Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení bilance živin (N, P, K, Ca a Mg) v ekologickém podniku hospodařícím na trvalých travních porostech
Ščambura, Maxmilián
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku na trvalých travních porostech s chovem mléčného a masného skotu a ovcí. Byly pozorovány vztahy mezi půdou, rostlinami a chovanými zvířaty s následným vyhodnocením zda dochází k vyčerpávání nebo obohacování ekosystému (půdy) o pozorované živiny. V celkové bilanci ve sledovaném roce 2019 se ukázalo, že do podniku vstupuje větší množství živin pouze u hořčíku, u fosforu je to rovná nula. Zbylý dusík, draslík a vápník jsou ve ztrátových číslech. Import živin do systému představovaly nákupy jadrných krmiv, slámy a minerálních lizů. Na exportu živin se nejvíce podílel prodej mléka a jatečných zvířat. Ve sledovaném období byla ztráta dusíku bez započtení fixace vzdušného N a atmosférických spadů -25 kg na jeden hektar, což je nejnižší množství přiváděných živin do podniku. Největší přebytek byl zjištěn u hořčíku a to +3 kg na jeden hektar. Ani ve ztrátě, ani v přebytku byla pozorována hodnota u fosforu, který je roven nule. Celková ztráta vápníku činí -9 kg na jeden hektar a draslíku -3 kg na jeden hektar.
Hodnocení systému hospodaření konvenčního zemědělského podniku na Žďársku
Hudec, Filip
Práce se zabývá hodnocením a návrhy případné optimalizace hospodaření konvenčního zemědělského podniku na Žďársku. Podnik hospodaří na 1589 ha zemědělské půdy, z čehož přibližně 320 ha tvoří trvalé travní porosty. Společnost provozuje rostlinnou i živočišnou výrobu, doplněnou o výrobu bioplynu, výrobu agropelet a výrobu vlastního kompostu. Na základě získaných dat z let 2013 až 2015 je provedeno hodnocení tohoto období pomocí vhodných agronomických, ekonomických a sociálních indikátorů udržitelného rozvoje. Možné strategie vedoucí k optimalizaci jsou založeny na prezentovaných a diskutovaných výsledcích. Získané údaje prezentují podnik jako systém o vhod-ně zvolené struktuře pěstovaných plodin, dobré výnosnosti a bilanci organické hmoty, avšak s nevyrovnanou bilancí přístupných živin a nedostatečnou péčí o půdní pH. V závěru práce je provedeno slovní vyhodnocení, kdy jsou navrženy možné strategie vedoucí k optimalizaci výroby, s ohledem na trvalou udržitelnost.
Fyzikálně chemické vlastnosti vody stabilizačních nádrží z hlediska welfare ryb
OKROUHLÝ, Vít
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem fyzikálně-chemických ukazatelů vody na účelově nasazenou obsádku ryb, včetně bilance (TN, TP, N-NH4+, BSK5, CHSKCr a NL105) a zadržení TP a TN v biomase ryb. Práce hodnotí také přírůstek a mortalitu nasazených ryb, a také sleduje rovnováhu mezi primární a sekundární produkcí. V úvodní časti práce jsou teoreticky popsány parametry, které byly měřeny v SN2. Hlavní část předložené práce popisuje pokus a jeho podmínky, metodiku měření jednotlivých parametrů a shrnutí dat ve formě tabulek a grafů, tak aby bylo dosaženo přehledné prezentace fyzikálně-chemických vlastností vody, bilance živin v nádrži, produkce ryb a abundance zooplanktonních organismů. Údaje v této části byly také slovně stručně shrnuty pod tabulkami a grafy. I přes časté nepříznivé hodnoty měřených parametrů se obsádka ryb doznala výbornému přírůstku 932,72 kg a 907 kg.ha-1, mortalita kapra však byla mírně vyšší vlivem možné predace vodních predátorů nebo odlišnými nároky na prostředí rozdílnými věkovými skupinami kapra (Cyprinus carpio). Přežití ostatních nasazených ryb bylo v rámci normativních ztrát, s výjimkou ročky candáta (Sander lucioperca), který v těchto podmínkách nebyl schopný přežít. Příčinou přežití ryb za často až extrémních podmínek může být jejich migrace do míst, kde jsou mírnější podmínky nebo také dobrá kondice ryb způsobená přísunem přirozené potravy. Bilance živin v SN2 dosahovala u TP, TN a N-NH4+ pozitivních hodnot. Naměřené hodnoty na přítoku byly tedy vyšší, než hodnoty na odtoku ze SN2. Obsah organických látek (BSK5, CHSKCr, NL105) byl na odtoku ze SN2 až na výjimky vyšší než na přítoku do SN2. Zatížení organickými rozpuštěnými i nerozpuštěnými látkami se zvýšilo na odtoku vlivem rozvoje produkčních procesů.
