|
|
Pianistův smysl a cit pro harmonii ve skladbách romantismu
Široká, Zuzana ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Ve své práci zkoumám způsoby, jakými klavíristé vnímají harmonii ve skladbách romantismu. V úvodu práce zasazuji harmonii romantismu do kontextu dějin harmonie a tonálního systému a v navazujícím textu přibližuji, co je nám známo o Chopinově práci s pohyby, zvukem a harmonií. Zbylá část práce je věnována výzkumu. Výzkum je veden formou kvalitativního výzkumu, kdy jsem se čtyřmi klavíristy vedla rozhovor o třech skladbách z období romantismu. Všem klavíristům jsem zadávala Mazurku h moll, op. 30, č. 2 od Fryderyka Chopina, další dvě skladby si klavíristé volili samostatně, měli si zvolit skladby od Roberta Schumanna, Sergeje Rachmaninova nebo Franze Liszta. V rozhovoru pokládám takové otázky, abych zjistila, jak ve skladbách pracují s tonalitou, spojují-li si tóniny s nějakým charakterem, nakolik je pro ně důležitý terén či reliéf skladby a nakolik inklinují k detailnímu rozboru skladeb z hlediska harmonie, a nakolik je tento rozbor řízeným či intuitivním procesem. Na mé otázky mi odpovídají velmi úspěšná pedagožka klavíru a zároveň zástupce ruské klavírní školy, Viktoria Kraf, dále známí čeští klavíristé Jaroslava Vernerová, Miroslav Sekera a Jan Jiraský, který je zároveň profesorem na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Odpovědi interpretů jsou ovlivněny i skutečností, že tři z oslovených...
|
|
|
Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova
Pivoňková, Amálie ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Bakalářská práce Virtuozita v etudách Fryderyka Chopina, Ference Liszta a Sergeje Rachmaninova se zabývá zkoumáním virtuozity a virtuózních prvků v etudách Chopina, Liszta a Rachmaninova. Práce nejprve vysvětluje, co je klavírní virtuozita a z čeho se skládá. Na základě toho jsou v následujících kapitolách zkoumány a analyzovány jednotlivé koncertní etudy výše uvedených skladatelů, jakožto ideální příklad virtuozity. Chopinovy Etudy jsou rozděleny podle problematiky, která v nich dominuje. Etudy Liszta a Rachmaninova nejsou rozděleny, neboť jsou více komplexní. Často obsahují kombinaci více problematik a je náročné určit, která z nich převažuje. Navzdory tomu, že nejsou rozděleny, je s nimi pracováno stejným způsobem, jako s etudami Chopinovými. Podle konkrétních problematik práce zjišťuje, jakým způsobem danou etudu cvičit a jaká úskalí je třeba překonat, aby byla interpretace zdařilá. Na začátku kapitol autorka práce nastiňuje životní osudy výše uvedených skladatelů. Díky stručnému představení každého z nich je snazší pochopit způsob, jakým každý z nich komponoval a co je pro jejich tvorbu příznačné. Práce klade důraz na to, že virtuozita není pouze technická záležitost, nýbrž souhrn vícero faktorů. Prostřednictvím zkoumání a porovnávání daných etud autorka zjišťuje, že je tomu skutečně tak....
|
|
| |
|
|
The Death of the Female Protagonists in The Awakening, "The Yellow Wallpaper" and The House of Mirth, and Its Realistic Foundations.
Mervová, Lenka ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato práce analyzuje téma smrti nejenom jako výhradně vnitřní konflikt daného jedince, ale sleduje jej i v kontextu společnosti a jejího tlaku působícího na tohoto jedince. Předmět analýzy tvoří Probuzení Kate Chopinové, Dům radovánek Edith Whartonové a "Žlutá tapeta" Charlotte Perkins Gilamanové. Stěžejní úlohu pak v této práci sehrává literární typologie, která nejenom pomáhá pochopit kontrast, který vznikl v pojetí smrti ženských hrdinek, ale zároveň poskytuje výkladový rámec u jednotlivých děl. Smrt, jakožto komplexní jev, je v dílech Chopinové, Whartonové a Gilmanové pojímána v širší perspektivě, tedy netvoří ji pouze samotný konec fyzické existence, ale je vnímána jako odraz konfliktu mezi vnějšími faktory společenskými, ekonomickými, rodinnými a vnitřními predispozicemi, tužbami, představami, ideály a hodnotami. V ryze osobní dimenzi pak práce reflektuje vliv tohoto konfliktu na vnímání vlastní identity analyzovaných hrdinek. Právě ona eroze původní identity a snaha následně se s touto situací vyrovnat tvoří nejenom přímý předstupeň, jenž je následován smrtí v tradičním pojetí, ale umožňuje i samostatné pojetí této fáze jakožto metaforické smrti, jak ilustruje "Žlutá tapeta" Gilmanové. V případě Probuzení a Domu radovánek je tato fáze konfliktu následována sebevraždou hrdinky a smrt...
|
host ::
RSS.