|
|
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
|
|
| |
|
| |
|
|
České království v kronice Otakara Štýrského
Košátková, Anna ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce České království v kronice Otakara Štýrského se na základě pramenné analýzy kroniky a studia sekundární historiografické i literárně-vědné literatury věnuje otázce příběhu českého království ve Veršované kronice Otakara Štýrského. Práce si klade za cíl komplexní náhled na kroniku jako historický pramen ke středoevropským dějinám přelomu druhé poloviny 13. a počátku 14. století. Diplomová práce zahrnuje zhodnocení soudobého kontextu pramenů středoevropského prostoru, pátrá po palčivé otázce kronikářova životopisu i jeho motivaci k sepsání díla o takřka 100 000 verších. V jednotlivých kapitolách je nahlíženo na sociální skupiny, které se dostávají do hledáčku kronikářovy pozornosti (panovnické dynastie, šlechta, měšťanská vrstva, lid). Jednotlivé sociální skupiny však nelze nahlížet solitérně, v práci jsou zdůrazněny i jejich vzájemné vazby. Další tematický celek představuje popis jednotlivých středoevropských regionů (Rakousy, Štýrsko, Korutany, Uhry, Polsko, Říše), na základě kterého lze odhalit i kronikářovu potenciální pramennou a informační základnu. Z výše uvedeného kontextu vyplývá příběh Českého království. Na základě tohoto přístupu lze konstatovat, že se lze vymezit proti tezi starších českých dějepisců (hlavně František Palacký, Josef Šusta, ve druhé polovině 20. století...
|
|
|
Státní a zemská statistika na našem území 1897 - 1918
Exlerová, Aneta ; Závodský, Prokop (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Cílem mé práce je po shromáždění a prostudování dostupné literatury popsat a analyzovat vývoj statistiky v českých zemích od prvopočátečních šetření přes období vlády Marie Terezie až po vznik a působení zemských statistických úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zmínit se o činnosti těchto úřadů, o jejich publikaci a především o jejich významu. Zároveň se věnuji i nejdůležitějším osobnostem té doby, které se o zrod či samotnou činnost těchto úřadů zasloužily. Ve své práci se rovněž snažím vystihnout nejdůležitější a nejpodstatnější znaky tohoto období z hlediska demografického.
|
host ::
RSS.