|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
| |
|
|
The Hunger Games Trilogy in Comparison with Classic Dystopian Novels
Míčková, Lucie ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává trilogii Hladové hry s klasickými dystopickými díly. Práce je rozdělena do třech částí. V první části je charakterizován žánr dystopie a jeho hlavní rysy, které jsou ve druhé části demonstrovány na třech klasických dystopických dílech dvacátého století. Třetí část analyzuje samotnou trilogii Hladové hry, zjišťuje co má tato trilogie společného s klasickými dystopiemi a v jakém ohledu je inovativní. Práce je zakončena shrnutím nejdůležitějších poznatků a obsahuje můj názor na zařazení Hladových her k dystopickému žánru. Klíčová slova: Dystopie, antiutopie, Hladové hry, 1984, My, Překrásný nový svět, Collins.
|
|
|
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
|
|
|
Konec civilizace a Ostrov: Analýza utopického a anti-utopického světa v dílech Aldouse Huxleyho
ERTELOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je analýza románů Aldouse Huxleyho, konkrétně anti-utopie Konec civilizace a utopie Ostrov z žánrového hlediska. Práce nastiňuje problematiku při vymezení pojmů utopie, anti-utopie a dystopie. V krátkosti zmiňuje genezi a vývoj žánrů. Dále se zabývá společnými a odlišnými znaky těchto žánrů a jejich vzájemnou prolínavostí, a tedy mnohdy i nejednoznačnou zařaditelností samotných děl do určité žánrové kategorie. Pro účely analýzy obou románu práce zahrnuje i jiná Huxleyho díla (eseje a romány), dystopické romány 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina, utopii Lidé jako bozi H.G. Wellse.
|
host ::
RSS.