Bilance fosforu a draslíku při různých systémech hnojení
Vašák, Filip ; Balík, Jiří (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Bilance fosforu a draslíku byla sledována v období od roku 1996 do roku 2013 na variantách s organickým hnojením (čistírenský kal a hnůj), variantách s minerálním hnojením (NPK, N a N + sláma) a na kontrolní nehnojené variantě v dlouhodobých polních pokusech Katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin založených v České republice na pěti stanovištích (Červený Újezd, Hněvčeves, Humpolec, Lukavec a Suchdol) s odlišně půdně-klimatickými podmínkami. Pokusy se dělily na pokus s rotací plodin (všechny stanoviště) a pokus s monokulturním pěstováním kukuřice na siláž (Červený Újezd, Suchdol). V pokusu s rotací plodin byl sled plodin: brambor, pšenice ozimá, ječmen jarní. Kladná průměrná bilance fosforu byla na variantách s aplikací čistírenského kalu, hnoje a na variantě NPK. Bilance fosforu se průměrně na obou typech pokusu pohybovala na variantě NPK od +1,8 do +14,0 kg/ha/rok, na variantě hnůj od +7,2 do +21,6 kg/ha/rok a na variantě kal 1 od +66,7 do +75,6 kg/ha/rok. S vyšší dávkou kalu dosahovala bilance až +249,6 kg P/ha/rok. Záporná průměrná bilance fosforu byla na variantách N a N + sláma (od -13,4 do -27,5 kg P/ha/rok). Na nehnojené variantě se bilance fosforu pohybovala od -11,0 do -21,9 kg P/ha/rok. Kladná průměrná bilance draslíku byla na variantě hnůj na pokusech s rotací plodin a pohybovala se od +2,3 do +30,1 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturním pěstováním kukuřice byla na variantě hnůj záporná bilance -15,2 kg K/ha/rok. Na pokusu s rotací plodin byla bilance draslíku na variantě NPK od -9,5 do +33,2 kg/ha/rok. Na pokusu s monokulturou kukuřice byla bilance +32,1 kg K/ha/rok. Záporné bilance draslíku se pohybovaly na variantách s aplikací kalu od -8,9 do -69,2 kg/ha/rok. Na variantách N + sláma a N se pohybovala bilance od -55,0 do -103,6 kg K/ha/rok. Na nehnojené variantě se bilance draslíku pohybovala od -43,6 do -73,2 kg K/ha/rok. Změny obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě většinou korespondovaly s bilancemi. Byla nalezena půdní variabilita ve sledovaných půdních faktorech a potvrzen předpoklad, že systém hnojení ovlivní výnos plodin.
