|
|
Evropská bezpečnostní a obranná politika - 10 let plánů, nadějí, úspěchů i zklamání
Hlaváčková, Kristina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP), která tvoří bezpečnostní a obrannou dimenzi Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie, je v dnešní době jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících evropských projektů. V průběhu deseti let své existence prokázala svůj smysl, životaschopnost, dynamiku vývoje, schopnost reakce na aktuální témata, problémy a trendy, vytvořila pevné politické i vojenské struktury, zavázala se k rozvoji svých vojenských schopností, stanovila jednotnou strategii v oblasti bezpečnosti a obrany a vytvořila rámec pro spolupráci s NATO. Počáteční teoretické úvahy dokázala proměnit v politickou a vojenskou praxi, zahájila přes dvacet vojenských nebo civilních misí a postupně si začala v celosvětovém měřítku budovat pozici důvěryhodného bezpečnostního aktéra. Celá dekáda EBOP však nebyla pouze o úctyhodných výsledcích. Zároveň ji provázely neúspěšné snahy o nalezení konsensu mezi téměř třemi desítkami členských států, absence dostatečných prostředků a schopností pro skutečné obranné osamostatnění, spojené s vojensko-technickou závislostí na NATO, omezená flexibilita systému politického rozhodování a limity stanové samotným charakterem Evropské unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit prvních deset let fungování EBOP s primárním zaměřením na její vojenskou část a...
|
|
|
Bariéry a perspektivy spolupráce EU a NATO
Mazal, Jakub ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Mlýnek, Miroslav (oponent)
V roce 2008 upadla světová ekonomika do nejvážnější hospodářské krize od 30. let 20. století, což přimělo většinu evropských zemí k úsporným opatřením mj. na obranných výdajích. Navzdory nedostatečným kapacitám a schopnostem se musí Evropa potýkat s novými bezpečnostními hrozbami a výzvami (např. terorismus, organizovaný zločin, proliferace zbraní hromadného ničení, kyberhrozby). Možné řešení proto nabízí úzká spolupráce EU a NATO v oblasti kolektivní obrany a bezpečnosti. Hlavní důvod představuje 21 evropských států, které jsou členy obou organizací. Tato bakalářská práce si proto klade za cíl identifikovat bariéry a možné perspektivy pro posílení vzájemné spolupráce. Strukturu tvoří tři hlavní části. První část analyzuje strategické dokumenty a cíle obou organizací, předpoklady spolupráce stanovené v dohodách Berlín plus a reakce na ekonomickou krizi. V druhé části jsou srovnány mise obou organizací a duplicity v oblasti praktické spolupráce. Poslední kapitola se věnuje konfliktu Turecka, Řecka a Kypru a dalším politickým a institucionálním bariérám včetně jejich možných řešení, jež by mohla přispět k zefektivnění spolupráce.
|
host ::
RSS.