|
|
Systematical Field Survey in South Uzbekistan
Tušlová, Petra ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Mařík, Jan (oponent)
Následující text shrnuje dvouletý projekt, který proběhl v Šerabádském okrese v jižním Uzbekistánu. Výzkum byl zaměřen na systematickou povrchovou prospekci v bezprostřední blízkosti uměle navršených pahorků vzniklých dlouhodobým osidlováním, které se v centrální Asii nazývají tepa. Pět rozdílných oblastí bylo zkoumáno za účelem stanovení rozsahu původního osídlení a jeho datace. Práce byla realizována za pomoci satelitních snímků v kombinaci s topografickými mapami. Informace získávané při prospekci byly zaznamenány do GIS aplikace pomocí zařízení PDA, a vyhodnocovány v počítači. Výsledky povrchové prospekce byly ověřeny pomocí doplňkových metod testovacích sondáží a celkových sběrů. Klíčová slova: Centrální Asie, jižní Uzbekistán, Šerabádský okres, topografické mapy, satelitní snímky, systematická povrchová prospekce, testovací sondáže, povrchové sběry, aplikace GIS.
|
|
|
Role vybraných regionálních mezinárodních organizací v zahraniční politice Ruské federace vůči zemím Střední Asie
Rejzková, Lenka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Bakalářská práce pojmenovaná "Role vybraných regionálních mezinárodních organizací v zahraniční politice Ruské federace vůči zemím Střední Asie" se věnuje postavení Ruské federace v postsovětském prostoru a jak z názvu vyplývá, zaměřuje se na pozici Ruska ve Střední Asii. Během prvního prezidentského období Vladimíra Putina vznikly tři vybrané regionální mezinárodní organizace s ruským členstvím: Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS), Eurasijské hospodářské společenství (EurAsEC) a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Založení ŠOS institucionalizovalo zájem Čínské lidové republiky o silnější vazby s regionem a ve stejném období se vzhledem ke svému zapojení v Afghánistánu začaly o Střední Asii zajímat Spojené státy. Také další aktéři projevili zájem na různých formách spolupráce se zeměmi regionu. Tato bakalářská práce je komparací, která analyzuje dopad existence výše jmenovaných organizací na pozici Ruska ve Střední Asii a hodnotí tak jejich paralelní působení, kdy organizace vedle sebe fungovaly od doby svého založení, po ukončení činnosti Eurasijského hospodářského společenství závěrem roku 2014. Je věnována pozornost charakteru organizací, jaké cíle si stanovily v zakládacích listinách, zda jsou schopné dostát svým stanoveným cílům a co jejich existence znamená pro roli...
|
|
|
Geopolitické směřování zahraniční politiky Turecka : možnosti a perspektivy
Dimelis, Konstantinos ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Cílem této práce je analyzovat soudobou tureckou zahraniční politiku, zda se nevzdaluje od Západu. Pro zodpovězení této otázky práce mapuje a analyzuje zahraniční vztahy Turecka se třemi hlavními geopolitickými oblastmi směřování turecké zahraniční politiky: s Evropskou unií (EU), se Střední Asií a s muslimským světem, zejména se Středním východem. Směřování zahraniční politiky Turecka je také ilustrováno pomocí empirické části práce - kvantitativní analýzou událostí z časového období druhého pololetí roku 2012. Analýza vede k závěrům, že přístupové rozhovory s EU vyznívají tak, že Turecko do EU není zváno. Ve Střední Asii hájí své bezpečnostní zájmy Rusko spolu s Čínou, Turecko se zde prosazuje pouze v oblasti ekonomické a kulturní. Současná zahraniční politika Turecka, stále více se identifikujícího s islámskou identitou, se stává nezávislejší a nejvíce se zaměřuje na oblast Středního východu. Má ambice reprezentovat celý muslimský svět. Přesto nelze říci, že by se Turecko zcela odpoutávalo od Západu. Naopak se nyní více přimklo k Západu proti sílícímu vlivu Íránu.
