|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postoj českých vojáků k afghánskému obyvatelstvu během rekonstrukčních snah v Afghánistánu
Lišková, Tereza ; Dopita, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá charakteristikou postoje českých aktérů na misích v Afghánistánu, především civilních pracovníků a vojáků provinčních rekonstrukčních týmů. Teoretická část bakalářské práce je postavena na názorech Samuela P. Hungtingtona o střetu civilizací a Francise Fukuyamy o konci dějin. V práci je taktéž využíváno názorů jejich kritiků například docenta Miroslava Mendela nebo Oskara Krejčího. Jako metodologický postup je v práci zvolena případová studie, konkrétně disciplinovaná interpretativní studie. Ke stanovení postoje českých aktérů v Afghánistánu byla prováděna analýza relevantních dat. Jednak veřejně dostupných materiálů a informací o misi v Afghánistánu, dále pak analýza publikovaných rozhovorů s účastníky PRT Lógar a pro práci bylo prováděno vlastní dotazníkové šetření mezi vojáky a civilními experty. Cílem bakalářské práce je stanovit charakteristické znaky postoje českých aktérů v průběhu rekonstrukčních snah v Afghánistánu a zároveň přiblížit, které z teorií o vzájemném vztahu dvou rozdílných kulturních skupin, tedy teorii Samuela Hungtingtona nebo Francise Fukuyamy, se postoj českých vojáků a civilních pracovníků více přibližuje.
|
|
|
Západ a křesťanství ve vztahu k islámu v kontextu rekonstrukčních snah v Afghánistánu
Lišková, Tereza ; Dopita, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá interpretací vztahů českých aktérů na misích v Afghánistánu, především civilních pracovníků a vojáků provinčních rekonstrukčních týmů, a místních obyvatel Afghánistánu. Teoretická část bakalářské práce je postavena na názorech Samuela P. Hungtingtona o střetu civilizací a Francise Fukuyamy o konci dějin. V práci je taktéž využíváno názorů jejich kritiků například docenta Miroslava Mendela. Jako metodologický postup je v práci zvolena především diskurzivní analýza. Interpretace názorů českých aktérů v Afghánistánu, jejich postojů a také proměny jejich vnímání odlišné civilizační skupiny byla prováděna na základě rozboru a analýzy relevantních dat. Jednak veřejně dostupných materiálů a informací o misi v Afghánistánu, dále pak na základě publikovaných rozhovorů s účastníky PRT Lógar a také dle výsledků vlastního dotazníkového šetření mezi vojáky a civilními experty. Cílem bakalářské práce je porozumět vzájemnému vztahu českých aktérů a afghánského obyvatelstva v průběhu rekonstrukčních snah v Afghánistánu a zároveň přiblížit, které z teorií o vzájemném vztahu dvou rozdílných kulturních skupin, tedy teorii Samuela Hungtingtona nebo Francise Fukuyamy, se zkušenosti českých vojáků a civilních pracovníků více přibližují.
|
|
|
Úvahy o globálním řádu po skončení studené války: perspektiva Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona
Jurásek, Miroslav ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Gombár, Eduard (oponent)
Doba po skončení studené války byla velmi nejistá. Pro správné rozhodování politici museli zvažovat celou řadu scénářů predikujících možné globální trendy. Většinu těchto vizí globálního uspořádání je možné klasifikovat ve smyslu řád a anarchie. Na začátku 90. let minulého století vyšly dvě celosvětově známé knihy "Konec dějin a poslední člověk" od Francise Fukuyamy a "Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu" od Samuela P. Huntingtona, které velmi dobře zapadají do koloritu těchto úvah. Provokativní a kontroverzní teorie konec historie a střet civilizací byly mnohými odborníky kritizovány a empiricky zpochybňovány. Na druhé straně jiní je používali jako teoretická východiska pro své další analýzy. Tato disertační práce je příspěvkem do diskuse mezi odpůrci a příznivci obou teorií, když zkoumá predikční potenciál (neboli prediktabilitu) obou teorií. S využitím metodologických teoretických programů Imreho Lakatose je argumentováno, že obě teorie jsou ještě i dnes platné, protože podstata teoretických programů (neboli tvrdé jádro ve smyslu Lakatosovy metodologie) nebyla dosud vyvrácena. Zároveň obecnost tohoto jádra rovněž určuje specifické rysy a charakter obou teorií. Z tohoto důvodu jsou pro praktický význam obou teorií významnější jiné faktory, které jsou součástí tzv. vnější historie vědy. Obě teorie sice naplňují kritéria tzv. silné ideje (schopné se prosadit v praxi), které navrhl J. Mehta, přesto je možné konstatovat, že teorie střet civilizací je v tomto ohledu ještě silnější. Zvláštní povaha obou teorií je také ilustrována ve dvou případových studiích o Unii jihoamerických národů a Šanghajské organizaci pro spolupráci. Nejdříve je zdůvodněn výběr těchto případových studií, následně jsou v rámci Lakatosovy metodologie identifikovány a vysvětleny teoretické anomálie. Vzhledem k tomu, že nebyly u těchto integračních uskupení nalezeny anomálie, které by v rámci teorií konec historie a střet civilizací neměly vysvětlení, je i současnou praxí potvrzena aktuálnost zkoumaných teorií. Případové studie rovněž pomáhají lépe pochopit interpretační možnosti obou teorií.
|
|
|
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.
|
|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
|
|
Koncepce Samuela Huntingtona a její kritici
Ščetinkinová, Natálie ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jeníčková, Martina (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá koncepcí střetu civilizací Samuela Huntingtona. Dané téma popisuje v celé šíři. Definuje nejprve pojmy spojené s kulturou. Poté je popsána samotná koncepce střetu civilizací v jejích hlavních tezích, přičemž neopomíjí konsekvence spojené s dalšími pracemi i samotným životem autora. Dopadům, které daná práce vzbudila, je věnována samostatná část práce. Ta je rozdělena na dvě části. V první části jsou prezentována obecná vyjádření některých autorů. V druhé části se pojednává o ucelených koncepcích vybraných autorů. Konkrétně jsou ve výběru zastoupeni Francis Fukuyama, Immanuel Wallerstein, Alvin Toffler a Michael Novak. Po vymezení stěžejních myšlenek těchto velkých myslitelů je provedeno srovnání jejich koncepcí podle následujících pojmů - univerzalismus, demokracie a kapitalismus, světový řád a modernizace. V poslední části diplomové práce jsou vyvozeny závěry vyplývají ze srovnání uvedených koncepcí týkajících se mezinárodního uspořádání, což činí problematiku přehlednější pro zájemce z řad veřejnosti i laiků.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
host ::
RSS.