|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Sněhové sucho a řídící faktory ovlivňující meziroční variabilitu sněhové pokrývky na Šumavě
Bek, Dominik ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Hotový, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou sněhového sucha, které je definováno, jako podprůměrná akumulace sněhu. Hlavním cílem práce je zhodnocení současného stavu výzkumu týkajícího se sněhového sucha a analýza zim 2015-2020 na základě měřených dat ze stanic Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Českého hydrometeorologického ústavu na Šumavě s ohledem na meteorologické příčiny ovlivňující meziroční variabilitu sněhových zásob. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je tvořena rešerší převážně zahraniční odborné literatury zabývající se sněhovým suchem, jeho typy, současnými a budoucími změnami sněhové pokrývky. Ve druhé části jsou prezentovány výsledky analýzy časových řad z klimatologických stanic. V práci byl použit Spearmanův korelační koeficient, pomocí kterého se měřila síla vztahu mezi sněhovými a klimatickými proměnnými a následně mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Výsledky ukázaly, že nejdominantnějším faktorem, který ovlivňuje meziroční variabilitu sněhové pokrývky je teplota vzduchu. Méně jednotné výsledky vyšly při měření sílu vztahu mezi sněhovými charakteristikami navzájem. Mezi některými byla zjištěna velmi silná korelace, naopak mezi jinými byla korelace neprůkazná. Při analýze sledovaných zim bylo zjištěno, že na...
|
|
|
Rok 1918 - nový začátek česko-německého soužití v Kašperských Horách?
Uhlich, Tereza ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak se změnilo soužití Čechů a Němců před a po 28. říjnu 1918 v Kašperských Horách, kdy vzniklo Československo. Tuto otázku se práce snaží zodpovědět pomocí historického kontextu, který zavítá až do roku 1908, pomyslným mezníkem zdejšího národnostního konfliktu. Práce dále představuje, v jaké pozici se ocitli kašperskohorští Němci a jak novou republiku vnímali. Zároveň popisuje situaci Čechů v převážně německém městě po vzniku republiky. V neposlední řadě budou nastíněny momenty, při kterých docházelo také díky společnému sousedství a historii ke vzájemnému smíru.
|
|
|
The History of Vimperk and its German Population in the 20th Century
MAREŠOVÁ, Anna
Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der deutschen Bevölkerung in der Stadt Vimperk im 20. Jahrhundert und mit deren Vertreibung im Jahre 1946. Im ersten Teil wird kurz die Gründung der Stadt beschrieben, anschließend die deutsche Bevölkerung in Vimperk in der Tschechoslowakei, das heißt von dem Jahr 1918 über die Zeit des Zweiten Weltkriegs und die darauffolgende Vertreibung bis in die Zeit nach der Vertreibung. Darüber hinaus beschäftigt sich die Arbeit mit der Frage, warum einige Deutsche in Vimperk bleiben mussten und nicht vertrieben wurden. Der zweite Teil fokussiert sich sowohl auf die in Vimperk verbliebenen deutschen Einwohner als auch auf die nun in Deutschland lebenden. Viele dieser Vertriebenen wohnen in der nahen Partnerstadt Freyung. Dieser Teil besteht aus Gesprächen mit Zeitzeugen, die miteinander verglichen und vor allem in Bezug auf die Zeit der Vertreibung analysiert werden.
