|
|
Perspektivy duchovenské služby z pohledu duchovních Pražské diecéze CČSH
Netřeba, Tomáš ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Diplomová práce "Perspektivy duchovenské služby z pohledu duchovních Pražské diecéze CČSH" se věnuje fenoménu duchovenské služby v Pražské diecézi Církve československé husitské. Poskytuje historicko - teologický úvod k duchovenské službě v CČSH a popis aktuálních církevních řádů, které determinují aktuální práva a povinnosti duchovních. V teoretické části se dále věnuje popisu osobnostních předpokladů duchovenské služby dle prof. Rutrleho, aktuálním požadavkům na vzdělání, kvalifikaci duchovního a současným výzvám, které duchovenskou službu v Pražské diecézi CČSH provázejí. V praktické části autor pomocí kvantitativní metody fenomenologického zkoumání aplikované metodou polostrukturovaného rozhovoru s částečně otevřenými otázkami dle Hendla poskytuje pohled na vnímání současné duchovenské služby jáhny a kněžími Pražské diecéze CČSH a současně poskytuje náhled na to, jak si tito duchovní představují možné zlepšení své služby v perspektivě budoucnosti. NETŘEBA, Tomáš. Perspektivy duchovenské služby z pohledu duchovních Pražské diecéze CČSH. Magisterská kvalifikační práce. Praha: Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy. 2023, 71 s.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv odluky církve od státu na sebepochopení Církve československé husitské
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Anotace: Práce popisuje současný stav financování církve po odluce církve od státu. Analyzuje právně finanční vztahy v Církvi československé husitské a snaží se odhadnout budoucí vývoj financování církve a jeho vliv na sebeuvědomění církve jako takové. Peníze v podobě finanční náhrady budou do církve proudit dlouhou dobu (ještě asi 28 let od roku 2015), ale i to je limit, který bude jednou dosažen. Do té doby se uvidí, zda církev bude schopna generovat peníze pro svou činnost z finanční náhrady, kterou po dobu třiceti let dostávala a uzpůsobí svou strukturu a vnitřní vztahy realitě. V opačném případě může dojít i k zániku církve jako instituce.
|
|
|
Teologie objetí Miroslava Volfa v kontextu teologie CČSH se zaměřením na otázku eschatologie vedoucí ke křesťansky angažovanému životu
Sedlák, Filip ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Teologie objetí Miroslava Volfa v kontextu teologie CČSH se zaměřením na otázku eschatologie vedoucí ke křesťansky angažovanému životu Filip Sedlák Abstrakt Počínaje přelomem 19. a 20. století přehodnotila teologie svůj základ, jímž se opět stala eschatologie. Pohled, který byl v osvícenství vyhrazen pouze outsiderům, se stal pohledem všeobecně přijímaným. Intenzita tohoto posunu se měnila různými způsoby, ovšem rozhodně nemůžeme říci, že byl překonán či nahrazen nějakou novou vlnou. Realitu eschatologického paradigmatu v současné teologii musíme brát vážně i z důvodu, že zasáhl v nemalé míře i teologii Církve československé (husitské). Postavení eschatologie v rámci teologie CČS(H) ovšem nenabylo svého významu až vlivem tohoto zlomu, ale má své dějinné opodstatnění v návaznosti na českou reformaci, s níž téma eschatologie nerozlučně souvisí, stejně tak její pojetí eschatologie jako podnětu k praktickému jednání, vnímanému jako příprava cest pro příchod Páně, které může dorůst až do revolučního rozměru. Tuto návaznost také hned velmi záhy po svém založení nově vzniklá církev proklamovala heslem: "dokončení české náboženské reformace". Je nepochybné, že CČS(H) již od svého počátku chtěla být církví křesťansky angažovanou a to převážně v sociální oblasti, ale i v působení na politické klima v mladé republice....
|
|
|
Ex 20,4 v teologii Církve československé husitské
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem 2. přikázání, známého jako přikázání Nezobrazíš, respektive Ex 20,4 v pojetí teologie CČSH, zastoupené zde především pojetím Zdeňka Trtíka, hlavního autora oficiálního katechismu církve. Trtík používá jako předlohu pro svůj výklad překlad Bible kralické, který usiluje o co nejvěrnější překlad původního hebrejského znění a který je v pojetí 2. přikázání v linii nejdůležitějších historických překladů Bible v čele s Vulgátou. Těmto překladům ve své většině odpovídají také jejich výklady, které o nezobrazování Boha nehovoří. Trtíkův výklad však zřetelně vychází z výkladové tradice, orientované zřejmě spíše Biblí Curyšskou, která nezobrazování Boha jako výklad 2. přikázání zdůrazňuje. Tuto tradici Trtík navíc osobitým způsobem přetváří. Protože tyto dvě hlavní vykladačské linie jsou od sebe do jisté míry vzdáleny, pokusila jsme se určit konkrétní důvody, které mohly Trtíka vést k upřednostnění jedné z tradic, a zároveň určit konkrétní prameny či inspirační zdroje, které Trtík ve svém výkladu mohl uplatnit. Současně se pokouším poukázat na sporná místa Trtíkova výkladu a navrhnout částečné řešení naznačených problémů.
|
|
|
Revitalizace náboženské obce
Hlavsa, Jan ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Říhová, Ladislava (oponent)
1 Abstrakt Obnova základních funkcí náboženské obce v kontextu současné společnosti době je jednou ze základních otázek diskutovaných v Církvi československé husitské. Pozornost je věnována zejména institučním, ekonomickým a pastorálním aspektům revitalizace. Na závěr je předložen návrh obecné optimalizace činnosti vedoucí k revitalizaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.