|
|
|
Chinese Economic Statecraft in Central Asia: the Case of Kyrgyzstan
Michalová, Anežka ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje čínským ekonomickým stimulům v Kyrgyzstánu. Nejprve představuje vzestup Číny jako hlavní ekonomické síly ve Střední Asii od roku 2000 a následně používá Blanchardovu a Ripsmanovu teorii ekonomické politiky k určení úrovně státnosti Kyrgyzstánu a pravděpodobnosti jeho podlehnutí ekonomickým stimulům během éry prezidenta Atambajeva. Cílem je poskytnout pohled na ekonomickou politiku z perspektivy přijímajícího státu a vysvětlit, proč spolupráce Kyrgyzstánu s Čínou byla méně úspěšná než v případě ostatních středoasijských zemí. Přestože celková úroveň státnosti Kyrgyzstánu byla nízká, nedošlo ke splnění všech požadavků čínské strany. Nízká míra státnosti neumožnila vládě překonat domácí odpor vůči čínským projektům a vynutit si realizaci projektů. Čínská rozvojová pomoc a investice, ve skutečnosti zaměřené na expanzi čínských podniků, nezískaly podporu veřejného mínění a kvůli svému zapojení do korupčních afér a veřejných skandálů přispěly k nárůstu protičínských nálad. Rusko v roli třetí strany představovalo alternativu pro kyrgyzské politiky a mohlo podpořit odpor Kyrgyzstánu vůči čínským snahám.
|
|
|
Čínská rozvojová spolupráce ve Střední Asii
Mlíková, Anna ; Ficek, František (vedoucí práce) ; Horálek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čínskou rozvojovou spoluprací ve Střední Asii, přesněji v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Za posledních několik let se Čína stala největším dárcem v regionu, což přispívá k narůstajícímu čínskému vlivu. Tématem této práce je vysvětlit politické motivy čínské rozvojové spolupráce a analyzovat čínské projekty v daných zemí. V práci vysvětluji tradiční koncept rozvojové spolupráce a čínskou alternativu, dále popisuji vývoj zahraničních vztahů Čínské lidové republiky se zeměmi Střední Asie a čínské aktivity a zájmy ve zkoumaných zemích. Ve vlastní analýze zkoumám alokace čínské rozvojové spolupráce podle sektorů a celkový objem financí podle definice tradiční a čínské rozvojové spolupráce. Hlavním výsledkem této práce je, že poskytování čínské rozvojové spolupráce v regionu je určováno především vlastními strategicko- politickými zájmy, než zájem o hospodářský růst a zvyšování životní úrovně zkoumaných zemí. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, Čína, Střední Asie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, politický vliv, Belt and Road Initiative
|
|
|
Prezidentské klany v Kazachstánu a Uzbekistánu: postavení a vývoj
Jordanová, Anna ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem politických klanů prezidentů Kazachstánu a Uzbekistánu. Časově se soustředí období nástupů do funkcí prvních dvou prezidentů (Nursultana Nazarbajeva v Kazachstánu a Islama Karimova v Uzbekistánu) po vyhlášení nezávislosti na Sovětském Svazu a také dosavadní vládu jejich bezprostředních nástupců (Kasyma-Žomarta Tokajeva a Šavkata Mirzijojeva). Zkoumá mocenské a společenské postavení zejména jejich nejbližších rodinných příslušníků v těchto klanových strukturách, se zvláštním přihlédnutím k jejich možným rolím ve státních záležitostech po odstoupení (resp. smrti) jejich patrona.
