Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinanty hodnoty patentu
Štefánková, Stanislava ; Korytárová, Jana (oponent) ; Němec, Daniel (oponent) ; Polednáková, Anna (oponent) ; Režňáková, Mária (vedoucí práce)
Práca rozširuje súčasný stav poznania v oblasti určovania hodnoty patentu prepojením dvoch hlavných smerov, jedným je hodnotenie kvality patentových práv na základe ich charakteristík a druhým je kvantitatívne určovanie hodnoty patentov. Práca navyše predstavuje a overuje myšlienku, že hodnota patentu je podmienená schopnosťou jeho vlastníka využiť konkurenčnú výhodu, ktorú patent so sebou prináša. Cieľom práce je identifikovať vlastnosti patentov, ktoré vplývajú na ich hodnotu, na príklade patentov vo vlastníctve českých podnikov a navrhnúť spôsob, ako tieto poznatky implementovať do určovania monetárnej hodnoty patentu. Nástrojmi analýzy prežitia bol skúmaný vplyv vybraných ex ante a ex post indikátorov na dĺžku životnosti patentu. Pomocou Coxovho modelu proporcionálnych rizík boli identifikované faktory, ktoré významne ovplyvňujú životnosť patentov v rukách českých podnikov. Schopnosť využitia konkurenčnej výhody bola meraná rentabilitou aktív a rentabilitou vlastného kapitálu, ktoré boli popísané lineárnym zmiešaným modelom. Vplyv vybraných patentových charakteristík a schopnosti podniku profitovať z konkurenčnej výhody boli nakoniec merané pomocou združeného modelu pre longitudinálne a cenzurované dáta. Výsledky potvrdili negatívny vplyv spätnej patentovej citácie a miery zhody technologického odvetvia patentu a dokumentov, na ktoré sa odkazuje, na riziko zániku patentových práv. Naopak, pozitívny vplyv na riziko ukončenia platnosti patentu majú veľkosť patentového portfólia a počet vynálezcov. Vyššiemu riziku sú vystavené patenty malých a stredných podnikov. Vplyv veľkosti patentovej rodiny, veku podniku a dĺžky konania o udelení patentu je časovo závislý, v počiatku zvyšuje riziko zániku patentu, no jeho sila postupne oslabuje. Na základe výsledkov združeného modelu pomocou Monte Carlo simulácie bola predikovaná ekonomická životnosť patentu a diskutované implikácie pre určovanie jeho monetárnej subjektívnej hodnoty, či v kontexte určovania subjektívnej hodnoty podniku, ktorý disponuje patentovými právami.
Semiparametrický model aditivního rizika
Zavřelová, Adéla ; Kulich, Michal (vedoucí práce) ; Maciak, Matúš (oponent)
Coxův model proporcionálního rizika je často používám k odhadu vlivu regresorů na riziko cenzorovaných událostí. V této práci se zaměříme na semiparametrické modely aditivního rizika pro cenzorovaná data. V tomto modelu je riziko dáno jako součet neznámé rizikové funkce a lineární kombinace regresorů s regresními koeficienty. Dále uvažujeme smíšený model rizika obsahují multiplikativní i aditivní složku. V tomto modelu mohou mít regresory multiplikativní či aditivní efekt nebo oba efekty zároveň. Zaměříme se na určování vlivu regresoru ve smíšeném modelu. Tento model je možno použít pro testování multiplikativního či aditivního vlivu regresoru na riziko.
Health technology assessment: case study on breast carcinoma treatment in the Czech Republic
Šlegerová, Lenka ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Hodnocení zdravotní technologie (HTA): léčba karcinomu prsu, případová studie ČR Bc. Lenka Šlegerová 4. ledna 2019 Abstrakt Diplomová práce popisuje původní metodu stanovení celkových nákladů na lékařskou péči. Definuje semi-Markovův model se čtyřmi stavy, z nichž každý je vázán na dané náklady léčby, nikoliv na zdravotní stav pacienta. Metoda je využita na datech získaných o jednotlivých pacientech léčených v České republice s HER2+ metastatickou rakovinou prsu. Cílem práce je zhodnotit, zda přidání léku pertuzumab ke kombinaci trastuzumab+docetaxel je nákladově efektivní v rámci první linie léčby. Dále posoudit, zda využití dat o jednotlivých pacientech léčených v České republice vede v místních ekonomických podmínkách ke stejným výsled- kům jako v zahraničních studiích. Ve srovnání s náhodnými vzorky pa- cientů z klinické studie představuje využití cenzorovaných dat z klinické praxe komplikace při odhadu celkové doby přežití. Z toho důvodu nebyl využit pouze Kaplan-Meierův odhad funkcí přežití, ale i Coxův model proporcionálních rizik a model zrychleného času, do kterých je možné za- hrnout proměnné a tím zohlednit jejich vliv. Z dostupných dat vyplývá, že přidání pertuzumabu nepřináší statisticky významné prodloužení doby přežití pacientů. Vzhledem k vyšším nákla- dům této léčby nelze přidání...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.