|
|
High Tatras as a field of confrontation of Czech and Slovak modern architecture
Rusňáková, Lucia ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práca spracováva štúdiu o architektúre na území Vysokých Tatier v časovom rozpätí od počiatku rekreačnej a kúpeľnej architektúry po prípravy Majstrovstiev sveta v klasických lyžiarských disciplínach v roku 1970. Téma je spracovaná najskôr v širších súvislostiach objavovania hôr európskou kultúrou, ich postupného osídľovania a hospodárskeho využívania, nástupu a rozvoja klimatických kúpeľov a horských športových stredísk. Jadro štúdie ukazuje Vysoké Tatry ako priestor kontaktov architektúry slovenskej, českej, maďarskej a poľskej s dôrazom na vzájomné vplyvy českej a slovenskej architektúry v rokoch 1918-1970. Vybrané stavby na území Vysokých Tatier sú podrobené porovnávacej analýze a niektoré z nich sú porovnané s typovo príslušnými dielami ich autorov na iných miestach Slovenska a Česka. Cieľom komparatívnej časti je jednak stanovenie špecifík slovenskej a českej modernej architektúry, jednak stanovenie špecifických rysov architektúry Vysokých Tatier. Klíčová slova Vysoké Tatry, slovenská architektúra, česká architektúra, kúpeľná architektúra, športová architektúra, historizmus, secesia, moderna, funkcionalizmus
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
|
|
Auguste Perret a česká architektura
Veselá, Radmila ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Halík, Pavel (oponent)
Auguste Perret vstoupil do d jin architektury jako první architekt, který využil železobetonu jako výrazového materiálu. D m v ulici Franklin, garáže Ponthieu, kostel v Le Raincy p edstavují milníky ve vývoji sv tové architektury. Ve své disertační práci jsem naznačila situaci na poli francouzské kritiky architektury v prvních desetiletích XX. století, abych vytvo ila pozadí pro obraz Perretovy kariéry, který byl chronologicky vylíčen v další části práce. Její dopln ní p edstavuje p ehled Perretových významných staveb. Dále jsem cht la ukázat, jak byla jeho projektová tvorba spjata s jeho teoretickým uvažováním. Poukázala jsem na zdroje, z nichž Perretova doktrína vyr stala a p edstavila jsem témata, která tento architekt konsekventn rozvíjel po dobu celé své tv rčí činnosti. Mohla jsem čerpat z bohatého fondu zachovaného archívu Perretovy kancelá e a opírat se o dobovou i recentní literaturu. V další části práce jsem se snažila nalézt odpov di na otázky, jaký byl ohlas Augusta Perreta v ýechách a jaké byly jeho kontakty s českými architekty. Zajímalo mne také, jaký vztah mohl mít Perret k české architektu e. V záv rečním oddíle jsem zkoumala, zda nalezneme v české architektu e díla, u kterých se p ímo projevuje vliv Perretových d l. Na posledn položené otázky lze odpov d t, že m žeme konstatovat...
|
|
|
Česká sakrální architektura v období vzniku samostatného Československa
Obrtlík, Jan
Příspěvek se zabývá českou sakrální architekturou v konkrétním dějinném okamžiku. Protože děje v oblasti architektury probíhají ve srovnání s politikou pomaleji, je zvolena určitá zóna bezprostředního dějinného okolí v rozsahu odpovídajícím rychlosti architektonického vývoje. Středem této pomyslné zóny na dějinné ose je rok 1918, rok politického ustanovení samostatného Československa. Je zkoumána architektura kostelů a souvisejících staveb a to především z hlediska reakce na probíhající celospolečenské události. Projevy historické situace jsou zkoumány v oblasti volby architektonického stylu konkrétních staveb, dále v kontextu změn v konfesních preferencích a konečně i v oblasti zájmu o hmotná vyjádření víry obecně. Je zde hledána odpověď na otázku, zda architektura v uvedeném období měla úzký kontakt s duchem doby, tedy zda na něj pouze reagovala, či zda jej i spoluvytvářela.
|
|
| |
|
|
"Bez čínských zpotvořenin". Diskuse o Chambersovi v Čechách?
Petrasová, Taťána
Text se zabývá pasážemi o čínském pavilonu v pojednání Pocity při návštěvě zahrady v Krásném Dvoře od Jana Quirina Jahna (1797). Jahnův termín "příjemně děsivé pocity" souvisel s kategoriemi "the enchanting" a "the horrid" používanými Williamem Chambersem a rozšířenými do Čech prostřednictvím Christiana C. L. Hischfelda.
|
|
|
Anonymita stavebních úřadů
Petrasová, Taťána
Pojem „Beamtenarchitektur“, který označuje veřejné stavby projektované nebo upravované Generálním dvorským ředitelstvím ve Vídni, se dosud používal jako pejorativní označení pro stavební produkci let 1788 - 1853, resp. 1863. V Praze zahrnuje nejvýznamnější klasicistní stavby např. zbořenou Koňskou bránu podle návrhu Petera Nobileho.
|
host ::
RSS.