|
|
|
Zaniklé obce jako potenciál cestovního ruchu v Chráněné krajinné oblasti Český les
Koch, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Klíčová slova: potenciál, zaniklé obce, Český les, cestovní ruch Tato diplomová práce se zabývá potenciálem cestovního ruchu v Chráněné krajinné oblasti Český les na základě hodnocení lokalizačních a dvou zvolených realizačních faktorů. Především pak zkoumá, jakou důležitost hrají na výsledném potenciálu zaniklé obce v této oblasti. Celkem je v práci popsáno 60 zaniklých obcí, nacházející se v zájmovém území v okresech Domažlice a Tachov. Zkoumána je jejich poloha, historie, vývoj počtu obyvatel i současný stav a informační povědomí. V zájmovém území jsou představeny jeho základní geografické charakteristiky a také vybavenost cestovního ruchu realizačními faktory. Text práce je doplněn o tabulky, grafy, mapové výstupy a také o vlastní pořízené fotografie zaniklých obcí, které jsou uvedeny v přílohách. Diplomová práce přinesla následující poznatky: zaniklé obce nemají příliš velký vliv na celkovém potenciálu cestovního ruchu v CHKO Český les, ale spíše pouze na některé lokální oblasti, chybí zde naučné stezky, které by se věnovaly výhradně zaniklým obcím v místech, kde je jejich vysoká koncentrace. V závěrečné diskuzi jsou proto navrženy tři trasy potenciálních naučných stezek po zaniklých obcích.
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Obraz Šumavy v díle Karla Klostermanna
Wunderlin, Katja ; Vučka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Anotace: Práce se zabývá osudem vybraných míst, vesnic nebo obcí, ve kterých se odehrává děj literárních děl spisovatele Karla Klostermanna. Klostermann byl významným spisovatelem 19. století, který zpracoval ve svých dílech život obyvatel Šumavy. Děje jeho románů a povídek se odehrávají na různých místech Šumavy osídlené převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo po roce 1945 nuceno odejít. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování Karla Klostermanna, se záměrem na vybrané popisované lokality a jejich osud do součastnosti. Podkladem pro moji práci jsou tyto dvě vybraná díla od Klostermanna: V ráji šumavském, Ze světa lesních samot. Klíčová slova: Karel Klostermann, V ráji šumavském, Ze světa lesních samot, Šumava, místa, osud, Březník, Kvilda, Horská Kvilda, Bučina, Knížecí Pláně
|
|
|
Etnologické aspekty šumavského sklářství
Plichtová, Alice ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Práce reflektuje problematiku sklářství v Pošumaví od počátků řemeslné produkce ve druhé polovině 14. století až po osudy sklářského průmyslu ve druhé polovině 20. století. Zároveň poukazuje na současné postavení a možnosti sklářské výroby v regionu. Ústřední téma práce přitom tvoří lokální produkce podmaleb na skle, nabývající na významu v rámci lidové zbožnosti druhé poloviny 18. století. Toto období přitom koresponduje s největším rozkvětem pošumavského sklářství, kdy bylo v regionu soustředěno nejvíce skláren v rámci Evropy. Práce bude realizována nejen na základě literatury ale také terénním výzkumem a rozhovory se současnými malíři podmaleb na skle.
|
|
| |
|
|
Šumava-příroda a lidé-očima Karla Klostermanna
Žaba, Ladislav ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
ŠUMAVA - PŘÍRODA A LIDÉ - OČIMA KARLA KLOSTERMANNA (Se zaměřením na frekvenci jednotlivých barev, způsoby a možnosti jejich využití) Tato práce si klade za cíl pojmenovat a popsat charakteristické rysy lidí obývajících centrální část Šumavy a atributy tamější přírody tak, jak je ve svých románech a povídkách zobrazil spisovatel Karel Klostermann (1848-1923). Výsledky dílčích analýz provedených v této práci představují šumavský lid jako společnost konzervativní, nábožensky založenou, až pověrčivou, s částečnou nedůvěrou vůči okolnímu světu. Šumavská krajina klade na své obyvatele velké nároky, které se přetavují v lidské rysy, jako je přímočarost a v některých ohledech určitá hrubost chování. Přírodní scenérie je často pojata jako literární obraz, jenž je zpracován v duchu impresionismu. Usuzujeme tak mimo jiné ze specifického užití barev, které jsme blíže analyzovali. Důraz na smyslové vnímání prostupuje téměř všechny popisné pasáže.
|
host ::
RSS.