|
|
Veřejné prostory jako kulturní a sociální platforma města
Čermáková, Eva ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Eva Staňková (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Disertační práce rozebírá úlohu kulturních, společenských a sportovních akcí a festivalů v otevřených veřejných prostorech jakožto nástrojů politiky rozvoje a strategie měst; použití těchto «nástrojů» pro revalorizaci veřejných prostorů, znovunalezení identit, zapojení občanů do života města a tím i řešení sociálních problémů, naplnění původních funkcí veřejných prostorů měst a další. Zakládá se na komparaci získaných poznatků v dané problematice využití veřejných prostorů. Výjimečností práce je možnost doplňování, prolínaní a srovnávání poznatků výzkumu z odlišných politických, kulturních a sociálních prostředí ve Francii a ČR.
|
|
|
Kulturní a kreativní průmysl ve vybraném odvětví v Jihočeském kraji
ZUZÁKOVÁ, Eliška
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav kulturního a kreativního průmyslu v kraji, zmapovat vybrané odvětví, identifikovat subjekty a navrhnout opatření, která by mohla vést k dalšímu rozvoji kraje a odvětví. V literární rešerši jsem pomocí studia a komparace odborné české i zahraniční literatury shrnula základní pojmy a informace. Poté jsem v metodice popsala, jak budu postupovat v případě praktické části. V praktické části jsem zmapovala subjekty odvětví knihy a tisku, zjistila současný stav ve vybraných subjektech pomocí dotazníkového šetření, případové studie a porovnáním teoreticky nabytých vědomostí z teoretické části se získanými informacemi z praxe a navrhla možnosti využití potenciálu tohoto odvětví pro další rozvoj. Na základě získaných dat jsem zjistila, že v Jihočeském kraji je třeba zajistit lepší podmínky pro podniky v odvětví na jejich práci a rozvoj. Proto jsem navrhla čtyři způsoby řešení, které by mohly vést k dalšímu rozvoji. Prvním je vytvoření jednotné platformy pro předávání informací, druhým síťování, neboli oborová setkání, třetí je zvýšení o povědomí o kreativních voucherech a jako poslední je školení na dotace. Tato řešení by mohla vést ke zlepšení situace a podpoře kreativních a kulturních odvětví v Jihočeském kraji.
|
|
|
5 minut slávy jedné písně
Merta, Vladimír ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Osvětluji kriticky různé "řezy" fenoménem českého folku. V émické části práce uvádím chronologicky aspekty, určující můj vývoj písničkáře z pohledu autora, posluchače a represivních orgánů. Městský folk se vyvinul z folkového revivalu. Protest song byl hlas neoficiální, subversivní kultury. Sebe-výzkum zúčastněného pozorovatele dokládám výběrem textů, fotografiemi, dokumenty a průběžně vznikajícími úvahami. Sleduji generační posun senzibility, komercializaci, prolínání undergroundu a folklorní inspirace našeho folku. Zmiňuji roli genů, kulturních memů, snů, podvědomí a imaginaci, kterou folkaři čelili totalitě. Dnešní folk nezemřel-přelévá se do nových žánrů, vystavených vlivu komodifikace kulturního průmyslu.
|
|
|
Adornova kritika masové kultury ve světle Hegelovy estetiky
Kvapil, Matouš ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Často se nyní hovoří o úpadku či odcizení umění, což bývá spojováno s negativními vlivy masové kultury. Tyto negativní vlivy masové kultury se snažím prozkoumat a zaměřuji se především na hudbu, k čemuž využívám především kritiku masové kultury Theodora W. Adorna, jednoho z představitelů frankfurtské školy. Podle této kritiky ztrácí hudba vlivem masové kultury svá původní určení a svůj původní účel. Získává parazitní a fetišový charakter, vytrácí se z ní všechna individualita a stává se z ní pouhé standardizované zboží strojově vytvářené pro potřeby odbytu. Zároveň ale pomocí Estetiky od G.W.F Hegela představím filozofickou koncepci umění a pokusím se nahlédnout do pravé povahy a účelu umění, jak ji Hegel popisuje. Poté zhodnotím vzájemný vztah obou koncepcí a ukážu, že charakteristiky masové kultury, jak je Adorno popisuje, jsou s pravou povahou umění neslučitelné. V závěru se pokusím poukázat na možná až příliš skeptický a rezolutní pohled, který Adorno ve své kritice prezentuje. Zkusím ukázat, že i přes negativní vlivy masové kultury je zde stále prostor pro vyšší tvorbu a stále může vznikat hudba věrná svým původním určením. Klíčová slova hudba, umění, kultura, estetika, masová kultura, kulturní průmysl, Hegel, Adorno
|
|
|
Veřejné prostory jako kulturní a sociální platforma města
Čermáková, Eva ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Eva Staňková (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Disertační práce rozebírá úlohu kulturních, společenských a sportovních akcí a festivalů v otevřených veřejných prostorech jakožto nástrojů politiky rozvoje a strategie měst; použití těchto «nástrojů» pro revalorizaci veřejných prostorů, znovunalezení identit, zapojení občanů do života města a tím i řešení sociálních problémů, naplnění původních funkcí veřejných prostorů měst a další. Zakládá se na komparaci získaných poznatků v dané problematice využití veřejných prostorů. Výjimečností práce je možnost doplňování, prolínaní a srovnávání poznatků výzkumu z odlišných politických, kulturních a sociálních prostředí ve Francii a ČR.
|
|
|
Veřejné a soukromé financování kultury
Ianchenko, Valeriia ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Kosák, David (oponent)
Diplomová práce je věnovaná problematice financování kultury ze soukromých a veřejných zdrojů. Teoretická část definuje základní teoretické pojmy, vymezuje princip fungování státních příspěvkových organizací v České republice a charakterizuje zdroje financování kultury: přímou podporu (např. transfery), nepřímou podporu (daňové úlevy) z veřejných zdrojů; soukromou podporu od podnikatelských a nepodnikatelských subjektů a podporu z nadnárodních fondů. Praktická část je zaměřená na kvantitativní analýzu finančních zdrojů plynoucích do sektoru kultury a jejich vývoj v čase, dále na vyhodnocení finanční soběstačnosti státních příspěvkových organizací působících v sektoru kultury a na možnost získání dodatečné podpory přes soukromý sektor. Lze stanovit, že finanční soběstačnost se výrazně liší jak mezi jednotlivými státními příspěvkovými organizacemi, tak i mezi jednotlivými sektory, nicméně finanční soběstačnost kulturního sektoru jako celku vykazuje pozitivní trend.
|
host ::
RSS.