|
|
Zpracování biblického mýtu o stvoření ve spisech Corpus hermeticum a u Filóna Alexandrijského a jejich vzájemné srovnání
Čapek, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt: Tato práce se zabývá zpracováním biblické kosmogonie vylíčené v prvních dvou kapitolách Genese, v hermetických spisech Corpus hermeticum I (=Poimandrés), Corpus hermeticum III (= Posvátná řeč) a v díle De opificio mundi ("O stvoření světa") z pera židovského filosofa Filóna Alexandrijského. Všichni tři autoři sdílí stejná východiska, jimiž jsou jim Bible v řeckém překladu (Septuaginta) a soudobá řecká filosofie, zejm. stoicismus a (středo)platonismus. Přestože všichni usilují o vytvoření jakéhosi univerzálního nábožensko-filosofického systému, každý k němu dospívá jiným způsobem. Hermetici si z biblického textu vybírají pouze ty prvky, které jim připadají nejvíce abstraktní a univerzální, a neváhají k nim přidávat mnoho vlastních myšlenek a upravit text tak, aby zněl vědečtěji a filosofičtěji, než původní biblický mýtus. Filón se také snaží o určitý univerzální systém, postupuje však opačně a všechny specificky židovské prvky, které hermetici ignorují, se snaží naplnit univerzálním filosofickým obsahem. Kromě toho lze ze srovnání obou textů vysledovat různé naukové rozdíly, jako např. větší důraz na boží transcendenci a pozitivnější zhodnocení kosmu u Filóna. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova: hermetismus, judaismus, Corpus hermeticum, Filón Alexandrijský.
|
|
|
Zpracování biblického mýtu o stvoření ve spisech Corpus hermeticum a u Filóna Alexandrijského a jejich vzájemné srovnání
Čapek, Martin ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt: Tato práce se zabývá zpracováním biblické kosmogonie vylíčené v prvních dvou kapitolách Genese, v hermetických spisech Corpus hermeticum I (=Poimandrés), Corpus hermeticum III (= Posvátná řeč) a v díle De opificio mundi ("O stvoření světa") z pera židovského filosofa Filóna Alexandrijského. Všichni tři autoři sdílí stejná východiska, jimiž jsou jim Bible v řeckém překladu (Septuaginta) a soudobá řecká filosofie, zejm. stoicismus a (středo)platonismus. Přestože všichni usilují o vytvoření jakéhosi univerzálního nábožensko-filosofického systému, každý k němu dospívá jiným způsobem. Hermetici si z biblického textu vybírají pouze ty prvky, které jim připadají nejvíce abstraktní a univerzální, a neváhají k nim přidávat mnoho vlastních myšlenek a upravit text tak, aby zněl vědečtěji a filosofičtěji, než původní biblický mýtus. Filón se také snaží o určitý univerzální systém, postupuje však opačně a všechny specificky židovské prvky, které hermetici ignorují, se snaží naplnit univerzálním filosofickým obsahem. Kromě toho lze ze srovnání obou textů vysledovat různé naukové rozdíly, jako např. větší důraz na boží transcendenci a pozitivnější zhodnocení kosmu u Filóna. Klíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slovaKlíčová slova: hermetismus, judaismus, Corpus hermeticum, Filón Alexandrijský.
|
host ::
RSS.