|
|
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
|
|
|
Křesťanská mírová konference a rozdělené Německo v době bipolárního světa
Beneš, Ladislav ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vývoje návrhu řešení německé otázky v době po druhé světové válce, který rozpracovala jedna z největších ekumenických organizací poválečné doby - Křesťanská mírová konference. Na tomto konkrétním příkladě chce autor ukázat povahu organizace, která vznikla z popudu teologů a aktivních křesťanů z východního bloku ve spolupráci se svými protějšky ze Západu, především ze Spolkové republiky Německo. Proto budou prezentované ideje KMK následně srovnávány s vývojem mezinárodních vztahů v době studené války a s jejich možnými politickými dopady. Zároveň lze na této problematice ukázat proměnu jednání, především evropských aktérů, na mezinárodním poli po roce 1968. Okrajovým tématem práce je pak otázka, jak mohla obdobná organizace fungovat v prostředí socialistického státu, což bude demonstrováno na Německé demokratické republice.
|
host ::
RSS.