|
|
Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948
Semera, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948 srovnává politiku Spojeného království k Palestině v obdobích vymezených lety 1936-1939 a 1945-1945. Zaměřuje se na její rozdíly v porovnávaných obdobích a analyzuje jejich příčiny. Klade si přitom otázku, jaké důvody vedly britskou vládu k přijetí odlišné politiky v daných obdobích. Úvodní kapitola je historickým úvodem a stručně představuje dějiny Britské mandátu Palestina. Ukazuje také, jaká byla politika Londýna k Palestině v letech 1936-1939 a 1945-1948. Druhá kapitola srovnává podmínky, v nichž se britský přístup utvářel. Třetí kapitola je komparací zájmů Spojeného království, které mohly ovlivnit politiku Londýna k palestinské otázce.
|
|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Herbert Samuel and his Activity in Palestine
Války, Oliver ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá kariérou Herberta Samuela a najmä jeho pôsobením v Palestíne. Jeho víziou Palestíny, ktorú popísal v kabinetnom memorande Budúcnosť Palestíny. Práca rieši okolnosti jeho menovania do funkcie prvého vysokého komisára v Palestíne. Zaoberá sa aj násilnosťami v roku 1920 a 1921 a reakciami na tieto ozbrojené strety. Na príklade elektrifikácie Palestíny a výmeny pôdy pre berberské kmene ukazuje ako Herbert Samuel postupoval pri aplikácií svojej politiky. Rovnako je riešená snaha Samuela vytvoriť fungujúce inštitúcie a zapojiť najmä arabskú komunitu do správy Palestíny. Práca stručne opisuje aj Samuelovu činnosť po návrate do Británie v roku 1925.
|
|
|
Herbert Samuel and his Activity in Palestine
Války, Oliver ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá kariérou Herberta Samuela a najmä jeho pôsobením v Palestíne. Jeho víziou Palestíny, ktorú popísal v kabinetnom memorande Budúcnosť Palestíny. Práca rieši okolnosti jeho menovania do funkcie prvého vysokého komisára v Palestíne. Zaoberá sa aj násilnosťami v roku 1920 a 1921 a reakciami na tieto ozbrojené strety. Na príklade elektrifikácie Palestíny a výmeny pôdy pre berberské kmene ukazuje ako Herbert Samuel postupoval pri aplikácií svojej politiky. Rovnako je riešená snaha Samuela vytvoriť fungujúce inštitúcie a zapojiť najmä arabskú komunitu do správy Palestíny. Práca stručne opisuje aj Samuelovu činnosť po návrate do Británie v roku 1925.
|
|
|
Herbert Samuel and his Activity in Palestine
Války, Oliver ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá kariérou Herberta Samuela a najmä jeho pôsobením v Palestíne. Jeho víziou Palestíny, ktorú popísal v kabinetnom memorande Budúcnosť Palestíny. Práca rieši okolnosti jeho menovania do funkcie prvého vysokého komisára v Palestíne. Zaoberá sa aj násilnosťami v roku 1920 a 1921 a reakciami na tieto ozbrojené strety. Na príklade elektrifikácie Palestíny a výmeny pôdy pre berberské kmene ukazuje ako Herbert Samuel postupoval pri aplikácií svojej politiky. Rovnako je riešená snaha Samuela vytvoriť fungujúce inštitúcie a zapojiť najmä arabskú komunitu do správy Palestíny. Práca stručne opisuje aj Samuelovu činnosť po návrate do Británie v roku 1925.
|
|
|
Herbert Samuel and his Activity in Palestine
Války, Oliver ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá kariérou Herberta Samuela a najmä jeho pôsobením v Palestíne. Jeho víziou Palestíny, ktorú popísal v kabinetnom memorande Budúcnosť Palestíny. Práca rieši okolnosti jeho menovania do funkcie prvého vysokého komisára v Palestíne. Zaoberá sa aj násilnosťami v roku 1920 a 1921 a reakciami na tieto ozbrojené strety. Na príklade elektrifikácie Palestíny a výmeny pôdy pre berberské kmene ukazuje ako Herbert Samuel postupoval pri aplikácií svojej politiky. Rovnako je riešená snaha Samuela vytvoriť fungujúce inštitúcie a zapojiť najmä arabskú komunitu do správy Palestíny. Práca stručne opisuje aj Samuelovu činnosť po návrate do Británie v roku 1925.
