|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Helsinská konference a studená válka
Hannibal, Marek ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která se uskutečnila v letech 1973-1975. Snahy o svolání bezpečnostní konference se datují od padesátých let, kdy Sovětský svaz vyzval evropské země k účasti na konferenci, která by vyřešila bezpečnostní situaci v Evropě. V mém výzkumu si kladu otázku, jaké motivy vedly Sovětský svaz ke svolání konference a jaké byly příčiny nezdaru těchto iniciativ. Dokazuji, že snahou Sovětského svazu nebylo primárně uzavření kolektivní smlouvy, ale v různé míře oslabení Západu. V chronologickém pořadí sleduji vývoj vztahů mezi Varšavskou smlouvou a Severoatlantickou aliancí v průběhu šedesátých let, které vedly ke svolání konference v roce 1973. Dále se zabývám zájmy skupin států v průběhu konference a analyzuji jejich úlohu v procesu přijímání Závěrečného aktu.
|
|
|
Vliv Helsinské skupiny na dodržování lidských práv na Ukrajině
Balahura, Milan ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Bakalářská práce Vliv Helsinské skupiny na dodržování lidských práv na Ukrajině pojednává o historii ukrajinského disentu, především o jeho závěrečné etapě - Ukrajinské Helsinské skupině. Tato organizace vznikla po podepsání Závěrečného aktu Sovětským svazem na Konferenci v Helsinkách a měla za cíl informovat ukrajinské obyvatelstvo a světové společenství o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině. Přestože se jednalo o zcela legální občanskou organizaci, byli brzy po založení její členové zatčení a odsouzení k mnoha letům pracovních táborů a vyhnanství. Díky silné vůli politických vězňů a díky členům Ukrajinské helsinské skupiny v zahraničí se podařilo i nadále informovat o přestupcích sovětského komunistického režimu proti lidským právům, k jejichž dodržování se zavázal na konferenci v Helsinkách. Také se dařilo informovat světové společenství o stavu politických vězňů v gulazích. A právě díky nátlaku ze strany hlavních představitelů USA a Kanady se podařilo zachránit mnoho životů odsouzených, kteří by jinak skončili na popravišti. Ukrajinská helsinská skupina se stala zcela novou a zároveň závěrečnou etapou v dějinách ukrajinského disentu.
|
|
|
Možnosti reformy OBSE v kontextu evropského dialogu o bezpečnosti
Manoch, Karel ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje soudobé pozici Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v evropské bezpečnostní architektuře, přičemž hodnotí zejména možnosti reformního procesu této organizace, jejíž efektivita i opodstatněnost další existence jsou v současné době zpochybňovány. Důraz je přitom kladen zejména na analýzu specifik OBSE, jejích silných a slabých stránek a také zájmů klíčových aktérů na dalším směřování organizace. Práce se podrobně zabývá i dosavadními pokusy o reformu OBSE včetně nejaktuálnějších iniciativ a návrhů v rámci širších úvah o evropské bezpečnosti. Na základě předchozích poznatků jsou následně vyvozeny shrnující závěry a v práci jsou rovněž predikovány možné scénáře týkající se budoucnosti OBSE a její tolik diskutované reformy.
|
host ::
RSS.