|
|
Production of lipid substances by Metschnikowia yeasts grown on some waste substrates
Gonová, Dominika ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Oleaginous yeasts posses the ability to accumulate increased amount of lipids under appropriate conditions. These microbial lipids vary in the composition of fatty acids which results in their wide application in the biotechnological industry. This master thesis focuses on the lipid production and fatty acids composition from waste substrates by the yeasts Metschnikowia depending on various cultivation conditions. The influence of temperature, the ratio of carbon and nitrogen in medium, and the concentration of different carbon sources was studied. The cheap and easy available waste substrates as glycerol and animal fat were used for the cultivation. The production characteristics of the yeasts were monitored by various technique including gas chromatography, Raman spectroscopy and fluorescence microscopy FLIM. Moreover, the partial optimalization of the pulse field gel electrophoresis was applied in order to characterize the karyotype of the yeasts Metschnikowia. All the studied strains were able to use the waste substrates and at the same time to produce lipids. The amount of lipids and mainly their compositions vary depending on the yeast strain and on the culture conditions. Nevertheless, the ability of the yeasts to produce significant amount of unsaturated fatty acids by manipulation of culture conditions was proved. The maximum lipid yield was achieved by M. pulcherrima 149 on glycerol medium and by M. andauensis 129 on medium containing waste animal fat.
|
|
|
Produkce a charakterizace imunologicky aktivních mikrobiálních beta-glukanů kvasinkami.
Gerspitzerová, Nela ; Šimanský, Samuel (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu různých kultivačních podmínek na produkci biomasy, beta-glukanů, lipidů, karotenoidů a dalších metabolitů u vybraných kmenů karotenogenních kvasinek. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou a část experimentální. V teoretické části jsou charakterizovány beta-glukany, možnosti jejich zdrojů a využití. Dále jsou zde popsány zvolené rody kvasinek, další jimi produkované metabolity, a nakonec možné metody analýzy těchto látek. V experimentální části je popsán postup kultivace, analýzy a získané výsledky. V rámci prvního experimentu byly zvolené kmeny kvasinek kultivovány na produkčních médiích s různým C/N poměrem, během druhého experimentu byly kvasinky kultivovány při různém obsahu fosforu, a to buď za laboratorní nebo za snížené teploty. Zvoleny byly kmeny Rhodotorula glutinis, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodosporidium toruloides, Cystofilobasidium macerans, Sporidiobolus metaroseus a Sporidiobolus pararoseus. Zvyšující se C/N poměr měl obecně pozitivní vliv na produkci lipidů, zato u karotenoidů působil opačným způsobem, na množství beta-glukanů neměl jednoznačný vliv. Bylo zjištěno, že snížení kultivační teploty má výrazně negativní efekt na produkci všech sledovaných metabolitů. Zvýšený obsah fosforu v produkčních médiích u většiny kmenů pozitivně ovlivnil produkci biomasy a zastoupení beta-glukanů, naopak největších hodnot obsahu karotenoidů bylo dosaženo při nižší koncentraci fosforu. Na množství a zastoupení lipidů neměl obsah fosforu téměř žádný vliv. Nejvyšší zastoupení beta-glukanů v biomase bylo zjištěno u kmene C. macerans, jejich největší produkce dosáhl kmen R. toruloides. Pro akumulaci lipidů v biomase byl nejvhodnější kmen S. metaroseus. Nejvyšší množství celkových karotenoidů bylo dosaženo u kmene R. mucilaginosa.
|
|
|
Regulace produkce lipidů a lipidických metabolitů u kvasinek
Rapta, Marek ; Breierová, Emília (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
U oleogénnych kvasiniek dochádza za vhodných podmienok k nadprodukcii a následnej akumulácii lipidov a lipidických látok. Touto vlastnosťou sa vyznačujú aj červené kvasinky, ktoré okrem lipidov produkujú aj karotenoidy – prírodné pigmenty využívané v potravinár-stve a doplnkoch stravy. Práca bola zameraná na skríning produkčných vlastností kmeňov Cystofilobasidium capitatum, Rhodotorula glutinis, Sporobolomyces roseus a Sporobolomy-ces shibatanus. Ako zdroje uhlíka boli zvolené glukóza a glycerol ako odpadný produkt pri produkcii biopalív. Najlepšie produkčné vlastnosti sa prejavili pri kmeňoch Cystofilobasidium capitatum a Rhodotorula glutinis. Pri nich došlo k zvýšeniu akumulovaných lipidov za súčasnej produkcie vyšších koncentrácii karotenoidov. Kmene boli testované metódou FTIR spektroskopie, ktorá umožňuje vysokovýkonnú, nenáročnú a presnú analýzu.
|
|
|
Výnos a kvalitativní parametry biomasy u různých meziplodinových směsí
Jančová, Silvia
Diplomová práce se zabývala problematikou meziplodin. Hodnocení probíhalo v letech 2021 a 2022 na pozemcích zemědělského podniku DVP AGRO a.s. v podmínkách Jihomoravského kraje. Z dvouletých výsledků bylo zjištěno, že produkce nadzemní biomasy v suchém stavu se pohybovala v rozmezí od 5,34 do 6,91 t.ha-1 . V druhově bohaté směsi (celkem 13 druhů) měla dominantní zastoupení ředkev, zatímco bobovité drobnosemenné druhy jako řeřicha, jetel egyptský a jetel alexandrijský měly v hodnocené biomase minimální až žádné zastoupení. Kvalitativní analýza rostlin ukazuje, že množství jednotlivých živin v biomase závisí na druhovém složení směsi a na početnosti jednotlivých druhů. Obsah C a N se liší v závislosti na nadzemní a podzemní biomase, ale také na délce vegetačního období. Poměr C/N se u nadzemní biomasy pohyboval v rozmezí 14-19 a u podzemní biomasy 18-26. Zapracování nadzemní biomasy dodá do půdy přibližně 160-172 kg.ha-1 N, 70-80 kg.ha-1 Ca, 12-21 kg.ha-1 P, 135-229 kg.ha-1 K a 15-19 kg.ha-1 Mg. Výsledky měření dynamiky půdní vlhkosti ukazují, že biomasa meziplodiny neodebírala z půdy více vody ve srovnání s variantou bez meziplodiny, ale naopak ji chránila před neproduktivním výparem probíhajícím na holé půdě prostřednictvím zapojené plodiny.
