|
|
Analýza časových řad průtoků ve vybrané oblasti
HOCH, Tomáš
Diplomová práce se zabývá zbůsoby používané pro měření průtoků a jejich následnému vyhodnocení. V literární rešerši jsou uvedeny a popsány základní hydrologické pojmy týkající se povodí a odtoku. V další kapitole jsou popsány způsoby, které se používají k měření a stanovení průtoku vodních toků. V poslední části literární rešerše jsou uvedeny metody pro hodnocení časových řad, pomocí který se určují vlastnosti, trendy a další statistiky týkající se povodí a průtoku. Následuje praktická část, ve které jsou popsána zkoumaná povodí. Pro každé povodí jsou zpracovány údaje o průtocích a srážkách, které jsou v další části vyhodnoceny pomocí vybraných metod. Výsledky těchto analýz jsou následně popsány, porovnány s dalšími výzkumy a jsou vysvětleny možné příčiny změn, které zde nastaly.
|
|
|
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
|
|
|
Vývoj jakosti povrchových vod v pramenných povodích Berounky
Wild, Aleš ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Práce popisuje vývoj jakosti vody na základě vybraných ukazatelů znečištění v pramenných povodích Berounky (povodí Mže, povodí Radbuzy, povodí Úhlavy a povodí Úslavy a jejich vybraných dílčích povodí) dle profilů umístěných nad profilem monitoringu jakosti vody Bukovec na řece Berounce od roku 1981 do roku 2019. Dále je zjišťována závislost na průtoku během sledovaného období a z ní převažující druh znečištění v daném povodí na základě průběhu regresních křivek a hodnoty koeficientu determinace R2 . Na základě průměrných ročních koncentrací je popsán vývoj daných ukazatelů znečištění na vybraných profilech za nejdelší možné sledované období, ke kterému jsou k dispozici data o jakosti vody. Dále je vyjádřen jejich průběh v rámci kalendářního roku a při různých hodnotách překročení průtoku. Pomocí látkových odnosů lze zjistit skutečné množství znečišťujících látek na základě koncentrace a daného průtoku. Specifické látkové odnosy pak vyjadřují intenzitu odnosu z plochy 1 km2 za daný časový interval, tedy stejně jako v případě látkových odnosů za jeden rok. Zjištěné výsledky jsou převedené do grafického výstupu. Na základě zjištěných údajů je možné zjistit dlouhodobější představu o stavu jakosti vody a o jejím vývoji v pramenných povodí Berounky během posledních 40 let. Výsledky ukázaly nejvyšší zátěž...
|
|
|
Změny v rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Břehová vegetace podél vodních toků patří k místům velice náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Vodní koridory umožňují jejich snadné a rychlé šíření do nových území. Diplomová práce se zabývá změnami zatížení břehové vegetace Berounky invazními neofyty v průběhu let 2015-2018. Cílem bylo zjistit, jak se projeví změny v průběhu jednotlivých let a jestli je možné vysledovat určitý trend vývoje populací. V souvislosti s tím se práce zabývá možným vlivem extrémně suchých let 2015 a 2018 na výskyt invazních neofytů. Terénní výzkum probíhal na březích Berounky od vesnice Čilá u Skryjí po soutok Berounky a Vltavy v Praze-Lahovicích během letních měsíců v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Břehová vegetace byla rozdělena na segmenty o délce 500 ± 150 m. Celkem se jednalo o 90 segmentů, ve kterých byl sledován výskyt a početnost 17 invazních neofytů. Celkem se v mapovaném území objevilo 14 taxonů. Nejčastěji se v břehové vegetaci Berounky objevovaly taxony Robinia pseudacacia, Impatiens glandulifera a Solidago sp. Nejpočetnější populace byly zaznamenány u invazního neofytu Reynoutria sp. V průběhu let 2015-2018 se projevil nárůst podílu obsazených segmentů taxonem Acer negundo, který ale nevytváří příliš početné populace. V roce 2018 byl nad rámec sledovaných neofytů mapován výskyt invazního taxonu...
|
|
|
Retenční kapacita říční nivy a alternativní protipovodňová opatření v povodí řeky Berounky.
Pergl, Michal ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Práce se zabývá retenční kapacitou říční nivy Berounky a jejím potencionálním zadržením vody v době hydrologických extrémů. Pozornost je věnována hlavně povodňovým stavům a protipovodňovým opatřením. Na základě pasivního retenčního objemu a transformace povodňové vlny je provedena analýza současného stavu dvou vybraných oblastí v povodí Berounky. Oblast I. leží na dolním toku v okolí Černošic a je výrazně antropogenně ovlivněna. Oblast II. se nachází na středním toku v okolí Křivoklátu a zachovává si přírodě blízký charakter. Součástí práce je vyhodnocení hydromorfologického stavu toku v obou oblastech. Vlivem geomorfologie nivy obou oblastí nemá pasivní retenční objem zásadní vliv na povodňové události. Transformaci povodňové vlny dokládají výsledky z 1D hydraulického modelu HEC-RAS. Výsledkem transformace jsou rychlosti proudění a hloubky v nivě při 100-letých a 20-letých průtocích. Transformace povodňové vlny v oblasti I. je nízká a území nedosahuje svého retenčního potencionálu. V oblasti II. dochází ke snížení kulminačního průtoku vlivem geomorfologické podoby trasy toku a nivy. Součástí práce je návrh přírodě blízkého protipovodňového opatření zvyšující retenci vody v obou oblastech. Opatření je provedeno zalesněním zemědělských ploch v nivě a zvýšením drsnosti povrchu. Změnou land use je u...
|
|
|
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
|
|
|
Mapování invazních rostlin v CHKO Křivoklátsko
Popová, Karolína ; Tesařová, Blanka (vedoucí práce) ; Petrus, David (oponent)
V této práci jsem se zabývala invazními rostlinami, které byly mapovány v létě roku 2015 na vymezeném zájmovém území Křivoklátsko. Rostliny druhu Impatiens glandulifera, Solidago canadensis, Solidago gigantea, Reynoutria japonica, které se na daném území vyskytují, patří mezi nejvíce rozšířené invazní druhy v České republice.
V části literární rešerše se věnuji obecné definici invazních rostlin, bližší charakteristice sledovaných invazních druhů, metody boje s invazními druhy a charakteristice mapovaného území, které je z většiny tvořené Evropsky významnou lokalitou Berounka.
V praktické části práce je popsána metodika výzkumu a terénního sledování. V kapitole výsledky je zhodnocen výskyt daných druhů s porovnáním s rozlohou území. Bylo zjištěno, že největší plochu zaujímá druh Impatiens glandulifera v okolí řeky Berounky, což je jeho zdroj šíření. Další druhy tvoří minimální část pokryvnosti na tomto území.
|
|
|
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
|
|
| |
|
|
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
|
host ::
RSS.