|
|
|
Bandwagoning with the Belt and Road: Russia's changing attitude towards the Chinese presence in Central Asia post-Crimea
Bill, Simon ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent) ; Duncan, Peter John Stuart (oponent)
Název práce BILL, Simon. Konformní pás a cesta: měnící se postoje Ruska k čínské přítomnosti ve Střední Asii. Praha, 2019. 78 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of Russian and East European Studies. Supervisor Prof. Jan Šír, Ph.D. Abstrakt Od pádu Sovětského svazu považuje Rusko státy Střední Asie za součást své výlučné sféry vlivu. V posledních letech však Čína zvýšila svou přítomnost v tomto regionu a výrazně investovala především do odvětví energetiky a dopravy. Příkladem těchto aktivit je projekt Nové Hedvábné stezky, známý pod názvem "Belt and Road Initiative" (BRI), a konkrétně Ekonomický pás hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt), který byl vytvořen v září 2013. Mnozí se domnívali, že zvýšená přítomnost Číny v tomto regionu a souběžné vytvoření ruské iniciativy v podobě Eurasijské ekonomické unie (EaEU) znamená střet těchto dvou velmocí. Vztahy mezi oběma velmocemi se však nezhoršily, právě naopak. V roce 2015 se vzhledem ke svým kontroverzním aktivitám na Ukrajině Rusko ocitlo v mezinárodním systému izolované a nečekaně iniciativu Číny pozitivně přijalo. Tato diplomová práce vysvětluje stále vstřícnější postoj Ruska vůči rostoucím investicím a vlivu Číny ve Střední Asii, a to navzdory horlivé ochraně ruské...
|
|
|
Transformations of the Central Asian Regional Energy Security Complex after 1991: The Case of the Turkmenistan - China Gas Pipeline
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kaczmarski, Marcin (oponent) ; Tichý, Lukáš (oponent)
Předkládaná doktorská práce se zabývá energetickou bezpečností v regionu Střední Asie s důrazem na sektor zemního plynu. Výzkum se snažil zodpovědět otázku, zdali jsou jednotliví státní aktéři ve Střední Asii ve formulaci své energetické politiky více nakloněni strategickému nebo tržnímu přístupu k formulaci energetické politiky. Zodpovězení této výzkumné otázky cílilo na lepší pochopení přístupu jednotlivých státních aktérů k velkým infrastrukturním projektům, jako je stavba plynovodu Střední Asie - Čína. Pro potřeby práce byl zkonstruován regionální komplex energetické bezpečnosti Střední Asie, do kterého bylo kromě pětice středoasijských států zahrnuto také Rusko a Čína jako dva majoritní importéři zemního plynu z regionu. Na základě teoretické literatury byl poté sestaven model pro posuzování sektoru zemního plynu z hlediska formulace energetické politiky jednotlivých státních aktérů. Tento model byl následně aplikován na tři případové studie klíčových státních aktérů v rámci regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie. Jedná se o případové studie na Rusko, Čínu a Turkmenistán. Na základě aplikování kritérií modelu na jednotlivé případy výzkum došel k závěru, že v případě všech tří aktérů regionálního komplexu energetické bezpečnosti Střední Asie převažoval ve zkoumaném období po...
|
|
|
Teorie personalismu v zahraniční politice. Případ vztahu Turkmenistánu vůči Afghánistánu v období prezidenta Berdimuhamedowa
Čechová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptaci personalismu na zahraniční politiku, kterou zkoumá na případové studii zahraničních vztahů Turkmenistánu vůči Afghánistánu za vlády prezidenta Berdimuhamedova. Adaptace vychází z dedukce ze základních atributů personalismu, které byly získány pomocí syntézy teorií neopatrimonialismu, personalismu a patronálního prezidencialismu a analyticky zkoumá adaptaci na roli Berdimuhamedova v zahraniční politice státu. Mezi hlavní charakteristiky zahraniční politiky personalistických režimů patří vůdcova plná moc nad ní, která je dobře pozorovatelná na tom, že zahraniční politika sleduje a podpoří vnitřní politiku a cíle vůdce. Adaptaci personalismu na zahraniční politiku a tyto charakteristiky potvrzuje zahraniční politika Turkmenistánu vůči Afghánistánu, v níž hraje Berdimuhamedov klíčovou roli. Hlavním cílem v politických vztazích je udržování přátelských vztahů s afghánskou vládou i Tálibánem a předejít tím přelití konfliktu do Turkmenistánu, což by mohlo oslabit Berdimuhamedovu moc a patron-klientskou síť. Berdimuhamedov se snaží diverzifikovat turkmenský export proto, aby byla snížena závislost na tradičních obchodních partnerech, a aby získal dostatek financí k udržení režimu a své klientské sítě. Co se týče problematiky bezpečnosti, tak lze pozorovat snahu...
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
host ::
RSS.