|
|
|
Britové a Židé v Palestině v letech 1944-1948
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá odchodem Velké Británie z Palestiny a reakcemi sionistického hnutí na její mandátní politiku. Britové ve druhé polovině třicátých let plánovali rozdělení mandátu mezi Araby a Židy, vypovězení správy a navázání spojeneckých vztahů s nástupnickými státy. Nesouhlas arabského světa, zhoršená bezpečnost v Palestině a hrozící konflikt v Evropě donutily mandátní mocnost prodloužit správu a omezit židovské přistěhovalectví. Tato opatření vedla ke zhoršení vztahů se sionistickým hnutím. V průběhu Druhé světové války vznesla Sionistická organizace požadavek na vytvoření židovského společenství v Palestině a neomezené židovské přistěhovalectví pod sionistickou správou. Britové zanedlouho obnovili přípravy na složení mandátu. Stejně jako před vypuknutím války potřebovali vyřešit otázku trvalého územního uspořádání postmandátní Palestiny a získat nové spojence. Kvůli neutěšené geopolitické situaci a ztrátě hegemonické pozice museli mimo jiné zohledňovat postoj arabského světa a Spojených států amerických.
|
|
|
Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948
Semera, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Bakalářská práce Komparace politiky Spojeného království k palestinské otázce v letech 1936-1939 a 1945-1948 srovnává politiku Spojeného království k Palestině v obdobích vymezených lety 1936-1939 a 1945-1945. Zaměřuje se na její rozdíly v porovnávaných obdobích a analyzuje jejich příčiny. Klade si přitom otázku, jaké důvody vedly britskou vládu k přijetí odlišné politiky v daných obdobích. Úvodní kapitola je historickým úvodem a stručně představuje dějiny Britské mandátu Palestina. Ukazuje také, jaká byla politika Londýna k Palestině v letech 1936-1939 a 1945-1948. Druhá kapitola srovnává podmínky, v nichž se britský přístup utvářel. Třetí kapitola je komparací zájmů Spojeného království, které mohly ovlivnit politiku Londýna k palestinské otázce.
|
|
|
Arabská revolta v Palestině (1936-1939). Příspěvek k dějinám židovsko-arabského konfliktu na Blízkém východě.
Zamrazilová, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tento příspěvek se zabývá arabskou revoltou v Palestině v letech 1936-1939. Povstání znamenalo přelom v židovsko-arabském soužití a jeho důsledky ovlivnily vývoj celého britského mandátu. Jedním z cílů příspěvku je nastínit proměny postoje židovské přistěhovalecké komunity vůči palestinským Arabům. Revolta vyústila z mnoha let přetrvávající arabské frustrace způsobené strachem z postupné židovské dominance a touhy po suverenitě. Politika Velké Británie coby mandátní mocnosti závisela na mnoha aspektech tehdejší situace na Blízkém východě a v Evropě. Sousedící arabské země, jež své nezávislosti již dosáhly, nebo o ní také bojovaly, nezastávaly ohledně povstání palestinských Arabů jednotný a neměnný názor. Jejich odezva byla pro Brity, hledající východisko, důležitá. Země jako Egypt, Transjordánsko nebo Irák nezůstávaly vůči revoltě lhostejné. Již od počátku se diplomaticky angažovaly, přičemž si střežily vlastní zájmy. Události související s revoltou měly rovněž dopad na ideologie sionismu a panarabismu. Pojednání se tedy zabývá příčinami povstání a reakcemi jednotlivých zúčastněných stran, jež přispěly k povstání.
|
|
|
Velká Británie v letech 1945-1949 a její vliv na vznik státu Izrael
Bartošová, Barbora ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce je zaměřena na Velkou Británii mezi lety 1945-1949 a její zahraniční politiku vůči mandátu Palestina. Jsou zde rozebrány faktory, které vedly ke vzniku Státu Izrael s důrazem na britskou zahraniční politiku. Vzájemné vztahy byly v těchto letech velmi úzce propojeny, jelikož v roce 1920 bylo území tehdejší Palestiny uděleno Velké Británii jako mandatorní území. Po skončení druhé světové války byla situace v mandátu stále vyhrocenější a celý vývoj kulminuje v květnu 1948, kdy je oficiálně vyhlášen Stát Izrael. Oficiálního britského uznání se tomuto státu dostalo téměř o rok později. Do analýzy vzájemných vztahů je taktéž zapracován domácí vývoj ve Velké Británii s ohledem na poválečnou situaci a první poválečné volby, stejně jako další faktory a motivy, které v těchto letech zahraniční politiku Velké Británie ovlivňovaly. V prvních britských poválečných volbách zvítězila Labouristická strana a klíčovými postavami, které určovali zahraniční politiku ve vytyčeném období, se stali tito politici - premiér Clement Attlee, ministr zahraničí Ernest Bevin a ministr kolonií George Hall.
|
host ::
RSS.