Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
A Hegemonic City: Discursive approach to ideology and dominance in development and planning of post-socialist Prague
Orcígr, Václav ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Vacková, Barbora (oponent) ; Naxera, Vladimír (oponent)
Pozdně kapitalistická společnost je dominována specifickými atributy neoliberální ideologie, které se různými způsoby propisují do politik vládnutí v kontextu geografické lokalizace, politického a společenského uspořádání, ekonomické situace, a dalších parametrů. Specifickou roli v rámci reprodukčních a legitimizačních procesů ideologie hraje diskurs. Práce rozpracovává teoretický přístup k ideologické dominanci v tématu územního rozvoje měst, konkrétně post-socialistické Prahy. Ta se jako urbanizovaný prostor, který prošel zásadními proměnami porevoluční transformace, stává specifickou arénou, ve které diskursivní projevy různých aktérů přispívají k tvorbě teorií identifikovaných (i dosud nerozpoznaných) vzorců dominantní ideologie. Ty následně vytvářejí diskursivní pole, v němž dochází k tvorbě reprodukčních a legitimizačních schémat, jež přispívají k tomu, že téma rozvoje města slouží jako jeden z významných prostředků, který posiluje globální hegemonní pozici neoliberálního kapitalismu. Práce staví na teoretickém přístupu Pierra Bourdieu, s jehož pomocí identifikuje aktérské pole, v jehož rámci k procesům reprodukce a legitimizace dochází, a dále pracuje s Bourdieuovou teorií ideologické dominance, kterou rozpracoval s Lucem Boltanskim. V další teoretické kontextualizaci studií post-socialismu...
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.