|
|
Výkon soudních smírů
Šamlot, Jan ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Výkon soudních smírů Abstrakt Tématem diplomové práce je výkon soudních smírů. Soudní smír představuje institut, který, ačkoli jde o tradiční součást civilní procesní úpravy, nepožívá velké pozornosti. Absence jakékoli podrobnější analýzy soudního smíru je o to překvapivější vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti zvolená konstrukce soudního smíru obsažená v OSŘ je značně nedokonalá a vyvolává řadu teoretických otázek, z čehož některé jsou schopny v praxi vyvolat řadu potíží. Problematické aspekty se přitom zvyšují následně i z hlediska výkonu soudního smíru. S ohledem na uvedené tato práce v první řadě mapuje historický vývoj soudního smíru na území dnešní ČR, a to za účelem objasnění základních východisek a lepšího pochopení tohoto institutu v současnosti. Po historickém vymezení se práce zabývá soudním smírem jakožto institutem a jeho pozitivněprávním vymezením, přičemž se snaží ukázat možné výkladové problémy v určitých aspektech a zároveň poukázat na jejich následky. Dále práce předkládá možná řešení daných problémů a zároveň tam, kde je to vhodné, porovnává právní úpravu rovněž s navrhovanou novelizací českého civilního práva procesního. V následných kapitolách tvořících stěžejní část této práce se pozornost věnuje výkonu soudních smírů, a to jednak v režimu čistě vnitrostátním, jednak v...
|
|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Vágnerová, Alena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami mezinárodního práva soukromého spojenými se vznikem internetu a jeho využitím k obchodování. Jelikož je internet novým médiem, přináší jeho využití k obchodování nové situace, které musí právo řešit. Je otázkou, zda je lze úspěšně vyřešit přizpůsobením stávající právní úpravy, či si internet vynutí úpravu novou. V práci jsou nejdříve popsány specifické charakteristiky internetu, jako jsou nízké náklady oslovení uživatelů bez ohledu na jejich geografické umístění, či možnost prodeje zboží v digitalizované podobě, a jejich právní důsledky. Následně se zabývá principy, ze kterých vychází odlišný přístup států angloamerické a kontinetální právní kultury k určování pravomoci soudů a porovnává jejich flexibilitu. Zkoumá pravidla určování příslušnosti soudů stanovená v Nařízení Brusel I ve vztahu k elektronickému obchodu a zejména spotřebitelským smlouvám. Tato pevně daná pravidla směřující k předvídatelnosti určení státu fóra se v době internetu setkávájí s obtížemi, které se snaží překlenout autonomní výklad Evropského soudního dvora. V další části práce popisuje, jak se s nástupem internetu vyrovnaly soudy Spojených států, kde široká diskreční pravomoc umožňuje flexibilně reagovat na technologický vývoj, a jak se vyvíjela judikatura týkající se výkonu jurisdikce ve...
|
|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého" se zaměřuje na rozbor problematiky, kterou naznačuje její název. Evropská procesní právní úprava mezinárodního práva soukromého naznala v posledních přibližně patnácti letech poměrně výrazných změn. Vzhledem k uplatňování principů volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, jednoho ze základních kamenů, na kterém je postaven jednotný trh a celá Evropská unie, se rozvíjí i potřeba co nejsnazšího uplatňování práva přes hranice členských států. To se v procesní oblasti děje především prostřednictvím přijímání nástrojů sekundárního práva Evropské unie, a to nařízení. Nejvýznamnějším a nejpoužívanějším procesním předpisem evropského mezinárodního práva soukromého bylo donedávna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, které bylo od 10. ledna 2015 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem předložené práce je zkoumání procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého se zaměřením zejména na Nařízení Brusel I a zásadní změny...
|
|
|
Mezinárodní internetové právo a příslušnost soudu v internetových sporech
Nováková Krajcová, Barbora ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
© JUDr. Barbora Krajcová Mezinárodní internetové právo a příslušnost soudu v internetových sporech ABSTRAKT Disertační práce analyzuje mezinárodní internetové právo v jeho užším pojetí tedy v pojetí elektronického obchodu, a to zejména z pohledu práva procesního. Autorka se zaměřuje na otázky soudní příslušnosti, jež považuje ve vztahu k elektronickému obchodu za specifické a do jisté míry i kontroverzní. Další procesněprávní problematiku jako je např. uznání a výkon rozhodnutí disertační práce neřeší, a to zejména z důvodu, že v této problematice autorka nespatřuje specifičnost ve vztahu k elektronickému obchodu. V teoretické části se první kapitola věnuje internetu jako médiu zprostředkovávajícímu elektronický obchod. Kapitola druhá vymezuje pro disertační práci klíčové pojmy mezi něž patří, mimo jiné, i elektronický obchod. Přestože se práce detailněji zabývá soudní příslušností, jsou v kapitole třetí rozebrány i hmotněprávní normy týkající se elektronického obchodu. Správným pochopením hmotněprávních norem (v kontextu této práce především unijního nástroje: směrnice o elektronickém obchodu a z pohledu mezinárodního: Úmluvy UNCITRAL o používání elektronických prostředků při uzavírání mezinárodních smluv), jejich principů a základních stavebních kamenů, lze snadněji a lépe zanalyzovat procesněprávní...
