|
|
Kvantitativní metody studia a monitoringu hmyzích populací
Vašák, David ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Řeřicha, Michal (oponent)
V souvislosti s potřebou výzkumu globálního úbytku hmyzu se vědecká komunita v posledních letech soustředí na kvantitativní monitoring hmyzích populací, tedy jejich biomasy a abundance. Tyto metriky poskytují odlišný typ informací o populačních trendech, než monitoring diverzity nebo geografického rozšíření. Nicméně interpretaci populačních trendů na základě těchto metrik provází i řada úskalí. Práce rozebírá tyto problémy a zdůrazňuje potřebu kvantitativního monitoringu a jeho výhody pro pochopení dynamiky populací hmyzu. Dále nabízí přehled nejčastěji využívaných metod pro kvantitativní monitoring hmyzu, od tradičních způsobů, až po moderní techniky. V neposlední řadě také představuje studie, které se zabývají monitoringem biomasy a abundance hmyzu. Klíčová slova: hmyz, biomasa, abundance, populační trendy, úbytek hmyzu, metody monitoringu
|
|
|
Tepelný rozklad tuhých biopaliv a související generování jemných částic
Sitek, Tomáš ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
I přes jinak nesporné výhody je spalování biomasy spojeno s významnými emisemi jemných částic. Odlišné chování různých druhů biomasy při tepelném rozkladu lze do jisté míry vysvětlit odlišným složením, tj. různým obsahem celulózy, hemicelulózy a ligninu. Hlavní náplní práce bylo nalezení emisních charakteristik těchto tří složek při ohřevu v termogravimetrickém analyzátoru. Sledovanými proměnnými byla rychlost ohřevu a obsah kyslíku ve spalovací atmosféře. Výstupem je pak závislost hmotnosti vzorku a také příslušné distribuce částic na teplotě. Z výsledků jsou patrné značné rozdíly mezi jednotlivými vzorky, obecně však nejvyšších emisí dosahuje pyrolýza celulózy. Vyšší obsah kyslíku ve spalovací atmosféře a nižší rychlosti ohřevu způsobují dřívější rozklad vzorku a snižují emise částic. Následuje zhodnocení přenositelnosti na vzorek reálné biomasy na základě jejího známého složení prostým váženým aritmetickým průměrem. V práci lze nalézt také přínosné poznatky z odběru částic a vizualizace elektronovým mikroskopem, doplněné o snímky částic z pyrolýzy vybraných vzorků.
|
|
|
Parní kotel na biomasu menších výkonů
Kleinová, Martina ; Křemínský, Pavel (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Hlavní náplní diplomové práce je návrh parního kotle na biomasu menších výkonů 6 MW. Palivem kotle byla zvolena smrková dřevní štěpka o 40% vlhkosti. Parametry přehřáté páry jsou teplota 420 °C a tlak 40 barů. Práce obsahuje stechiometrické a tepelné výpočty, které jsou určeny složením paliva a parametry výstupní páry. V příloze práce jsou zaznačeny jednotlivé teplosměnné plochy a rozměrový návrh kotle včetně dispozičního řešení. V této práci rovněž vystupují výpočty tlakových ztrát na straně obou médií.
|
|
|
Termická analýza paliv
Šrámek, Zbyněk ; Hrnčířová, Michaela (oponent) ; Moskalík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol seznámit čtenáře s problematikou termické analýzy jako samostatné vědní disciplíny. První část je velice informativní a uvádí čtenáře do probírané tématiky. Ve druhé části jsou probírány stěžejní metody, které jsou s termickou analýzou neodmyslitelně spjaty. Poslední část práce je zaměřena na provedení a vyhodnocení termogravimetrické analýzy vzorku biomasy.
|
|
| |
|
|
Parní kotel na spalování lihovarských výpalků 50t/h.
Plot, Rostislav ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje výpočtu kotle na lihovarské výpalky. V dnešní době, kdy dochází zásoby fosilních paliv se právě biomasa jeví jako adekvátní náhrada. Velkou výhodou kotlů spalující biomasu je malé množství emisí, hlavně pak skleníkového plynu CO2. Ze zadaného složení paliva je proveden tepelný výpočet a dimenzování jednotlivých teplosměnných ploch parního kotle. Výsledný výpočet musí odpovídat požadovaným parametrům páry na výstupu z kotle.
|
|
|
Energetická bilance bioteplárny
Žmolík, Václav ; Šen, Hugo (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem zapojení bioteplárny kombinující kogenerační jednotku a Rankin-Clausiúv cyklus. V kogenerační jednotce je spalován bioplyn, palivo zaváděné do kotle je dřevěná štěpka. Pomocí upravené kogenerační jednotky je regenerována napájecí voda R-C cyklu. Toto zapojení je technicky a ekonomicky srovnáno s Rankin-Clausiovým cyklem bez regenerace napájecí vody pomocí kogenerační jednotky.
|
|
|
Kotle na tuhá paliva
Zezulka, Patrik ; Kudela, Libor (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vytápěním domu pomocí kotlů na tuhá paliva. Práce je rozdělena do několika částí. První část pojednává o nejčastěji využívaných tuhých palivech, popisuje jejich vlastnosti, složení a nejběžnější úpravy pro domovní vytápění. Druhá část je zaměřena na kotle na tuhá paliva, jsou v ní uvedeny vybrané typy kotlů, jejich činnost a také jejich výhody a nevýhody. V poslední části je ekonomicky posouzena vhodnost vybraných druhů kotlů pro vytápění modelového domu.
|
|
|
Využití biomasy v centrálním zásobování teplem
Dlouhá, Kristýna ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím biomasy v centrálním zásobování teplem. Úvodní část práce je věnována biomase, jejímu rozdělení a způsobům jejího využití na energetické účely. Následuje část, která podrobněji popisuje jednotlivé technologie pro výrobu energie z biomasy. Ve třetí části je uvedeno několik našich energetických kogeneračních zdrojů, které využívají dříve zmíněné technologie. V závěru práce je statistický přehled využívání biomasy v centrálním zásobování teplem v ČR za posledních 10 let.
|
|
| |
host ::
RSS.