Bilance živin v zemědělském podniku při hnojení organickými hnojivy
Pejsar, Petr ; Černý, Jindřich (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Cílem této práce je hodnocení a výpočet bilancí hlavních živin v půdě. Zpracování diplomové práce je zaměřeno na hodnocení vstupu živin, zejména dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a síry v organických hnojivech, a to jak přímé působení těchto živin po aplikaci, tak i dlouhodobé působení s odstupem aplikace nebo při opakované aplikaci organických hnojiv. Ve sledovaných letech 2008 až 2014 byly v zemědělské společnosti hodnoceny tyto půdní bloky: Březinka (68,51 ha), Jiříkovo (16,93 ha), Kocourovské (58,16 ha) a U Akátu (35,84 ha). Bilance dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a síry byly na těchto půdních blocích hodnoceny v rámci metody bilance na jednotlivých pozemcích za období délky jedné rotace osevního postupu. V této bilanci zahrnují vstupy množství živin, které bylo dodáno v organických a minerálních hnojivech, u bilance dusíku rozšířené o množství získané jeho symbiotickou fixací, celkovou depozicí a vstupy osivem (tzv. povrchová bilance dusíku). Výstupy v této bilanci pak tvoří množství jednotlivých živin, které byly odčerpány výnosem dané plodiny, včetně započtených ztrát u povrchové bilance dusíku. V rámci této práce byla provedena jednoduchá bilance organických látek a hodnocení změn stavu zásobenosti P, K, Mg na základě dostupných údajů z agrochemického zkoušení půd v letech 2009 až 2015 a výsledků bilancí jednotlivých živin. Výsledky povrchových bilancí dusíku se na jednotlivých půdních blocích pohybovaly v závislosti na vstupech v organických hnojivech ve výrazně kladných hodnotách, což mohlo způsobit podle výsledné bilance zvýšené až nadměrné ztráty na dusíku. Avšak je obtížné určit přímé a reziduální působení dusíku aplikovaného v organických hnojivech a využitelnost dusíku rostlinami z těchto hnojiv. Bez vstupů v minerálních hnojivech závisely opět výsledné hodnoty bilancí u ostatních živin v jednotlivých letech na množství vstupů v organických hnojivech. V rámci jednoduchých bilancí organických látek na jednotlivých půdních blocích byla, při součtu jednotlivých let, potřeba organických látek splněna.
Vliv přikrmování upravenými krmnými komponenty v kapřích rybnících na kvalitu vody v recipientech
HLAVÁČ, David
Minimalizace environmentálních dopadů akvakultury se jeví jako klíčový factor pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti tohoto odvětví. Četné studie vyhodnotily nutriční strategie, jako jeden z hlavních prostředků ke snížení produkce odpadních látek a minimalizaci vlivu chovu ryb na okolní recipienty. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí rozvíjet používání krmiv šetrných k životnímu prostředí, zefektivnit management krmení a v neposlední řadě také zdokonalit výrobní metody krmiv za účelem snížení znečištění především v rybníkářství, které zaujímá významné postavení v globální akvakultuře. Cílem dizertační práce bylo zhodnotit možnosti využití modifikovaných obilovin v rybniční akvakultuře a zaměřit se na otázky, které přispějí k lepšímu pochopení vztahů mezi produkcí ryb, používanými krmnými technologiemi a úpravou a jakostí krmiv s ohledem na faktory ovlivňující kvalitu vody, bilanci živin a kvalitu respektive kvantitu přirozené potravy.
Rozbor modelu FARM a možnosti využití modelů v rámci optimalizace hospodaření
URBÁNKOVÁ, Jana
Práce se zabývá základním rozdělením matematických modelů , popisuje metody pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělských podniků a zaměřuje se především na bilance živin, organické hmoty a energie. Dále jsou zmíněna některá opatření pro optimalizaci hospodaření zemědělského podniku. Praktická část se zabývá popisem matematicko-statistického modelu FARM, který slouží ke zpracování základních dat o zemědělském hospodaření.
Konverze rodinné farmy na ekologický způsob hospodaření
ŠVOJGR, Josef
Práce je zaměřena na vyhodnocení současného stavu hospodaření a vytvoření plánu přechodu Angus farmy na ekologický způsob hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě. V období konverze farmy, které trvá dva roky u orné půdy, luk a pastvin se musí hospodaření uvést do souladu se zákonem č. 344/2011 o ekologickém zemědělství. Teoretická část obsahuje základní informace o historii ekologického zemědělství v ČR, vymezení základních pojmů, jako je např.: ekologické zemědělství, ekofarma, bioprodukt, biopotravina. Další informace pojednávají o hlavních cílech ekologického zemědělství, legislativě, kontrole, certifikaci a v neposlední řadě o státní podpoře ekologického zemědělství. Druhá část práce analyzuje současný stav farmy, u které se popisuje struktura rostlinné výroby, struktura živočišné výroby, používaná technika a agrotechnické operace, personální zajištění, bilance živin, bilance krmiv, používání chemických prostředků a SWOT analýza stávajícího stavu. V poslední části práce se navrhuje struktura rostlinné a živočišné výroby pro konverzi u které se popisuje bilance živin, bilance krmiv, personální zajištění, modernizace provozu, zavedení agroturistiky, ekonomické zhodnocení a SWOT analýza stávajícího stavu po konverzi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.