|
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Vágnerová, Alena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami mezinárodního práva soukromého spojenými se vznikem internetu a jeho využitím k obchodování. Jelikož je internet novým médiem, přináší jeho využití k obchodování nové situace, které musí právo řešit. Je otázkou, zda je lze úspěšně vyřešit přizpůsobením stávající právní úpravy, či si internet vynutí úpravu novou. V práci jsou nejdříve popsány specifické charakteristiky internetu, jako jsou nízké náklady oslovení uživatelů bez ohledu na jejich geografické umístění, či možnost prodeje zboží v digitalizované podobě, a jejich právní důsledky. Následně se zabývá principy, ze kterých vychází odlišný přístup států angloamerické a kontinetální právní kultury k určování pravomoci soudů a porovnává jejich flexibilitu. Zkoumá pravidla určování příslušnosti soudů stanovená v Nařízení Brusel I ve vztahu k elektronickému obchodu a zejména spotřebitelským smlouvám. Tato pevně daná pravidla směřující k předvídatelnosti určení státu fóra se v době internetu setkávájí s obtížemi, které se snaží překlenout autonomní výklad Evropského soudního dvora. V další části práce popisuje, jak se s nástupem internetu vyrovnaly soudy Spojených států, kde široká diskreční pravomoc umožňuje flexibilně reagovat na technologický vývoj, a jak se vyvíjela judikatura týkající se výkonu jurisdikce ve...
|
|
|
Efektivita dohod o příslušnosti soudu v režimu nařízení Brusel I. s ohledem na rozhodovací praxi Evropského soudního dvora
Vydrová, Jana ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Mezinárodní obchod je ústředním motivem a jednou ze základních hnacích sil evropské integrace. Potřeba dosažení vysokého stupně právní jistoty v této oblasti, jež je pro správné fungování vnitřního trhu stěžejní, vedla k stanovení jednotných pravidel pro určení příslušnosti soudů v rámci Evropské unie - k přijetí Nařízení Brusel I. Tato diplomová práce zpracovává projev principu autonomie vůle stran v tomto Nařízení. Konkrétně se zaměřuje na čl. 23, který upravuje možnost stran založit příslušnost soudu členského státu na základě dohody, jež splňuje určité formální požadavky. Na půdě Evropského soudního dvora však tato zásada tvrdě narazila na další teoretické právní principy, na kterých je Nařízení vystavěno. Zejména pak na princip právní jistoty, který soud při svém civilisticky orientovaném způsobu rozhodování zdůrazňuje nejvíc. Přílišné lpění na principu právní jistoty, a nedbání praktických následků, se v posledních letech odrazilo ve třech rozhodnutích ESD- Gasser, Turner a Owusu. Paradoxně výsledkem těchto tří rozhodnutí bylo, že efektivita dohod o volbě soudu je v Evropě momentálně zásadním způsobem ohrožena, a tím i právní jistota. Tato práce zpracovává úpravu prorogace v českém, evropském a mezinárodním právu. Dále se zaměřuje na rozbor tří výše zmíněných rozsudků, s důvody o které ESD...
|
|
|
International arbitration and the Brussels' jurisdictional regime
Macháčová, Paulína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
v českém jazyce Účelem této diplomové práce je analýza styčných ploch mezi mezinárodním rozhodčím řízením a soudním řízením v rámci Bruselského režimu určování soudní příslušnosti a pravidel pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Rozhodčí řízení bylo vždy vyloučeno z oblasti působnosti Bruselského jurisdikčního režimu. Přesný rozsah tohoto vyloučení (dále jen "Výjimky") byl ovšem vždy nejasný a byl předmětem dlouhotrvajících debat a sporů. Dělící čára mezi rozhodčím a soudním řízením mnohdy není vůbec tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Přitom určení, zda se na konkrétní případ Výjimka vztahuje, anebo jestli se uplatní pravidla Bruselského režimu, má často zásadní význam a dalekosáhlé důsledky, které mohou ohrozit vymahatelnost rozhodčí dohody, a tím i znemožnit uskutečnění rozhodčího řízení. Hlavním problémem spojeným s nejasným obsahem Výjimky je riziko paralelního rozhodčího a soudního řízení v téže věci a s tím související nebezpečí vydání vzájemně rozporného soudního rozhodnutí a rozhodčího nálezu. V úvodních kapitolách poskytuje diplomová práce obecnou charakteristiku alternativních způsobů řešení sporů se zaměřením na mezinárodní rozhodčí řízení a zdroje jeho regulace. Následuje přehled historického vývoje Výjimky. Jádro práce se pak soustředí na vlastní analýzu obsahu Výjimky, a to zejména...
|
|
|
Evropský justiční prostor - nařízení Brusel I
Patočka, Radim ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Cílem tohoto nařízení je zlepšení a zjednodušení pravidel pro uznávaní a výkon cizích soudních rozhodnutí v EU. Již samotný název Nařízení zakládá strukturu práce, kterou lze rozdělit na několik částí, jež vysvětlují stěžejní bod práce, jímž je volný pohyb soudních rozhodnutí. První část se zaměřuje na obecné základy určování příslušnosti/pravomoci s přeshraničním prvkem (evropským), který je nezbytný pro aplikaci Nařízení Brusel I, jež je součástí mezinárodního práva procesního. Protože je znění nařízení téměř totožné se zněním mezinárodní úmluvy z roku 1968, která upravovala stejné právní vztahy, je možné použít judikaturu ESD i pro aplikaci Nařízení. Druhá a třetí část pojednává o uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí, které směřují k tomu, aby soud státu uznání a výkonu nemohl meritorně přezkoumávat rozhodnutí cizího soudu, tedy aby byl proces uznání a výkonu co možná nejvíce automatický. Poslední část se věnuje budoucímu vývoji v této problematice, protože Evorpský justiční prostor se dále rozvíjí novými nařízeními (např. evropský justiční prostor, evropský platební rozkaz, jež mají vést k dalšímu zjednodušení a zrychlení ve specifických oblastech a nejsou prozatím obecně platná. Jedná se především o zrušení tzv. exequatorního řízení, které musí být provedeno, aby bylo možno cizí soudní rozhodnutí vykonat ve státě výkonu.
|
host ::
RSS.