě části - ta první se formou dotazníkového šetření snaží tyto specifické novináře či novinářky identifikovat. Vychází přitom z dat nasbíraných od respondentů z redakcí všech typů předních českých médií. Na kvantitativní výzkum...
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.