|
| |
|
|
Nové způsoby odstraňování kyslíku z analyzovaných roztoků při voltametrickém stanovení organických látek
Batěk, Jan ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo ověření nových způsobů odstranění kyslíku z analyzovaných roztoků při voltametrickém stanovení organických látek. Pro odstranění rozpuštěného kyslíku byla zvolena metoda chemické redukce. Pro tyto účely byly použity látky karbohydrazid, N,N-diethylhydroxylamin a 2-butanonoxim. Tyto látky se používají k odstranění kyslíku z kotelních systémů. Poslední látkou byl siřičitan sodný. Schopnost látek odstraňovat kyslík byla sledována pomocí techniky diferenční pulsní voltametrie (DPV) v závislosti na pH prostředí (Brittonův-Robinsonův pufr). Jako modelová látka při těchto stanoveních byl použit roztok 4-nitrofenolu o koncentraci 1∙10−4 mol∙l−1 . Provedeným výzkumem jsme zjistili, že karbohydrazid neměl na odstranění kyslíku žádný účinek v celém rozsahu pH. Při použití siřičitanu sodného se podařilo odstranit kyslík z analyzovaného roztoku při pH 8, 10 a 12 a stanovení 4-nitrofenolu bylo proveditelné. Použitím N,N-diethylhydroxylaminu při pH 10 a 12 a 2-butanonoxim při pH 8, 10 a 12 byl z analyzovaného roztoku odstraněn kyslík. Avšak pro stanovení 4-nitrofenolu jsou tyto látky nevhodné.
|
|
| |
|
|
Používání chemických zbraní v 1.světové válce a poučení pro součastnost
PRAŽÁK, Marek
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis a charakteristiku chemických zbraní použitých během první světové války a na důsledky, které z toho vyplývají pro současnost. V úvodní části práce předkládám ucelený přehled chemických zbraní, jejich klasifikaci a účinek na lidský organismus. Dále popisuji jednotlivé chemické látky použité v bojích první světové války v letech 1914 ? 1918 a zmiňuji nejdůležitější a klíčové útoky bojovými chemickými látkami včetně popisu vývoje a konstrukce použité chemické munice. V další části práce se věnuji ochraně proti zbraním hromadného ničení a to zejména jednotlivým typům ochrany a zhodnocuji dopad použití chemických zbraní během první světové války na současnost. Co se týká metodické stránky, shromáždil jsem informace z odborných pramenů a snažil se obecně a srozumitelně zmapovat danou problematiku a to i na základě vlastních poznatků a zkušeností. Práce je postavena na dvou základních hypotézách: 1. První světová válka ukázala, že v případě potřeby se válčící strany uchýlí i k použití zakázaných prostředkům včetně chemických zbraní; 2. První světová válka položila základní stavební kameny moderní ochrany proti chemickým zbraním a ochraně proti zbraním hromadného ničení obecně. Obě tyto předložené hypotézy se ukázaly být pravdivé, což se snažím ve své práci doložit. První hypotéza dokládá, že i přestože chemické zbraně byly oficiálně zakázány na Haagské konferenci, válčící strany neváhaly je v případě potřeby vyrobit, zdokonalit a využít proti nepříteli. Druhou hypotézu potvrzuje fakt, že spolu s vývojem a zdokonalováním chemických zbraní a munice se vyvíjela a zdokonalovala ochrana proti těmto zbraním, stejně jako detekce bojových chemických látek a varování vojsk při jejich použití. Důsledkem tohoto je existence současné protichemické ochrany a vznik nového vojenského oboru - Ochrany proti zbraním hromadného ničení.
|
host ::
RSS.