|
|
Lidové motivy v poezii Bolesława Leśmiana
Jilečková, Alžběta ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bolesław Leśmian, polský autor tvořící na počátku 20. století bývá často označován jako nezařaditelný k jednotlivým literárním směrům. Hlavním tématem práce je konfrontace jeho poezie s lidovýmimotivy a lidovostí jako takovou, neboť jde o jeden z hlavních inspiračních zdrojů jeho tvorby. Leśmian se ve své tvorbě neustále navrací k prapůvodním a lidskou civilizací nezkaženým prožitkům, které nalézá v přírodě, a mimo svou současnou realitu. Inspirace (nejen polskými) legendami, pohádkami či baladami je zřejmá, jak jde-li o autorovu práci s konkrétními symboly, motivy či postavami, tak často i po formální a jazykové stránce. V práci bude pozornost soustředěna na analýzu typických postav a symbolů převzatých z lidové tvorby (nebo lidovou tvorbou inspirovanými). Dále se zaměřím na autorovu specifickou poetiku smrti a metamorfózy. Závěrečná kapitola Lidové motivy v žánrové a jazykové rovině pak předkládá několik příkladů inspirace lidovostí na úrovni formy Leśmianových textů.
|
|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
host ::
RSS.