|
|
|
Produkce a charakterizace imunologicky aktivních mikrobiálních beta-glukanů kvasinkami.
Gerspitzerová, Nela ; Šimanský, Samuel (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu různých kultivačních podmínek na produkci biomasy, beta-glukanů, lipidů, karotenoidů a dalších metabolitů u vybraných kmenů karotenogenních kvasinek. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou a část experimentální. V teoretické části jsou charakterizovány beta-glukany, možnosti jejich zdrojů a využití. Dále jsou zde popsány zvolené rody kvasinek, další jimi produkované metabolity, a nakonec možné metody analýzy těchto látek. V experimentální části je popsán postup kultivace, analýzy a získané výsledky. V rámci prvního experimentu byly zvolené kmeny kvasinek kultivovány na produkčních médiích s různým C/N poměrem, během druhého experimentu byly kvasinky kultivovány při různém obsahu fosforu, a to buď za laboratorní nebo za snížené teploty. Zvoleny byly kmeny Rhodotorula glutinis, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodosporidium toruloides, Cystofilobasidium macerans, Sporidiobolus metaroseus a Sporidiobolus pararoseus. Zvyšující se C/N poměr měl obecně pozitivní vliv na produkci lipidů, zato u karotenoidů působil opačným způsobem, na množství beta-glukanů neměl jednoznačný vliv. Bylo zjištěno, že snížení kultivační teploty má výrazně negativní efekt na produkci všech sledovaných metabolitů. Zvýšený obsah fosforu v produkčních médiích u většiny kmenů pozitivně ovlivnil produkci biomasy a zastoupení beta-glukanů, naopak největších hodnot obsahu karotenoidů bylo dosaženo při nižší koncentraci fosforu. Na množství a zastoupení lipidů neměl obsah fosforu téměř žádný vliv. Nejvyšší zastoupení beta-glukanů v biomase bylo zjištěno u kmene C. macerans, jejich největší produkce dosáhl kmen R. toruloides. Pro akumulaci lipidů v biomase byl nejvhodnější kmen S. metaroseus. Nejvyšší množství celkových karotenoidů bylo dosaženo u kmene R. mucilaginosa.
|
|
|
Production of lipid substances by Metschnikowia yeasts grown on some waste substrates
Gonová, Dominika ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Oleaginous yeasts posses the ability to accumulate increased amount of lipids under appropriate conditions. These microbial lipids vary in the composition of fatty acids which results in their wide application in the biotechnological industry. This master thesis focuses on the lipid production and fatty acids composition from waste substrates by the yeasts Metschnikowia depending on various cultivation conditions. The influence of temperature, the ratio of carbon and nitrogen in medium, and the concentration of different carbon sources was studied. The cheap and easy available waste substrates as glycerol and animal fat were used for the cultivation. The production characteristics of the yeasts were monitored by various technique including gas chromatography, Raman spectroscopy and fluorescence microscopy FLIM. Moreover, the partial optimalization of the pulse field gel electrophoresis was applied in order to characterize the karyotype of the yeasts Metschnikowia. All the studied strains were able to use the waste substrates and at the same time to produce lipids. The amount of lipids and mainly their compositions vary depending on the yeast strain and on the culture conditions. Nevertheless, the ability of the yeasts to produce significant amount of unsaturated fatty acids by manipulation of culture conditions was proved. The maximum lipid yield was achieved by M. pulcherrima 149 on glycerol medium and by M. andauensis 129 on medium containing waste animal fat.
|
|
|
Regulace produkce lipidů a lipidických metabolitů u kvasinek
Rapta, Marek ; Breierová, Emília (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
U oleogénnych kvasiniek dochádza za vhodných podmienok k nadprodukcii a následnej akumulácii lipidov a lipidických látok. Touto vlastnosťou sa vyznačujú aj červené kvasinky, ktoré okrem lipidov produkujú aj karotenoidy – prírodné pigmenty využívané v potravinár-stve a doplnkoch stravy. Práca bola zameraná na skríning produkčných vlastností kmeňov Cystofilobasidium capitatum, Rhodotorula glutinis, Sporobolomyces roseus a Sporobolomy-ces shibatanus. Ako zdroje uhlíka boli zvolené glukóza a glycerol ako odpadný produkt pri produkcii biopalív. Najlepšie produkčné vlastnosti sa prejavili pri kmeňoch Cystofilobasidium capitatum a Rhodotorula glutinis. Pri nich došlo k zvýšeniu akumulovaných lipidov za súčasnej produkcie vyšších koncentrácii karotenoidov. Kmene boli testované metódou FTIR spektroskopie, ktorá umožňuje vysokovýkonnú, nenáročnú a presnú analýzu.
|
host ::
RSS.