|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Obraz Československa v soudobé anglofonní historiografii
Smetana, Vít
Studie, sepsaná v roce 2011, analyzuje pojímání československých dějin v anglicky psané historiografii po roce 1989, se zvláštním důrazem na politické dějiny jakožto osu soudobých dějin. Autor popisuje přístupy jednotlivých historiků k ústředním událostem 20. století v Československu, přičemž hodnotí a sumarizuje jejich závěry. Druhá část studie se zaměřuje na otázku, do jaké míry je česká historiografie soudobých československých dějin recipována mezinárodní komunitou historiků, a zdůrazňuje potřebu užší vzájemné spolupráce bez ohledu na jazykové bariéry.
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
|
|
Dějiny středověkého osídlení v kontextu české historiografie. Minulost a perspektiva
Konůpek, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
DĚJINY STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ČESKÉ HISTORIOGRAFIE. MINULOST A PERSPEKTIVA ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE JMÉNO ŘEŠITELE (PISATEL PRÁCE): JAN KONŮPEK NÁVEZ PRÁCE: DĚJINY STŘEDOVĚKÉHO OSÍDLENÍ V KONTEXTU ČESKÉ HISTORIOGRAFIE - MINULOST A PERSPEKTIVA NÁVEZ PRÁCE V ANGLIČTINĚ: HISTORY OF MEDIEVAL SETTLEMENT IN THE CONTEXT OF THE HISTORIOGRAPHY OF CZECH - HISTORY AND PERSPECTIVE OBOR STUDIA: HISTORIE - (JEDNOOBOROVÁ - NAVAZUJÍCÍ MGR. STUDIUM) EMAIL NA ŘEŠITELE: KONUPEK@LOKET.NPU.CZ JMÉNO VEDOUCÍHO PRACÁCE: prof. PhDr. ZDENĚK BENEŠ, CSc. Práce by měla postihnout proměny studia dějin středověkého osídlení v kontextu české historiografie. Měla by se zaměřit na vztah mezi povahou historiografického diskursu a užívanými metodami výzkumu. V práci by mělo být zohledněno především území širšího historického Chebska, které by mělo být použito jako modelový příklad proměn historického tázání v závislosti na změnách historického povědomí a společenském kontextu. Na základě zjištěných údajů by měly být nastíněny perspektivy budoucího výzkumu a optimální způsoby prezentace jeho výsledků.
|
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Václav Chaloupecký. Československý historik a archivář (1882-1951)
Ducháček, Milan ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Mervart, Jan (oponent)
Předložená dizertační práce pojednává o životě a díle českého historika Václava Chaloupeckého (1882-1951), žáka Josefa Pekaře a Jaroslava Golla, jenž v době první ČSR působil jako profesor československých dějin na nově zřízené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Chaloupeckého dílo je převážně medievistické, zasahuje však také do otázek vzniku ČSR. V počátcích tvorby jej však poutala především poezie. Chaloupecký je běžně vnímán jako čechoslovakista a pozitivista, z čehož plyne i hodnocení jeho díla jako ideově i metodologicky antikvovaného. Smyslem práce proto nebylo napsat vědeckou biografii, ale spíše podrobit historiografický odkaz Václava Chaloupeckého novému přezkoumání, jež by vycházelo z pohledu méně zatíženého nacionálními a ideovými stereotypy. V práci se pokouším především ukázat, že Chaloupeckého historiografický přístup vycházel z individuálního zakotvení v českém a slovenském prostředí, zejména díky sňatku se slovenskou básnířkou Ľudmilou Groeblovou. Výsledkem by měl být obraz života a díla historika, jehož osudy byly určovány třemi cézurami - světovými válkami a komunistickým převratem roku 1948.
|
|
| |
|
| |
|
|
Gollovo a Masarykovo čtení Františka Palackého
Hermann, Tomáš
V příspěvku je srovnáváno Gollovo a Masarykovo stanovisko k myšlenkovému dědictví Františka Palackého. Podle autora byly postoje obou osobností spjaty daleko úžeji než zdůrazňovali jejich "straníci", kteří stáli za pozdějším rozpoutáním sporu o smysl českých dějin.
|
|
|
Česko-srbské vztahy ve středověku. K jejich studiu v české historiografii 20. století
Havlíková, Lubomíra
Příspěvek je analýzou české historiografie 20. století, zabývající se česko-srbskými vztahy ve středověku. Autorka charakterizuje a hodnotí práce (knihy a studie) českých badatelů, historiků a právních historiků (K. Jirečka, J. Šusty, F. Kavky, J. Spěváčka, M. Paulové, J. Mikulky, L. Havlíka, V. Hrochové, J. Cvetlera aj.), kteří se více či méně zabývali středověkou historií vztahů mezi Srbskem a českými zeměmi (Čechy a Morava), zejména ve 3 obdobích: v 9.-10.století (moravské cyrilometodějské vlivy v srbském prostředí), v 11.-12. století (kontakty mezi srbskými Urošovci a moravskými Přemyslovci) a ve 14. století (vztahy mezi římským císařem Karlem IV. a srbským carem Štěpánem Dušanem).
|
host ::
RSS.