|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Podnikatelský plán poskytování tlumočnických služeb neslyšícím v Karlovarském kraji
Bízková, Tereza ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
V práci jsem se zaměřila na současnou situaci poskytování tlumočnických služeb neslyšícím v Karlovarském kraji. V teoretické části diplomové práce se zabývám uvedením čtenáře do problematiky terminologie, jazyka a komunikačních systémů, počtu neslyšících v České republice a uvádím základní informace o komunitě neslyšících. Cílem této práce je navrhnout podnikatelský plán pro tlumočnické služby neslyšícím pro rok 2019. Situaci neslyšících v Karlovarském kraji jsem zmapovala díky prostudování dokumentů celorepublikových poskytovatelů tlumočnických služeb neslyšícím a uskutečněnému kvalitativnímu výzkumu s lékaři z pracovišť otorinolaryngologií a foniatrií poskytující služby na území Karlovarského kraje, výzkum byl zaměřen na komunikační potřeby osob se sluchovým postižením a informovanost lékařů ohledně poskytování tlumočnických služeb neslyšícím v kraji. Z dokumentů celorepublikových poskytovatelů je zjištěn přesný počet poskytnutých tlumočnických služeb neslyšících v kraji. Z dokumentů nešlo vyčíst počet neslyšících klientů z Karlovarského kraje. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že lékaři nejsou informování o komunikačních potřebách neslyšících, mají zprostředkované informace o neslyšících a sami si nevyhledávají informace ke komunitě a kultuře neslyšících. Na základě zjištěných údajů jsem...
|
|
|
Němečtí antifašisté v Československu po druhé světové válce ve srovnání s oblastí Karlovarska
Deutschová, Kristýna ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Mezi německy hovořícím obyvatelstvem na území Československa se v období let 1938 až 1945 vyskytovala skupina těch, kteří se stavěli na odpor nacistické politice a projevovali ochotu bránit československý stát. Mnozí z nich se zapojili i aktivně především do zahraničního odboje, řada z nich za svůj postoj pykala v koncentračních táborech, či byla dokonce popravena. Předložená bakalářská práce pojednává o německých antifašistech v Československu po roce 1945 a z části věnuje svou pozornost oblasti Karlovarska. Po vymezení problematického pojmu antifašista a nastínění pozice antifašistů v Československu po podpisu Mnichovské smlouvy je v jednotlivých kapitolách popsán vývoj situace německých antifašistů na území Československa po druhé světové válce a podmínky, za kterých následně v rámci antifašistických transportů opouštěli zemi. V poslední části práce je nastíněn vývoj postavení německých antifašistů na Karlovarsku. Tato oblast bude zkoumána i proto, že Karlovarsko představovalo oblast obydlenou převážně německým obyvatelstvem. Práce se pokouší prozkoumat vývoj postavení antifašistů v oblasti Karlovarska v souvislosti s ostatním územím a určit případné odlišnosti.
|
|
|
Těžba hnědého uhlí na Karlovarsku v meziválečném období
Somogyi, Tomáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce je rozbor situace hnědouhelné těžby na Karlovarsku v letech 1918 až 1938. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. Teoretická část popisuje rostoucí význam hornictví a rozvoj hnědouhelného dobývání před vznikem Československa. Analytická část se věnuje popisu největších důlních společností a porovnání se Severočeským revírem. V práci jsou využity data z nepublikovaných pramenů podnikového archivu a literatury regionálních autorů. Výsledkem výzkumu je zjištění, že z hlediska zaměstnanosti byl význam těžby srovnatelný se stavem v současnosti. Úroveň těžby byla o 75 % nižší než v revíru Severočeském. Vývoj produktivity v období mezi světovými válkami ovlivnila odbytová krize, Velká deprese a zbrojení v druhé polovině 40. let. 20. století.
|
|
| |
|
|
Úvodní studie projektu Integrovaný nadregionální systém nakládání s odpady s cílem úspory primárních přírodních zdrojů (INSNO)
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje‚ a. s., Ústí nad Labem ; Hellmich, Manfred
Předkládaná studie představuje systém sběru, shromažďování, úpravy a zpracování odpadů především z komunální sféry v podobě dále využitelných paliv z odpadů a produktů využitelných jako technologický materiál pro úpravu skládek. Zvažuje možnosti uplatnění paliv z odpadů na trhu, definuje možné zdroje pro využívání paliv a potřebné kroky k tomu, aby tato paliva z odpadu mohla být využita jako náhrada přírodních zdrojů, především hnědého uhlí, případně zemního plynu. Cílem projektu je zajištění materiálového nebo energetického využití komunálního odpadu (KO) nebo výrobků vzniklých úpravou KO a dalších druhů energeticky využitelných odpadů (např. odpady dřeva, textilu, pneumatiky, podíly ze zpracování elektrošrotu, autovraků, nevyužitelný plast).
|
host ::
RSS.